Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Starship konečně přistála, Musk chce s lodí osídlit Mars. Misi naplánoval pro milion lidí

Autor: mav, CNN - 
6. května 2021
18:00

Elon Musk už skoro dvě desetiletí propaguje svůj cíl kolonizovat Mars. Jeho firma SpaceX teď poprvé zvládla přistání prototypu ohromné kosmické lodi Starship, podobných milníků má ale před sebou ještě spoustu, než vůbec vezme první kosmonauty na Rudou planetu. Natož milion osadníků, jak kalkuluje Musk. Kolonizace Marsu může být nebezpečná a neskutečně drahá, přesto ji chce provést, píše CNN.

Fantasmagorie, nebo jen odvážný byznys plán úspěšného technologického vizionáře? Žádná vláda se k osidlování Marsu zatím přímo nechystá, z velké části i kvůli vpravdě astronomickým nákladům na takový projekt.

Generální ředitel, šéfinženýr a největší akcionář SpaceX o meziplanetárních ambicích hovoří spíš jako o mesiášské misi než z hlediska podnikatele. „Pokud se na Zemi stane něco strašného, ať už kvůli lidem, nebo od přírody, chceme životní pojistku na život jako takový,“ prohlásil Musk a dodal: „A taky je to vzrušující dobrodružství.“

Video Starship SN15 High-Altitude Flight Test - VTM.cz
Video se připravuje ...

Musk vypočítal, že aby si budoucí marťanská kolonie zajistila soběstačnost, potřebuje milion lidí. Starship má mít kapacitu 100 cestujících. „Potřebujete deset tisíc letů s lidmi, ale ještě asi desetkrát tolik nákladních,“ kalkuloval vizionář. Na kolik to může vyjít peněz, radši ještě vůbec nepomýšlí.

Poslední program, který se blížil Muskovým meziplanetárním ambicím, bylo Apollo. Šest přistání, dvanáct astronautů na Měsíci. V dnešních cenách vyšlo na víc než 280 miliard dolarů (cca 6 bilionů korun); v některých letech NASA polykala přes 4 % rozpočtu federální vlády USA. Pro letošek hospodaří agentura s 23,3 miliardy dolarů (půl bilionu Kč), necelým půlprocentem federálního rozpočtu.

Co se Marsu týče, zatím se NASA (stejně jako kosmické agentury dalších ambiciózních zemí) věnuje robotickým misím. Přípravou pro ty pilotované má být program Artemis, tedy comeback na Měsíc. Ani NASA zatím neřeší, kolik by let astronautů na Mars mohl stát. Finanční ředitelka SpaceX je ovšem optimistická, co se termínu týče: „Usilujeme o start k Marsu do roku 2030. Možná to potrvá i déle, ale doufám, že ne,“ cituje Space News Gwynne Shotwellovou.

Tesla i SpaceX

Muskovy plány z říše snů jsou smělé, může je však podložit svými dosavadními úspěchy. Zbohatl už na internetové platební službě PayPal, nejvíc se proslavil jako propagátor a výrobce elektromobilů. Firma Tesla měla první ziskový rok až loni, tehdy vyrobila půl milionu aut, dvakrát méně než Škoda auto – přesto je Tesla zdaleka nejhodnotnější automobilkou světa. Investoři jí věří, loni se hodnota jejích akcií zvedla na víc než sedminásobek a Elon Musk tím nakrátko vyskočil na pozici nejbohatšího člověka planety. I začátkem května magazín Forbes odhaduje jeho jmění na 165,7 miliardy dolarů (přes 3,5 bilionu Kč), což ho řadí na třetí příčku superboháčů. Velkou částí svého jmění ručí za dluhy, které si bere na rozvoj dalších projektů včetně těch kosmických.

Sama SpaceX ale také umí generovat tržby. V posledních letech má příjmy kolem miliardy, roku 2018 i dvě miliardy dolarů (21-43 miliard korun), zatím výhradně za dopravu družic na oběžnou dráhu a nákladů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), od loňska i astronautů.

A když zrovna rakety Falcon 9 nevezou žádný náklad pro klienty, posílá SpaceX na oběžnou dráhu vlastní satelity Starlink. Těmi slibuje zajistit vysokorychlostní internet i do těch největších zapadákovů. Zatím se testuje, Starlink už však má na půl milionu předobjednávek a brzy může začít vydělávat. Roku 2025 už by mohl firmě utržit deset miliard dolarů (210 mld. Kč), odhadují analytici z portálu Trefis.

Tím vším si SpaceX získala velkou důvěru investorů, aktuálně má podle Forbesu hodnotu 74 miliard dolarů (1,6 bilionu korun), čímž je jednou z nejdražších firem, jež se neobchodují na burze. Své zisky chce Musk, jak tvrdí, investovat do dobývání Marsu. Očekává z toho ve finále nějaký zisk? A investoři, kteří do firmy sypou miliardy dolarů?

