„Lidstvo si hraje s nabitou zbraní.“ Varovná slova šéfa OSN k výročí útoku na Hirošimu
Nové závody ve zbrojení nabírají na rychlosti a je naprosto nepřijatelné, aby země s jadernými zbraněmi byť jen připustily možnost jejich použití. V Hirošimě to dnes, u příležitosti 77. výročí svržení atomové bomby na toto japonské město, řekl generální tajemník OSN António Guterres. „Lidstvo si hraje s nabitou zbraní,“ varoval. Informovala o tom agentura Kjódó.
Guterres je prvním úřadujícím šéfem OSN, který Hirošimu navštívil od roku 2010. Na místě hovořil s přeživšími atomového výbuchu, setkal se se starostou Kazumim Matsuiem a s japonským premiérem Fumiem Kišidou si prohlédl Hirošimský památník míru.
„Krize s vážným jaderným podtextem se rychle šíří - od Blízkého východu přes Korejský poloostrov až po ruskou invazi na Ukrajinu,“ upozornil v projevu Guterres.
Odkazoval přitom mimo jiné na vývoj v Rusku, kde prezident Vladimir Putin krátce po zahájení války proti Ukrajině na konci února nařídil uvést ruské jaderné síly do zvýšeného stupně bojové pohotovosti. Rusko má největší jaderný arzenál na světě s celkem 5977 hlavicemi, což je přibližně o 550 hlavic více než Spojené státy. Obě země vlastní více než 90 procent světových hlavic.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.
„Zahájit válku a očekávat volný pohyb v Evropě je těžké ospravedlnit,“ uvedla na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „EU zpřísňuje vízová pravidla pro ruské občany uprostřed pokračujících narušení kvůli dronům a sabotážím na evropské půdě,“ dodala s tím, že „cestování do EU není samozřejmost, je to privilegium“.
Budou nicméně existovat výjimky pro omezené a odůvodněné případy, jako jsou nezávislí novináři a obránci lidských práv.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
Severní Korea nyní údajně připravuje sedmý jaderný test a také Írán podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) rychle postupuje ve svých jaderných ambicích, připomněla Kjódó.
Počty jaderných zbraní zřejmě porostou
V souvislosti s nedávným setkáním smluvních stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) Guterres uvedl, že účastníci se sešli, aby „vypracovali plán cesty ke světu bez těchto zbraní soudného dne“. Smluvní státy vyzval, aby „urychleně pracovaly na odstranění zásob (jaderných zbraní), které ohrožují naši budoucnost“.
„Hrůzy Hirošimy musíme mít stále na paměti a uvědomit si, že jaderná hrozba má jen jedno řešení. Nemít žádné jaderné zbraně,“ konstatoval Guterres.
Premiér Kišida Guterresovi řekl, že Japonsko jako jediný stát, který zažil jaderný útok, „musí vést svět k tomu, aby se zbavil jaderných zbraní“. „Z Hirošimy prosím svět, aby se tragédie použití jaderných zbraní neopakovala,“ vyzval mezinárodní komunitu Kišida. Poukázal přitom na to, že tempo směřování ke světu bez jaderných zbraní zpomaluje.
Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) ve své pravidelné zprávě o počtu jaderných zbraní ve světě v červnu varoval, že světový jaderný arzenál se v příštích letech poprvé od studené války patrně zvýší. Riziko použití těchto zbraní je podle něj největší za poslední desetiletí.
„Všechny jaderné státy zvyšují nebo modernizují svůj arzenál a většina z nich umocňuje jadernou rétoriku a roli, kterou jaderné zbraně hrají v jejich vojenských strategiích,“ uvedl v ročence SIPRI pro letošní rok Wilfred Wan.
„To je velmi znepokojující trend,“ dodal.
