Lídryně běloruské opozice převzaly ocenění, co dostal i Havel. Jsou nám vzorem, uznala ministryně
Běloruské opoziční političky Svjatlana Cichanouská a Veronika Capkalová dnes v západoněmeckých Cáchách osobně převzaly Mezinárodní cenu Karla Velikého za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii. Jejich kolegyně Maryja Kalesnikavová, která je třetí vyznamenanou, na ceremoniálu chyběla, neboť si v Bělorusku odpykává jedenáctiletý trest vězení. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v projevu k disidentkám ocenila jejich odvahu a označila je za vzor pro miliony žen.
„Vím, za co a proč žiju, za svobodu, napsala Maryja z vězení. Za svobodu, která je pro mnohé z nás něco zcela samozřejmého jako vzduch, který dýcháme,“ řekla Baerbocková s tím, že o svobodu je možné snadno přijít. „Za svobodu musíme všichni společně bojovat,“ prohlásila.
Bývalá flétnistka Kalesnikavová působila jako koordinátorka volebního štábu Viktara Babaryky, který hodlal kandidovat v běloruských prezidentských volbách v roce 2020. Poté, co úřady Babarykovi kandidaturu znemožnily, podporovala Kalesnikavová hlavní favoritku opozice Cichanouskou. Úřady Kalesnikavovou zadržely v září 2020 a poté se pokusily ji vyvézt ze země, což Baerbocková připomněla.
Kalesnikavová roztrhala svůj pas
„Když ji režim chtěl přinutit odejít ze země, tak mohla jednoduše odejít, místo toho ale na hranicích roztrhala svůj pas,“ řekla ministryně. V září loňského roku si pak Kalesnikavová vyslechla trest 11 let odnětí svobody mimo jiné za údajné výzvy k poškození národní bezpečnosti. Na dnešní ceremonii v Cáchách ji proto zastoupila sestra.
V emotivním projevu šéfka německé diplomacie hovořila o tom, jak běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko utlačuje obyvatele nejen své země, ale i Ukrajiny, neboť podporuje ruskou invazi na Ukrajinu nařízenou ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Bezohledný cynismus ruského a běloruského režimu se staví proti všemu, co my v Evropě činíme a za co vy tři bojujete - za mír, svobodu a také demokracii a lidská práva,“ uvedla Baerbocková o trojici vyznamenaných představitelek běloruské opozice. „Pro mě jako ministryni zahraničí je jasné, že v budoucnu musíme být mnohem kritičtější a že musíme jednat rozhodněji, pokud jsou naše hodnoty a svobody napadeny,“ dodala.
Ocenění v minulosti získal i Havel
Cena Karla Velikého je udělována v Cáchách od roku 1950 osobnostem nebo organizacím za zásluhy na sjednocení Evropy. V minulosti ji obdrželi někdejší francouzský prezident François Mitterrand, bývalý německý kancléř Helmut Kohl, americký exprezident Bill Clinton nebo bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. V nedávných letech pak ocenění přijali například francouzský prezident Emmanuel Macron či papež František. Mezi držitele ceny patří i bývalý československý a český prezident Václav Havel, jemuž byla udělena v roce 1991.
Vladimir Putin dnes prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích Ruska s USA a doufá, že první kroky jsou základem jejich úplného obnovení. Uvedl to při návštěvě ruského jaderného výzkumného centra, když odpovídal na otázky novinářů, informuje agentura Reuters. „Jsem přesvědčen, že vůdčí schopnosti současného prezidenta Trumpa jsou dobrou zárukou, že se vztahy obnoví,“ uvedl ruský lídr, podle kterého zůstávají USA a Rusko po summitu na Aljašce v kontaktu.
„S příchodem prezidenta Trumpa se podle mě konečně objevilo světlo na konci tunelu. A nyní jsme měli velmi dobré, smysluplné a upřímné setkání na Aljašce,“ řekl Putin. „Další kroky nyní závisí na vedení Spojených států,“ dodal podle agentury Reuters.
Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že „není spokojen“ s žádným aspektem dosavadních mírových snah.
Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. „Je tam obrovská nenávist,“ poznamenal Trump. „Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám,“ dodal. Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.
Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.
Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. „Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.