Větší než Saturn

SpaceX nebo kdokoliv jiný má před sebou ještě mnoho, mnoho let rozvoje všech technologií potřebných k osidlování Marsu. Musk se zatím soustředí na dopravní prostředek, který má oněch víc než 50 milionů kilometrů překonávat. Náklady na vývoj lodi/rakety Starship Musk zhruba odhadl na deset miliard dolarů (216 miliard Kč).

Sama by si na sebe nakonec měla umět vydělat. Začne vynášením družic, kterých pobere enormní množství naráz. Bude totiž silnější než veškerá konkurence, překoná i Saturn V, který vynášel mise Apollo či stanici Skylab. Ale také výrazně levnější, zejména díky opakovanému použití (bez nutnosti repasování, jaké brzdilo třeba raketoplány Space Shuttle).

Na nízkou oběžnou dráhu Země (řádově stovky kilometrů nad Zemí, kde jsou orbitální stanice či většina družic) unese Starship přes 100 tun nákladu; případně i více, pokud se loď obětuje a nepřistane.

Se zlevněním provozu může SpaceX najít nové zakázky, například vynášení orbitálních stanic soukromých firem – ať už laboratoří, továren, nebo kosmických hotelů – a také lidí k nim. A vedle vesmírných letů může raketa zvládat i „bokovku“: přepravu cestujících po Zeměkouli. „Většina dálkových letů by nebyla delší než 30 minut,“ uvádí SpaceX na svém webu. „Kromě výrazně vyšších rychlostí je velkou předností, že mimo atmosféru není tření, turbulence a počasí.“

Bez křídel i padáku

Oproti ostatním kosmickým lodím přistává zvláštně. Nebrzdí padákem ani křídly jako raketoplány, jen vlastním tělem. Při sestupu se obrátí „na břicho“, aby zvýšila odpor vzduchu; až nad zemí se zase otočí nosem vzhůru a zažehne motory pro finální zpomalení. Takové přistání má usnadnit opakovaný start lodi a zlevnit její provoz.

Zároveň už SpaceX vyvíjí speciální verzi Starship pro přistání na Měsíci. V polovině dubna vyhrála tendr NASA za 2,9 miliardy dolarů, připomíná CNN. Lunární Starship bude na oběžné dráze Měsíce čekat na astronauty mise Artemis, které přiveze kosmická loď Orion (první bezpilotní let se očekává v listopadu). Starship jim poslouží pro přistání na Měsíci i jako základna. První přistání s posádkou by měla uskutečnit mise Artemis 3, plánovaná na rok 2024. Předcházet tomu bude bezpilotní přistání Starship.

Vedle toho budou mise Artemis podporovat další lety společnosti SpaceX. Raketa Falcon Heavy (v zásadě trojspřeží klasických Falcon 9) dopraví na oběžnou dráhu Měsíce základ stanice Lunar Gateway, která bude sloužit pozdějším misím Artemis jako přestupní stanice i pro výzkum Luny z její oběžné dráhy. Bezpilotní kosmická loď Dragon XL pak poslouží k zásobování stanice.

Zatím má za sebou první krůčky prvního předpokladu osidlování Marsu: Konečně prototyp Starship dokázal přistát. Čtyři předchozí vždy explodovaly při přistání nebo těsně po něm; i tak přinesly cenná data, pochvaloval si Musk. Dalším milníkem bude dát stroji takovou rychlost, že oběhne Zeměkouli. K tomu bude ovšem zapotřebí první stupeň rakety (booster) zvaný Super Heavy. První kus se teprve dokončuje.

Až se Starship osvědčí k orbitálním letům, SpaceX zavede tankování „za letu“, tedy na oběžné dráze. Prakticky veškeré palivo totiž Starship spálí při překonávání zemské přitažlivosti, pro cestu dál potřebuje dočerpat nové. Dovezou jí ho sesterské lodě-bezpilotní tankery. Pro zpáteční cestu prvních dobyvatelů Marsu pak bude palivo (metan a kyslík) nutné vyrobit na místě, z atmosféry a vodního ledu.

Přistání na Marsu se chce Musk dožít

Když už se osadníci na Mars dostanou, budou potřebovat bydlení, které je ochrání před velice řídkou místní atmosférou i před zářením. „Není to pro bázlivé,“ varoval před cestou na Mars sám Musk. „Upřímně řečeno, dost lidí v začátcích zřejmě zemře,“ pronesl nedávno. Sám prý na Marsu také plánuje zemřít. „Ale ne při přistání,“ věří, že si osidlování osobně užije.

Přirovnává svůj vysněný podnik k antarktické expedici Ernesta Shackletona. „Hledají se muži na nebezpečnou cestu,“ zněl údajně jeho inzerát, kterým sháněl kolegy polárníky. „Je to nebezpečné, nepohodlné, nic moc jídlo, dlouhá cesta, možná se živí nevrátíte. Ale je to slavné dobrodružství, úžasný zážitek,“ cituje Muska CNN

Bez kyslíku

Ostatně vědecké stanice na Antarktidě jsou poměrně blízké tomu, jak bude vypadat i dobývání Marsu: relativně malý tým vědců a inženýrů odříznutý od civilizace, omezené zásoby, základnu lze opustit jen ve speciálním oděvu.

