„Lidstvo si hraje s nabitou zbraní.“ Varovná slova šéfa OSN k výročí útoku na Hirošimu
Nové závody ve zbrojení nabírají na rychlosti a je naprosto nepřijatelné, aby země s jadernými zbraněmi byť jen připustily možnost jejich použití. V Hirošimě to dnes, u příležitosti 77. výročí svržení atomové bomby na toto japonské město, řekl generální tajemník OSN António Guterres. „Lidstvo si hraje s nabitou zbraní,“ varoval. Informovala o tom agentura Kjódó.
Guterres je prvním úřadujícím šéfem OSN, který Hirošimu navštívil od roku 2010. Na místě hovořil s přeživšími atomového výbuchu, setkal se se starostou Kazumim Matsuiem a s japonským premiérem Fumiem Kišidou si prohlédl Hirošimský památník míru.
„Krize s vážným jaderným podtextem se rychle šíří - od Blízkého východu přes Korejský poloostrov až po ruskou invazi na Ukrajinu,“ upozornil v projevu Guterres.
Odkazoval přitom mimo jiné na vývoj v Rusku, kde prezident Vladimir Putin krátce po zahájení války proti Ukrajině na konci února nařídil uvést ruské jaderné síly do zvýšeného stupně bojové pohotovosti. Rusko má největší jaderný arzenál na světě s celkem 5977 hlavicemi, což je přibližně o 550 hlavic více než Spojené státy. Obě země vlastní více než 90 procent světových hlavic.
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.
Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.
Německo zahájilo komerční provoz už druhého terminálu na zkapalněný zemní plyn ve Wilhelmshavenu na severozápadě země. Plovoucí jednotky na opětovné zplynování LNG fungují v Brunsbüttelu, Stade a na dvou místech ve Wilhelmshavenu. S budováním terminálů na LNG začalo Německo v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska.
Druhý terminál v přístavu Wilhelmshaven zahájil dnes komerční provoz po několikaměsíčním zkušebním chodu. „Pravidelný provoz terminálu Wilhelmshaven 2 s plovoucí skladovací jednotkou a jednotkou na zpětné zplynování ‚Excelsior' může nyní přispět k zajištění dodávek a naplnění zásobníků plynu před příští topnou sezonou,“ uvedl generální ředitel společnosti DET Peter Röttgen.
„Mám radost, že o zapojení do SAFE požádalo 19 států včetně Lotyšska. Investujeme společně, investujeme více a investujeme evropsky,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní obdržela žádosti o financování na celých 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) dostupných pro program SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. Mezi žadateli je i Česko.
Evropská unie se podle von der Leyenové snaží posilovat ukrajinskou obranu, zároveň ale musí převzít odpovědnost i za vlastní bezpečnost a obranu.
Severní Korea nyní údajně připravuje sedmý jaderný test a také Írán podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) rychle postupuje ve svých jaderných ambicích, připomněla Kjódó.
Počty jaderných zbraní zřejmě porostou
V souvislosti s nedávným setkáním smluvních stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) Guterres uvedl, že účastníci se sešli, aby „vypracovali plán cesty ke světu bez těchto zbraní soudného dne“. Smluvní státy vyzval, aby „urychleně pracovaly na odstranění zásob (jaderných zbraní), které ohrožují naši budoucnost“.
„Hrůzy Hirošimy musíme mít stále na paměti a uvědomit si, že jaderná hrozba má jen jedno řešení. Nemít žádné jaderné zbraně,“ konstatoval Guterres.
Premiér Kišida Guterresovi řekl, že Japonsko jako jediný stát, který zažil jaderný útok, „musí vést svět k tomu, aby se zbavil jaderných zbraní“. „Z Hirošimy prosím svět, aby se tragédie použití jaderných zbraní neopakovala,“ vyzval mezinárodní komunitu Kišida. Poukázal přitom na to, že tempo směřování ke světu bez jaderných zbraní zpomaluje.
Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) ve své pravidelné zprávě o počtu jaderných zbraní ve světě v červnu varoval, že světový jaderný arzenál se v příštích letech poprvé od studené války patrně zvýší. Riziko použití těchto zbraní je podle něj největší za poslední desetiletí.
„Všechny jaderné státy zvyšují nebo modernizují svůj arzenál a většina z nich umocňuje jadernou rétoriku a roli, kterou jaderné zbraně hrají v jejich vojenských strategiích,“ uvedl v ročence SIPRI pro letošní rok Wilfred Wan.
„To je velmi znepokojující trend,“ dodal.
