„Lidstvo si hraje s nabitou zbraní.“ Varovná slova šéfa OSN k výročí útoku na Hirošimu
Nové závody ve zbrojení nabírají na rychlosti a je naprosto nepřijatelné, aby země s jadernými zbraněmi byť jen připustily možnost jejich použití. V Hirošimě to dnes, u příležitosti 77. výročí svržení atomové bomby na toto japonské město, řekl generální tajemník OSN António Guterres. „Lidstvo si hraje s nabitou zbraní,“ varoval. Informovala o tom agentura Kjódó.
Guterres je prvním úřadujícím šéfem OSN, který Hirošimu navštívil od roku 2010. Na místě hovořil s přeživšími atomového výbuchu, setkal se se starostou Kazumim Matsuiem a s japonským premiérem Fumiem Kišidou si prohlédl Hirošimský památník míru.
„Krize s vážným jaderným podtextem se rychle šíří - od Blízkého východu přes Korejský poloostrov až po ruskou invazi na Ukrajinu,“ upozornil v projevu Guterres.
Odkazoval přitom mimo jiné na vývoj v Rusku, kde prezident Vladimir Putin krátce po zahájení války proti Ukrajině na konci února nařídil uvést ruské jaderné síly do zvýšeného stupně bojové pohotovosti. Rusko má největší jaderný arzenál na světě s celkem 5977 hlavicemi, což je přibližně o 550 hlavic více než Spojené státy. Obě země vlastní více než 90 procent světových hlavic.
„Mluvil jsem s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Naše týmy v Ženevě spolupracují s partnery a je velmi důležité, aby bylo dosaženo praktického výsledku a aby to přiblížilo Ukrajinu a celou Evropu k trvalému míru a bezpečnosti,“ tweetuje zatím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Koordinujeme pozice a je důležité, že dialog probíhá, diplomacie je aktivní, doufáme, že partneři vyslyší naše argumenty. Vedení Spojených států je důležité, jsme vděční za vše, co Amerika a prezident Trump dělají pro bezpečnost, a zachováváme maximální konstruktivitu,“ reagoval na stížnost Donalda Trumpa, že Ukrajina neprojevila vděčnost za jeho snahy.
Evropská delegace na jednáních v Ženevě předala upravenou verzi amerického plánu na ukončení války na Ukrajině, informuje agentura Reuters s odkazem na dokument, který má k dispozici.
Evropský dokument navrhuje, aby byl počet ukrajinských sil omezen na 800.000 v časech míru, nikoliv na 600.000 obecně, jak uvádí 28bodový plán představený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropský návrh dále uvádí, že „jednání a výměny území začnou na linii kontaktu“.
V Ženevě začalo po ostatních schůzkách už i jednání ukrajinské a americké delegace o americkém plánu na ukončení války, píše Reuters s odkazem na informovaný zdroj. Americkou delegaci vedou ministr zahraničí Marco Rubio a zmocněnec prezidenta Trumpa Steve Witkoff. V čele ukrajinského týmu jsou šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja.
Severní Korea nyní údajně připravuje sedmý jaderný test a také Írán podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) rychle postupuje ve svých jaderných ambicích, připomněla Kjódó.
Počty jaderných zbraní zřejmě porostou
V souvislosti s nedávným setkáním smluvních stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) Guterres uvedl, že účastníci se sešli, aby „vypracovali plán cesty ke světu bez těchto zbraní soudného dne“. Smluvní státy vyzval, aby „urychleně pracovaly na odstranění zásob (jaderných zbraní), které ohrožují naši budoucnost“.
„Hrůzy Hirošimy musíme mít stále na paměti a uvědomit si, že jaderná hrozba má jen jedno řešení. Nemít žádné jaderné zbraně,“ konstatoval Guterres.
Premiér Kišida Guterresovi řekl, že Japonsko jako jediný stát, který zažil jaderný útok, „musí vést svět k tomu, aby se zbavil jaderných zbraní“. „Z Hirošimy prosím svět, aby se tragédie použití jaderných zbraní neopakovala,“ vyzval mezinárodní komunitu Kišida. Poukázal přitom na to, že tempo směřování ke světu bez jaderných zbraní zpomaluje.
Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) ve své pravidelné zprávě o počtu jaderných zbraní ve světě v červnu varoval, že světový jaderný arzenál se v příštích letech poprvé od studené války patrně zvýší. Riziko použití těchto zbraní je podle něj největší za poslední desetiletí.
„Všechny jaderné státy zvyšují nebo modernizují svůj arzenál a většina z nich umocňuje jadernou rétoriku a roli, kterou jaderné zbraně hrají v jejich vojenských strategiích,“ uvedl v ročence SIPRI pro letošní rok Wilfred Wan.
„To je velmi znepokojující trend,“ dodal.
