NATO vysílá lodě a letadla na východ, USA drží v pohotovosti 8500 vojáků. Kreml zmínil „hysterii“

Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16, aby podpořily dlouhodobou misi NATO na ochranu vzdušného prostoru regionu.

Španělsko vysílá lodě a zvažuje také stíhací letouny do Bulharska, kam v dubnu zamíří i dva stroje F-35 od Nizozemska. Ochotu vyslat své jednotky do Rumunska pod společné vedení NATO vyjádřila Francie. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují i Spojené státy.

„NATO bude i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části aliance. Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, a to i posílením naší kolektivní obrany,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Šéf aliance se dnes v Bruselu sešel s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou, podle jejíhož vyjádření byla řeč o možných dodávkách vojenského vybavení Ukrajině, s nimiž Británie stejně jako některé další alianční země včetně Česka počítají.

Stoltenberg jednal rovněž se šéfy diplomacií Švédska a Finska, které jsou partnery NATO a které podle něj sdílejí se spojenci obavy z ruských mocenských ambicí.

Boxer a politik Kličko o hrozbě války: Německo zrazuje své přátele! Putinova kolona sílí

„Zvažujeme další zvýšení naší přítomnosti ve východní části aliance. To může zahrnovat i vyslání nových bojových jednotek,“ řekl po jednání se skandinávskými ministry Stoltenberg. NATO má v současnosti v Pobaltí na 4000 vojáků mezinárodních jednotek. Spojené státy podle informací listu The New York Times kvůli eskalaci napětí uvažují o posílení svých jednotek v oblasti řádově o tisíce.

Varování před vážnými následky

„Shodujeme se, že další ruská agrese vůči Ukrajině bude mít vážné následky,“ napsal Stoltenberg na twitter po jednání, kterého se účastnili lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Británie a zástupci Evropské unie.

Snížení napětí mezi Západem a Ruskem si vyžaduje „pevná a věrohodná“ varování i bližší dialog s Moskvou, uvedla kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzský státník chce podle prohlášení po videokonferenci v následujících dnech jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jejich ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Iniciativa v přijetí zásadních kroků vedoucích ke snížení napětí nyní leží na Moskvě, shodli se podle mluvčího německého kancléře Olafa Scholze účastníci jednání.

„Vůdci se shodli, že pokud by se konala další ruská invaze na Ukrajinu, spojenci musí schválit rychlou odvetnou odpověď včetně bezprecedentního balíku sankcí,“ napsala v prohlášení kancelář britského premiéra Borise Johnsona.

„Chci zdůraznit jednotu Severoatlantické aliance. V tuto chvíli zde není žádný spojenec, který by prolomil solidaritu s Ukrajinou a ostatními členy NATO,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda.

Jednotný postoj vůči ruské hrozbě pro Ukrajinu dnes dříve potvrdili i ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf americké diplomacie Antony Blinken, uvedl po jejich společném jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský. EU i Spojené státy podle něj budou nadále spolupracovat na přípravě sankcí pro případ, že by Rusko sousední zemi napadlo. Zástupci unijních vlád vyzvali Moskvu ke zklidnění situace a zopakovali, že sedmadvacítka je připravena přijmout masivní sankce.

Mluvčí Kremlu obvinil Západ

Kreml dnes obvinil Západ ze zvyšování napětí kolem Ukrajiny. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že je nyní vyšší než kdykoliv dříve hrozba provokací ze strany Ukrajiny.

„Pokud jde o konkrétní činnost, vidíme prohlášení, která publikuje Severoatlantická aliance o navýšení kontingentu a stažení sil a prostředků na východní křídlo. To vše vede k tomu, že napětí roste,“ řekl podle agentury TASS novinářům kremelský mluvčí. Podle Reuters dále prohlásil, že informace přicházející ze Západu jsou plné „hysterie“ a „protkané lží“.

Peskov dále tvrdil, že Ukrajina rozmístila velké množství vojáků a vojenské techniky na takzvané kontaktní linii, která odděluje území ovládané ukrajinskou vládou a regiony pod kontrolou proruských separatistů. To podle něj naznačuje, že se Kyjev připravuje na útočné operace. „Hrozba existuje a nyní je velmi vysoká. Je vyšší než dříve,“ odpověděl mluvčí na otázku, jak Kreml hodnotí hrozbu „ukrajinských provokací“ nebo ofenzivy proti separatistům.

Námořní cvičení u břehů Irska

Rusko mezitím informovalo Irsko o záměru uspořádat námořní vojenské cvičení v mezinárodních vodách u irského pobřeží, řekl dnes podle agentury Reuters irský ministr zahraničí Simon Coveney. Dodal přitom, že je taková aktivita nevítaná, Irsko nicméně podle něj nemůže Rusku ve cvičení zabránit.

„Není v naší moci tomu zabránit, ale rozhodně jsem dal najevo ruskému velvyslanci v Irsku, že to není vítané. Teď není čas na zvyšování vojenské aktivity a napětí,“ řekl Coveney.

„Putin zkouší, kam až může zajít.“ Generál Šedivý pro Blesk zhodnotil napětí na Ukrajině

Podle šéfa irské diplomacie se chystá Rusko uspořádat cvičení asi 240 kilometrů jihozápadně od irského pobřeží v takzvané výlučné ekonomické země Irska, kde má Dublin výhradní právo k využívání nerostných zdrojů, ačkoliv se nejedná o jeho teritoriální vody. Při manévrech bude ruská armáda používat i ostrou munici, napsal dříve list The Irish Times.

Coveney dnes uznal, že Rusku cvičení umožňují mezinárodní dohody, „ale skutečnost, že si zvolili to udělat na západních hranicích (...) EU, u pobřeží Irska, je něco, co podle nás teď jednoduše není vítané a žádané, zejména v příštích týdnech,“ řekl.

Rusko ke konci minulého týdne oznámilo, že jeho námořnictvo chystá řadu cvičení od Tichého oceánu po Atlantik, čímž chce dát najevo svou vojenskou moc za zhoršující se situace na východě Evropy, píše agentura Reuters.