„Dceru cesta semlela.“ Zoufalí migranti s pašeráky míří za evropským snem do Běloruska

Jednou z běženkyň je Peruin, která uvízla na hranici mezi oběma zeměmi se svou rodinou. Nakonec se museli vrátit do Kurdistánu. „Přišli jsme o všechno, o dům i peníze. Jenom jsme chtěli mít lepší život,“ popsala žena reportérce.

„Poprvé jsme se o této možnosti dozvěděli od jednoho našeho bratrance, který hranici překročil během tří dnů. Dostal se až do Německa,“ vysvětlil její příbuzný Guin.

Muž uvedl, že zpočátku bylo všechno jednoduché. S přestupem v Istanbulu se vydali do Běloruska. Tak prosté to ale nakonec nebylo. „Mou dceru ta cesta doslova semlela,“ uvedla Peruin.

V Polsku měl na rodinu čekat místní převaděč, kterému měli zavolat ve chvíli, kdy překonají ostnatý plot. Jenomže tak daleko se už nedostali. „Hráli si s námi jako s hračkami. Bělorusové nás využívali. Křičeli na nás: ‚Běžte do Polska‘,“ popsala situaci na hranicích. Nakonec v běloruských lesích, které běženci překřtili na džungli, strávili 38 dní. A během nich zažili boj o holý život.

Manévry u hranic s Běloruskem: Ukrajina nasadí na ochranu před migranty 8500 vojáků

„Namířil zbraní na taxikáře, ať nás odveze zpět na hranici“

„Vodu jsme museli filtrovat několikrát. I tak ale byla stále špinavá. Kvůli neustálé zimě a chůzi jsme necítili nohy,“ řekl Guin. Co se jídla týče, museli za něj platit běloruské policii nebo armádě. Jeden kus chleba například rozdělili na 11 kousků, aby se z něj najedly dvě rodiny. Jenže návrat do Kurdistánu nebyl o nic snadnější.

„Když jsme se vraceli do Minsku, zastavili nás policisté. Jeden z nich namířil zbraní přímo na mě, byl to kalašnikov, a zeptal se nás, odkud se tu bereme. Pak namířil zbraní na řidiče taxíku a nařídil mu, ať nás odveze zpátky,“ vypráví další člen rodiny Matasam. Nakonec se jejich rodině návrat zpět na své území podařil. Cesta za evropským snem je však stála celkem 35 tisíc dolarů, v přepočtu asi 800 tisíc korun. Za účelem dosažení cíle padl i jejich dům, nyní tak musejí žít u prarodičů.

Přijměte 2000 migrantů, chce dál Lukašenko po EU. Dav se znovu pokusil překonat hranici

„Zvládneme to“ za 190 tisíc korun

Pokud chtějí do Evropy, obracejí se místní v Iráckém Kurdistánu nejčastěji na tamější turistické kanceláře. Spoluvlastník jedné takové společnosti, Alan, rovněž mluvil s reportéry CNN Prima News.

„Říkám jim: ‚Je to těžké, budete mít problémy‘. Jenže vzhledem k tomu, že je to legální, tak to prostě zařídím,“ uvedl. Následuje proces, během kterého pošle poptávku po vízu do turecké cestovní kanceláře. Ta poté kontaktuje turistickou kancelář v Bělorusku. V urgentním případě je možné sehnat obě víza do čtyř hodin. Problém v poslední době ale představují letecké společnosti, které na palubu letů do Minsku často nepouštějí osoby s iráckým pasem.

„Ale můžete letět do Íránu nebo Turecka. S přestupem v Arménii se dostanete do Běloruska,“ vysvětluje Alan. Z Minsku lidé toužící po cestě do Unie pak kontaktují přímo pašeráky.

„Pomůžu vám. Minulý týden dostal jeden z mých lidí přes hranice do Polska sedm běženců,“ chlubí se jeden z nich do telefonu, zatímco řídí svůj byznys z bezpečí v Polsku. „Trvá to týden, je to těžké, ale zvládneme to,“ tvrdí a na osobu si účtuje 8 500 dolarů (přes 190 tisíc korun).

„Problém bude trvat měsíce“. Poláci na běloruské hranici zaznamenali další útoky migrantů

Dominikánský pas jen pro bohaté

Člen kurdského parlamentu Sirwan Baban má ale jasno v tom, když tvrdí, že hlavou problému je běloruská vláda, která pašeráky organizuje. V této souvislosti není bez zajímavosti, že se v posledních týdnech často objevují i inzeráty lákající migranty na Ukrajinu. Zvýšenou poptávku po této destinaci potvrzuje i Alan z cestovní kanceláře.

Alternativní možností, jak se dostat do Evropy – avšak pouze pro bohatší – je pak koupě dominikánského pasu, se kterým je snadné dostat vízum v Evropě, tvrdí Gudi, který se vrátil z Běloruska zpět do Kurdistánu.

Manažerka jedné z cestovních kanceláří s takovým tvrzením souhlasí a uvádí, že cena takového pasu se pohybuje od 90 tisíc dolarů. Legálnost takového procesu pak jistí skutečnost, že papíry se nevyřizují v Kurdistánu, nýbrž v Dubaji. Vyřízení celé záležitosti trvá asi 4 měsíce.