Lídryně běloruské opozice převzaly ocenění, co dostal i Havel. Jsou nám vzorem, uznala ministryně

Autor: ČTK - 
26. května 2022
14:58

Běloruské opoziční političky Svjatlana Cichanouská a Veronika Capkalová dnes v západoněmeckých Cáchách osobně převzaly Mezinárodní cenu Karla Velikého za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii. Jejich kolegyně Maryja Kalesnikavová, která je třetí vyznamenanou, na ceremoniálu chyběla, neboť si v Bělorusku odpykává jedenáctiletý trest vězení. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v projevu k disidentkám ocenila jejich odvahu a označila je za vzor pro miliony žen.

„Vím, za co a proč žiju, za svobodu, napsala Maryja z vězení. Za svobodu, která je pro mnohé z nás něco zcela samozřejmého jako vzduch, který dýcháme,“ řekla Baerbocková s tím, že o svobodu je možné snadno přijít. „Za svobodu musíme všichni společně bojovat,“ prohlásila.

Vůdčí osobnosti běloruské opozice (zleva): Veranika Capkalová, Svjatlana Cichanouska a Maria Kolesnikovova. Vůdčí osobnosti běloruské opozice (zleva): Veranika Capkalová, Svjatlana Cichanouska a Maria Kolesnikovova. | Reuters

Bývalá flétnistka Kalesnikavová působila jako koordinátorka volebního štábu Viktara Babaryky, který hodlal kandidovat v běloruských prezidentských volbách v roce 2020. Poté, co úřady Babarykovi kandidaturu znemožnily, podporovala Kalesnikavová hlavní favoritku opozice Cichanouskou. Úřady Kalesnikavovou zadržely v září 2020 a poté se pokusily ji vyvézt ze země, což Baerbocková připomněla.

Kalesnikavová roztrhala svůj pas

„Když ji režim chtěl přinutit odejít ze země, tak mohla jednoduše odejít, místo toho ale na hranicích roztrhala svůj pas,“ řekla ministryně. V září loňského roku si pak Kalesnikavová vyslechla trest 11 let odnětí svobody mimo jiné za údajné výzvy k poškození národní bezpečnosti. Na dnešní ceremonii v Cáchách ji proto zastoupila sestra.

V emotivním projevu šéfka německé diplomacie hovořila o tom, jak běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko utlačuje obyvatele nejen své země, ale i Ukrajiny, neboť podporuje ruskou invazi na Ukrajinu nařízenou ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Bezohledný cynismus ruského a běloruského režimu se staví proti všemu, co my v Evropě činíme a za co vy tři bojujete - za mír, svobodu a také demokracii a lidská práva,“ uvedla Baerbocková o trojici vyznamenaných představitelek běloruské opozice. „Pro mě jako ministryni zahraničí je jasné, že v budoucnu musíme být mnohem kritičtější a že musíme jednat rozhodněji, pokud jsou naše hodnoty a svobody napadeny,“ dodala.

Ocenění v minulosti získal i Havel

Cena Karla Velikého je udělována v Cáchách od roku 1950 osobnostem nebo organizacím za zásluhy na sjednocení Evropy. V minulosti ji obdrželi někdejší francouzský prezident François Mitterrand, bývalý německý kancléř Helmut Kohl, americký exprezident Bill Clinton nebo bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. V nedávných letech pak ocenění přijali například francouzský prezident Emmanuel Macron či papež František. Mezi držitele ceny patří i bývalý československý a český prezident Václav Havel, jemuž byla udělena v roce 1991.

22:00
22. 10. 2025

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

21:59
22. 10. 2025

Americká administrativa zrušila klíčové omezení týkající se používání některých raket dlouhého doletu Ukrajinou dodaných západními spojenci, což Kyjevu umožňuje eskalovat útoky na cíle v Rusku a zvyšovat tlak na Kreml, informoval Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.

Ukrajina v úterý použila britskou řízenou střelu Storm Shadow k útoku na chemický závod v Brjansku, což ukrajinský generální štáb označil za „úspěšný zásah“, který pronikl ruskou protivzdušnou obranou. Americké povolení k použití rakety v Rusku následuje po nedávném převodu pravomocí k podpoře takových útoků z ministra Pentagonu Peta Hegsetha na velitele NATO v Evropě Alexuse Grinkeviche, píše WSJ.

21:42
22. 10. 2025

Cesta k přijetí 19. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku je volná, žádná členská země již nemá vůči novým odvetným opatřením výhrady. Dnes večer to podle agentury Reuters oznámilo dánské předsednictví EU. Balíček sankcí, který je reakcí za pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.

„S potěšením oznamujeme, že jsme dostali od zbývajícího členského státu oznámení, že nyní může odvolat své výhrady k 19. sankčnímu balíku,“ uvedlo podle agentur dánské předsednictví. EU nyní spustila takzvanou tichou proceduru, kdy mají unijní země ještě možnost se proti sankcím vyslovit. Pokud tak neučiní, bude ve čtvrtek v 08:00 balík schválen.

Zobrazit celý online

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi