9°C
Kosmický závod miliardářů: Bransona a Bezose uzemnil Putinův potentát. Na Gagarina prý nemají
Úsvit kosmické turistiky, milník v přístupu do vesmíru pro široké masy… Fanoušci kosmonautiky tleskají miliardáři Richardu Bransonovi, že se v neděli 11. července ve vlastním raketoplánu podíval na rodnou planetu z dálky. Konkurent Jeff Bezos, kterého start čeká v úterý ve tři odpoledne českého času, se mu pošklebuje za nedostatečnou výšku jeho letu – a oba zpražil Dmitrij Rogozin, šéf ruské kosmonautiky a věrný spojenec Vladimira Putina.
Počtvrté se raketoplánek VSS Unity třídy SpaceShipTwo vznesl i s piloty k hranicím vesmíru, podruhé měl na palubě i pasažéry, nebo chcete-li, specialisty. Mezi nimi byl i jeho majitel, vlastník firmy Virgin Galactic, britský miliardář Richard Branson. „Vítejte u úsvitu nového kosmického věku,“ zářil na tiskové konferenci po přistání.
VSS Unity i její předchůdce, SpaceShipOne, už vesmíru dosáhly. Poprvé však se soukromou vesmírnou lodí letěl člověk, jehož jmění přesahuje cenu toho stroje. A právě na platících boháčích bude ještě dlouho záviset rodící se kosmická turistika.
O pár dní Branson předstihl svého přímého rivala ve vznikající branži kosmické turistiky, Jeffa Bezose. Zakladatel eshopového impéria Amazon a nejbohatší člověk planety má pro dobývání vesmíru firmu Blue Origin, jejíž stroj New Shepard se má poprvé s lidmi vznést 20. července. V posádce bude i jeho bratr Mark a průkopnice letectví Wally Funková (82), která se stane nejstarší astronautkou. Čtvrtým členem týmu je Oliver Daemen (18), který překoná rekord sovětského kosmonauta Germana Titova. Ten se v roce 1961 dostal do vesmíru jako druhý člověk po Juriji Gagarinovi v 25 letech.
Bezose sice ho předběhl Branson, potažmo i Elon Musk, který už lidi se svou firmou SpaceX (a kosmickou lodí Dragon na raketě Falcon 9) dostal dokonce na oběžnou dráhu, Bezos se však má stát prvním z kosmických miliardářů, který se posadí hned do prvního testovacího letu s posádkou.
Kromě toho si z Bransona utahuje, že vlastně do vesmíru vůbec nedoletěl. „Od začátku byl New Shepard navržen, aby létal nad Kármánovou linii, aby naši astronauti neměli u svého jména hvězdičku. Pro 96 % světové populace začíná vesmír ve výšce 100 km, na mezinárodně uznávané Kármánově linii,“ tweetovala firma Blue Origin.
Co je Kármánova linie?
Kármánova linie je výška, kde prakticky přestávají fungovat křídla, tedy končí aeronautika a začíná kosmonautika, řízená orbitální mechanikou. Prakticky celý svět ji uznává ve výšce 100 km nad mořem, ale NASA či americké letectvo ji vypočítaly na 50 mil (80 km). Sedm pilotů experimentálního letadla X-15 se tak do historie zapsalo jako „astronauti s hvězdičkou“, tedy které za astronauty uznávají pouze USA. To samé se děje s piloty a posádkami VSS Unity: žádný let ještě 100kilometrovou hranici nepřesáhl.
Po úspěšném přistání však i od Blue Origin přišla gratulace. „Nemůžu se dočkat, až se taky přidám do klubu,“ dodal na Instagramu Bezos.
Bransona prý podpořil i další kosmický miliardář, Elon Musk. „Bylo skvělé potkat doma v kuchyni Elona, ve tři ráno mi přál mnoho zdaru. Já už jsem vstával, on ještě nešel spát,“ citoval Bransona portál Space.com. Musk zatím osobní účast na letech své firmy SpaceX neplánuje, třebaže vedle dopravy astronautů NASA či ESA k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) začíná provozovat i čistě soukromé výlety ke stanici či jen tak na oběžnou dráhu. Před lety se však vyjádřil, že by rád zemřel na Marsu. „Ovšem ne při přistání,“ dodal.