Musk si představuje, že se to postupně změní. Koncept zvaný terraforming spočívá v přeměně celé planety na podmínky podobné pozemským, tedy přinejmenším vytvořit atmosféru, v níž lze fungovat bez skafandru, ideálně i bez dýchacího přístroje. Jako každá správná science fiction by se mohl terraforming stát realitou. Atmosféra je zatím jen velice řídká (asi jako na Zemi ve 30 km nad mořem) a bez kyslíku. Důležité však je, že na marťanském povrchu a pod ním je voda. S využitím skleníkového efektu, který na Zemi škodí, by se mohla marťanská atmosféra ohřívat a houstnout.

Musk si představuje jedno radikální řešení: „Atomovky na Mars! Ne že by to vyřešilo vše, ale je to krok správným směrem,“ tweetoval (a SpaceX pak heslo Nuke Mars tiskne na suvenýrová trička).

„Je to jen intelektuální cvičení,“ vyjadřuje se zdrženlivě Michael Meyer, který je v NASA hlavním vědcem programu pro průzkum Marsu a aktuálně se věnuje například vozítku Perseverance. V atmosféře chybí kyslík a vody je na Marsu přece jen málo, než aby mohl vzniknout autonomní koloběh vody (déšť, vodstvo, odpařování…) jako na Zemi. Proto nevidí realisticky ani zemědělství pod širým marťanským nebem.

„Myslím, že realisticky to vidí film Total Recall,“ řekl Meyer pro CNN s odkazem na sci-fi klasiku s Arnoldem Schwarzeneggerem. „Budete potřebovat nějakou technologii od mimozemšťanů,“ zmínil.

První století osad na Marsu bude pochybná i ekonomická situace. Na planetě nejsou žádné známé zdroje, které by mělo smysl vyvážet na Zemi. „Vědci se o Mars zajímají i proto, že je tvořen prakticky z téhož jako Země,“ připomíná Meyer. Případná kosmická těžba by se týkala spíše planetek (neboli asteroidů, jak zní anglický, v českém názvosloví ovšem nesprávný termín), z nichž některé jsou bohaté na vzácné kovy. To si Musk uvědomuje, marťanský průmysl by sloužil jen tamnímu obyvatelstvu. Obchod se Zemí by kromě potenciální turistiky a exotických či luxusních kuriozit spočíval spíše na duševním vlastnictví.

„Nápady mohou být exportem marťanských kolonií,“ uvádí i Robert Zubrin, věhlasný vizionář, který o Marsu sní ještě déle než jeho „spojenec“ Musk. „Tak, jako nedostatek pracovní síly v Americe v dobách kolonií a v 19. století podněcoval záplavu vynálezů, tak budou podmínky extrémního nedostatku pracovníků motivovat kreativitu na Marsu,“ napsal roku 1996 v knize The Case for Mars.

A přirovnání ke kolonizaci Ameriky využívají Zubrin s Muskem i v jiné otázce: jak tam lidi dostat. „Příslušník střední třídy mohl do Ameriky odjet tak, že doma prodal statek. Ale stačilo to na cestu jedním směrem,“ řekl před časem Zubrin pro CNN. Musk kalkuluje, že až se lety jeho flotily Starship rozjedou ve velkém, mohla by taková letenka vyjít na (dnešních) 200 tisíc dolarů (přes 5 milionů korun), tedy cenu běžného domu.  

Další věc pak je, zda se kolonisté vlastními silami uživí, nebo se stanou nevolníky odkázanými na své zaměstnavatele a majitele marťanské infrastruktury. „Bude tam vykořisťování? Pochopitelně, to si lidé navzájem prováděli vždycky,“ konstatuje Zubrin. Nadšenců se rozhodně najde dost, i kdyby mělo jít o jednosměrné letenky. A kde jsou lidé, vzniká nějaká ekonomika. Meyer z NASA byl dříve k takovým vizím skeptický, ale názor mu prý změnila jistá prezentace o byznysu a turistice na Marsu. „Měli tam pár dost rozumných idejí. Uvěřil jsem, že otázka není, zda jednou budou cesty na Mars výdělečným podnikem, ale kdy,“ dodal.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

e.lesanova ( 6. května 2021 21:54 )

No, lidé dělají pro likvidaci naší planety maximum ...tak pak půjdou "prostě" jinam???...A zničí další....lidi nepochopili, že jsou jen HOSTY na Zemi

PavelSki ( 6. května 2021 19:49 )

Když čtu tu jeho sci-fi a dokázal by to snad, nebylo by levnější, snažší a reálnější přetvořit naši Zemi, aby byla lepší ekologie na Zemi (ovšem!) i bez pozastavení rozvoje průmyslu? Aby se lépe dýchalo a letadla, průmysl, se neomezil.

Při astronomických penězích na tu Marťanskou misi, by to tady na Zemi určitě šlo.

Asi ho to tolik nemotivuje.

Zobrazit celou diskusi