Strach z hladu a zimy vyslal KLDR na klimatickou konferenci. Prvními oběťmi jsou sirotci
Zprávy o tom, že Severokorejci trpí nedostatkem potravin, se tiskem šíří už několik měsíců. Problematika navíc trvá už řadu let, letos i diktátor Kim Čong-un začal otevřeně mluvit o krizi. Podle deníku Daily NK, do kterého z jihokorejského Soulu přispívají zběhové z KLDR, uvedl, že velké obavy budí nadcházející zima. Řada Severokorejců bude podle analýz hladovět, informovala stanice BBC.
Zběhové z KLDR vypověděli, že mají zprávy od svých rodin, lidé v Severní Koreji hladoví a nadcházející zima situaci ještě zhorší. Mezi nejohroženější skupiny patří děti a senioři či nejnižší třída obyvatel. „Mnoho sirotků žije na ulicích a už teď máme informace, že stoupá počet dětí, které hladem zemřely,“ napsal šéfredaktor Daily NK Lee Sang-jong.
„Nižší třídy obyvatel trpí víc a víc, nedostatek potravin je ještě horší, než se očekávalo,“ dodal. Svěřil se také s tím, že je i čím dál komplikovanější získávat informace z KLDR, od ledna minulého roku jsou kvůli pandemii covidu-19 zavřeny hranice. Dostat jakoukoliv zprávu do nebo ze země je nebezpečné, hlavně pro rodiny a blízké zběhů.
Kdokoliv, u koho by byl nalezen neautorizovaný mobil, by byl zatčen a odvezen do pracovního tábora. Mnozí lidé však nadále riskují a informace svým bližním do sousední Jižní Korey posílají. Zdroje pro jejich vlastní bezpečí zůstávají anonymní. „Jen díky nim víme, co se v KLDR děje,“ uvedl šéfredaktor. Severní Korea se vždy potýkala s nedostatkem jídla, ale pandemie krizi ještě umocnila, Kim Čong-un současný stav přirovnal k devadesátým létům, kdy na hladomor zemřely sta tisíce lidí.
Ještě tu je naděje
„Situace ještě není tak zlá, je tu určitá naděje,“ stojí v analýze Daily NK. Podle všeho se připravuje znovu otevření hranic s Čínou, není ale jasné, jak velkou pomoc KLDR potřebuje. Základem je úroda, tu loňskou zničila série přírodních katastrof, letos se na sklizni podílely deseti tisíce lidí včetně armády. Každé zrníčko rýže a kukuřice bylo pečlivě spočítáno a uskladněno. Podle OSN přesto v KLDR chybí nejméně tříměsíční zásoby jídla.
„Kimova vláda přišla s plánem, jak minimalizovat ztráty úrody. Jeho základem jsou přísné tresty za krádeže surovin nebo podvody. Jen to podpořilo atmosféru strachu, která v zemi panuje,“ podotkl Lee. Jihokorejská rozvědka v detailní zprávě uvedla, že v KLDR nechybí pouze potraviny, ale také léky a další základní zásoby. Mezi lidmi se kvůli tomu šíří infekční nemoci jako tyfus. Propaganda se mezi tím zaměřila na nutnost práce v potravinářství.
Problém však představuje zastaralé zemědělství, Kimova vláda investovala většinu finančních prostředků do vývoje vojenské techniky, moderní zemědělské technologie v zemi chybí. Právě ty by byly potřebné pro rychlou a plodnou sklizeň. Čoi Jong-ho z Korejského institutu a specialistka na zemědělství uvedla, že za špatnými výsledky stojí právě nedostatek zemědělského vybavení.
„Jsou jako my,“ zmínila Čoi, jako malá pozorovala dalekohledem dění v sousední KLDR. Viděla, jak na rýžových polích Severokorejci tvoří balíky sklizené rýže a na zádech je snášejí k prastarému traktoru, který je odveze pryč. Jihokorejský farmář Paču žijící kousek od demilitarizované zóny, která dělí dvě Koreje, vysvětlil, že s moderní technikou má celý lán sklizený za hodinu. Kdyby to dělal ručně, jako severní sousedé, jedno pole by mu zabralo týden.
Kromě chybějící techniky a technologií je tu další poněkud dlouhodobější a dalekosáhlejší potíž, KLDR a hlavně její obilnice a úrodné půdy jsou silně zasažené klimatickými změnami. „Globální oteplování zasahuje kukuřičná a rýžová pole na západě země, která jsou historicky severokorejskými obilnicemi,“ objasnila americká expertka na KLDR Catherine Dillová.
Severokorejci vyrazili na konferenci
To je zřejmě důvod, proč KLDR vyslala svého velvyslance v Británii na Klimatickou konferenci OSN COP26, která momentálně probíhá ve skotském městě Glasgow. „Severní Korea pravidelně čelí přírodním katastrofám jako záplavy, monzuny, tajfuny, každý rok jedna či více z nich zasáhne úrodná pole, zničí plodiny a způsobí problémy se škůdci,“ navázala Čoi. Dillová doplnila, že situace se bude rok od roku zhoršovat.
„Silnější bouře se už nyní objevují nad Severní Koreou, stoupá mořská hladina, pobřežní oblasti jsou tak v ohrožení,“ poukázala Dillová. Pchjongjang se většinou nezapojuje do dění mimo zemi, výjimku udělal v případě COP26. KLDR v letech 2002 a 2013 spolupracovala s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), zároveň je země signatářem Pařížské dohody a Kjótského protokolu, dokumentů týkajících se klimatických změn.
Důvodem je podle mnohých expertů právě dopad klimatických změn na severokorejskou úrodu. Soul doufá, že problematika otevře dveře vzájemné spolupráci, změna klimatu má totiž dopad i na Jižní Koreu. Jihokorejská ministryně životního prostředí Han Čeoung-ä se svěřila reportérům Daily NK, že se v Glasgow chtěla potkat se svým severokorejským protějškem, k tomu však nedošlo. Podle Leea je jasné, že KLDR krizi nemůže zvládnout sama.
...snad ten imbecilní Kim-Čong (či jak se jmenuje) konečně pochopí, že takhle, s tou bolševickou magorií se žít nedá a udělají nějakou tu "perestrojku"..., přestanou maniakálně zbrojit a začnou normálně žít..., jinak tam všichni pochcípají...