Jak bude vypadat let Blue Origin?
Let Bezose a jeho posádky by měl trvat deset až dvanáct minut. Přímý přenos bude možné sledovat na webu společnosti.
Raketa má vzlétnout v 15:00 českého času z kosmodromu společnosti Blue Origin v poušti na západě Texasu. Podle plánu se od ní po necelých třech minutách odpoutá modul s posádkou a sám vystoupá nad Kármánovu hranici ve výšce 100 kilometrů, která je obecně uznávanou hranicí mezi zemskou atmosférou a vesmírným prostorem.
Zatímco nosná raketa začne klesat zpět k zemi, čtveřice lidí v modulu si bude tři až čtyři minuty užívat stav beztíže. Raketa po svém přibližně sedmiminutovém letu přistane horizontálně v texaské poušti asi dvě míle od místa startu. Modul by pak měl na zem bezpečně dosednout o tři až pět minut později.
Kam se hrabou na Gagarina
Bransona i Bezose naopak na sociálních sítích zchladil šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos (a bývalý vicepremiér pro zbrojní průmysl): „Lze souhlasit s tvrzeními mnoha expertů, že suborbitální lety nemají nic společného s profesionální kosmonautikou, nicméně jde o milník jak z hlediska vývoje technologií, tak rozšiřování lidských možností, jak svou planetu pozorovat z vesmíru,“ tweetoval Dmitrij Rogozin, známý i popichováním Elona Muska.
„Doufám, že naši miliardářští oligarchové jednou začnou utrácet své peníze ne za jachty a přepych, ale za rozvoj kosmických dovedností a bádání o vesmíru,“ zmínil Rogozin.
Mezi řádky tak šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos připomněl letošní šedesáté výročí dobývání kosmu: Zatímco Jurij Gagarin 12. dubna 1961 rovnou planetu obletěl, Alan Shepard 5. května při suborbitálním letu pouze nakoukl do výšky 187 km a zase ho gravitace přitáhla. Tak jako Bransona a Bezose. Oběžné dráhy neboli orbitálního letu dosáhl až třetí americký astronaut, John Glenn, 20. února 1962.
Bezos proto vyvíjí i novou raketu New Glenn, která už svému nákladu zajisti dostatečnou rychlost pro dosažení oběžné dráhy, cca 25 tisíc km/h. Ale ani tady nepřinese žádné významné prvenství. I kosmické turisty už brali do vesmíru Rusové, to šlo ovšem o placené lety v rámci misí standardních kosmonautů. Prvním takovým se stal americký inženýr a podnikatel Dennis Tito, jenž roku 2001 strávil na ISS osm dní. Šest dalších následovalo, Charles Simonyi dokonce dvakrát.
Dřív než Tom Cruise
Na podzim má na ISS přiletět sojuz hned se dvěma platícími pasažéry – televize První kanál pořídila „letenky“ režiséru Klimu Šipenkovi a herečce Juliji Peresildové, aby na stanici natočili film Výzva a předběhli podobný projekt Toma Cruise.
Zatímco ale vystřelit jednoho člověka na oběžnou dráhu, ať už v sojuzu, nebo Muskově dragonu, vyjde na pár miliard korun, suborbitální lety od Bransona a Bezose jsou podstatně levnější. Virgin Galactic původně letenky prodávala za 200 tisíc dolarů (necelých pět milionů korun), později o čtvrtinu zdražila; udala jich asi šest stovek, ale když vývoj vázl, prodej se pozastavil. Budoucí cenovka může být výrazně dražší, zvláště když konečně mají zájemci jistotu, že nekupují zajíce v pytli. Pořád však půjde o docela jinou cenovou hladinu než v případě orbitálních letů.
Gagarin a ti druzí: nová kniha edice Blesk extra. | Blesk extra
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.