Bála se smrti i znásilnění. Kongresmanka (31) se vrátila k vpádu do Kapitolu

AOC strávila 6. leden zabarikádovaná ve své kanceláři, v novém pořadu stanice CNN „Being…“ uvedla, že si myslela, že pokud by ji výtržníci našli, znásilní ji a zabijí. „Nebála jsem se jen o život, myslela, že mi udělají i něco jiného,“ prohlásila demokratka. Vysvětlila, že její obava pramenila z předchozího traumatu spojeného se sexuálním útokem.

„Přeživší mají silnou výbavu, důležitou pro odolnost. V mém případě šlo i o to, že v tom momentu jsem si sáhla do této výbavy,“ komentovala události. AOC se domnívá, že útok na Kapitol vyprovokoval „rasismus a misogynie“. „Bělošský extremismus a patriarchát mají v řadě případů mnoho společného. Třeba sexualizaci násilí,“ řekla pro CNN.

„Nenapadlo mě, že je to policista“

Není to poprvé, co o svém zážitku promluvila veřejně. Už v lednu popsala události v Kapitolu a o měsíc později se na sociálních sítích otevřela o prožitém sexuálním napadení. Během lednového útoku se skrývala v zamčené koupelně své kanceláře. Vyděsilo ji, když uslyšela někoho, jak bouchá na dveře a křičí: „Tak kde je?“ Tehdy nevěděla, že do její kanceláře vběhl strážník policie Kapitolu. Muž se totiž neidentifikoval.

Čtvrtý policista (†26) zasahující u Kapitolu spáchal sebevraždu. Kolegové jsou zdrcení

„V tom momentu mě ani nenapadlo, že by to mohl být policista,“ přiznala v rozhovoru pro CNN. Po tomto zážitku došla k rozhodnutí, že promluví i o sexuálním útoku, jehož obětí byla zhruba před deseti lety. „Není to tak, že se jednoho dnes probudíte a řeknete si: Dneska to udělám. Je to spíš rozhodnutí, ke kterému vás dovedou různé okolnosti, někdy vás doslova přinutí,“ vypověděla. „Protože já osobně si myslím, že většina přeživších by o tom radši už nikdy nemluvila,“ domnívá se politička.

Během interview prozradila i to, že její první volební období bylo dost náročné, kolegové ji mezi sebe přijímali jen pomalu. „Bylo to velmi bolestivé. Přišla jsem a porazila jsem dlouholetého kongresmana,“ řekla s tím, že ostatními demokraty a politickými kolegy to otřáslo. „Vzala jsem jim kamaráda, přivítali mě dost chladně, a to jsou to moji straníci,“ mezi demokraty jsou podle ní i tací, kteří ji meze sebe dosud nepřijali.

Bolestný první rok v Kongresu

V roce 2018 totiž porazila čtvrtého nejmocnějšího demokrata Joea Crowleyho, pokud by u voleb vyhrál on, v kongresmanském křesle by zasedl už po jedenácté. Jeho nejstarší kolegové jí to nemohli odpustit. „Někdy to působilo dost zvláštně, šla jsem po chodbě Kongresu a kolegové mě nezdravili,“ popsala. „Byli tu ale kolegové, nováčci jako já, i veteráni, kteří se se mnou bavili,“ podotkla AOC.

„Myslela jsem, že tam umřu.“ Kongresmanka promluvila o útoku na Kapitol a sexuálním násilí

Spřátelila se hlavně s Ayannou Pressleyovou, Rashidou Tlaibovou a Ilhan Omarovou, jejich spojenectví se stalo poměrně slavné a třeba exprezident Trump svým hlasitým kritičkám přezdíval „četa“. Přestože se k ní někteří demokraté chovali chladně, nic z toho ji nepřipravilo na útok republikána Teda Yoha. Ten na ni slovně zaútočil loni v létě.

Slovní potyčka s republikánem

Šedesátník a vysloužilý politik mladé demokratce do obličeje řekl, že je odporná, ona reagoval tím, že Yoho je sprostý. To republikána rozčílilo a AOC nazval „zas*anou ču*kou“, potyčku mezi kongresmany zpozorovalo hned několik novinářů. Tým Yoha popřel, že by k něčemu takovému došlo, politik si prý jen něco „zamumlal pro sebe“. Republikán se netají tím, že její názory považuje za nesmysly.

Krátce na to se ale Yoho musel před plným sálem kongresmanům mladé demokratce omluvit, dosud odmítá, že by ve slovní „přestřelce“ použil nějaké vulgarismy. „S ohledem na to, že jsem 45 let ženatý a mám dvě dcery, si jazyk umím dost hlídat,“ řekl Yoho.

„Reprezentant Yoho mi ukázal prstem do obličeje, řekl mi, že jsem odporná a šílená a že jsem přišla o rozum. Řekl mi, že jsem nebezpečná. Označil mě a toho nyní cituju za zas*anou ču*ku. Stojím před vámi, aby ukázala vám i svým rodičům, že jsem nebyla vychována, abych si urážky mužů nechala líbit,“ tak před kolegy a republikány reagovala AOC. Její plamenná řeč z půdy Kapitolu se stala internetovou senzací.

Soudkyně označila tresty pro výtržníky z Kapitolu za příliš mírné

Vpád Trumpových příznivců do Kapitolu se stále vyšetřuje a podle šéfky federálního soudu ve Washingtonu Beryl Howellové americká prokuratura zaujímá příliš mírný postoj vůči osobám stíhaným v souvislosti s lednovými výtržnostmi v sídle Kongresu. Při stání s jedním z podezřelých se státních zástupců zeptala, proč chtějí od obžalovaných vybrat na pokutách dohromady jen 325 milionů korun, když federální pokladnu vyjdou nepokoje i s návaznými opatřeními na miliardy korun, napsal list The Washington Post.

Trump čelí druhému impeachmentu. Ústavní žalobu podpořila i desítka „jeho“ republikánů

Howellová se již dříve prokurátorů při slyšení dotazovala, zda nejsou vůči některým obžalovaným příliš shovívaví, když s nimi uzavírají dohody, na jejichž základě se například přiznají jen k jednomu přestupku. Soudkyně uvedla, že účastníci nepokojů „terorizovali členy Kongresu“ a ptala se prokurátorů, zda má vláda vůbec zájem, aby některé případy posloužily jako odstrašující příklady.

V pondělí pak chtěla po státních zástupcích vědět, proč požadují po osobách odsouzených za trestný čin v souvislosti s výtržnostmi 43 300 korun a 10 800 korun po těch, jež se přiznají k přestupku.

Soudkyně prohlásila, že je postupem prokuratury „trochu překvapena“. Ministerstvo spravedlnosti přišlo s odhadem na vyčíslení škod, které výtržníci způsobili v historické budově Kongresu, v polovině června. Tehdy v soudních dokumentech uvedli, že celková suma činí „přibližně 32 284 109 korun“.

Do října přijde vysvětlení

Howellová nicméně svou poznámkou narážela na bezpečnostní zákon schválený na konci července, který uvolnil 11,3 miliardy korun na zaplacení několikaměsíční přítomnosti národní gardy po lednových útocích, 1,5 miliardy korun pro policii střežící budovu Kapitolu a dalších 6,5 miliardy korun na posílení bezpečnostních opatření budovy Kongresu. Tyto prostředky podle ní daňoví poplatníci musí uhradit v přímém důsledku lednových nepokojů, od účastníků útoku však prokuratura požaduje zaplatit jen zlomek této částky.

Ministerstvo spravedlnosti věc pro média nekomentovalo, soudkyni pouze dalo na srozuměnou, že do října vysvětlí, jak vyčíslilo částku, kterou se nyní snaží pokutami vybrat.

Útok na Kapitol

Útok stoupenců tehdejšího prezident Trumpa na Kapitol stál podle úřadů život pět lidí, další čtyři policisté pak v následujících měsících spáchali sebevraždu. Trumpovi příznivci se snažili zabránit zákonodárcům ve formálním potvrzení volebního vítězství demokrata Joea Bidena po Trumpově několikaměsíční dezinformační kampani, v níž označoval výsledek voleb za zfalšovaný, ačkoliv se mu o tom nepodařilo přesvědčit soudy, volební činitele, ani členy vlastní vlády.

Prokurátoři stíhají v souvislosti s nepokoji přes 500 lidí, většinu z nich za přestupky, některé však za trestné činy včetně útoků na policisty. Několik kauz pak vedou rovněž proti organizovaným extremistickým skupinám, které podle nich útok na Kapitol dopředu plánovaly a chystaly se na něj, na rozdíl od většiny jiných účastníků, kteří se podle nich nechali strhnout v den demonstrace rozvášněným davem.