Biden si vybral šéfa diplomacie: Blinkenův otčím radil Kennedymu a přežil koncentrák
Antony Blinken (58) se stane ministrem zahraničí ve vládě budoucího prezidenta Spojených států Joea Bidena. Zkušený politik a diplomat má jasnou představu o tom, „jakou tvář Ameriky“ bude ve světě reprezentovat. Pro Blinkena jsou USA symbolem naděje, a to i díky příběhu jeho nevlastního otce, kterého při útěku z koncentračního tábora během 2. světové války zachránil americký černošský voják, uvedl list Daily Mail.
S Bidenem Blinken spolupracoval už během vlády exprezidenta Baracka Obamy, jemuž Biden dělal viceprezidenta. V letech 2015 až 2017 Blinken působil mimo jiné jako náměstek amerického ministra zahraničí v době, kdy jím byl John Kerry. Předtím byl dva roky zástupcem prezidentova poradce pro národní bezpečnost. Bidenovi dokonce dělal poradce pro národní bezpečnost během jeho prvního viceprezidentského mandátu (2009 až 2013); Blinken rovněž pomáhal Obamově administrativě přebírat Bílý dům od týmu George Bushe mladšího.
Blinken se s tiskem podělil o inspirující příběh svého nevlastního otce, židovského právníka Samuela Pisara, který na konci 2. světové války uprchl z nacistického koncentračního tábora a na útěku byl zachráněn americkým vojákem. V souvislosti s protesty proti rasismu, které v roce 2020 otřásly USA, Blinken zdůraznil, že šlo o Afroameričana.
Zásah „černého pantera“
„Pro moji rodinu, stejně jako pro generace Američanů, Amerika reprezentuje poslední největší naději světa,“ prohlásil budoucí ministr zahraničí. „Můj nevlastní otec utekl z koncentračního tábora a narazil na tank, poklop tanku byl otevřený. Shlížel na něj afroamerický voják,“ popsal Blinken. Šlo o seržanta Billa Ellingtona, který sloužil u 761. tankového praporu, jednotka byla složená převážně z Afroameričanů a podle černého pantera ve znaku se jim říkalo „Černí panteři“, v originále Black Panthers.
Pisarovu záchranu vyzdvihl ve své děkovné a vůbec první řeči jako Bidenův kandidát na post ministra zahraničí. Biden podle vlastních slov Blinkena nominoval nejen pro jeho pracovní zkušenosti, ale i proto, že pochází „z rodiny migrantů a uprchlíků, včetně přeživšího holocaustu, kteří ho naučili, aby nikdy nebral představu, že Amerika je místem všech možností, za samozřejmou“.
Pisar zemřel v roce 2015, jeho otce zabili členové gestapa, matka a sestra nepřežily Osvětim. Svůj osud, včetně všech tragédií i zázračného přežití, popsal v memoárech „O krvi a naději“. Pisar, původem Polák, žil dlouho ve Francii. V Paříži se seznámil také s Blinkenovou matkou Judith, která zde pracovala jako speciální vyslankyně UNESCO pro kulturní diplomacii, francouzský tisk jí často přezdíval „americká kulturní carevna v Evropě“. Vzali se v roce 1971.
Manželku si našel v Bílém domě. Zkoušel to jako muzikant a u filmu
Sám Blinken po rozvodu svých rodičů žil ve Francii, mluví plynule francouzsky a hrál v jazzové kapele, na platformě Spotify se dají dokonce najít dva jeho hity: Lip Service a Patience. Zkoušel to i u filmu, byl jedním z producentů hororu Závislost z roku 1995. Se svou manželkou Evan Ryanovou se seznámil téhož roku, když pracoval v administratuře exprezidenta Billa Clintona. Ryanová byla součástí týmu první dámy Hillary Clintonové.
Rodina plná diplomatů
Blinken skutečně pochází z diplomatické rodiny, jeho otec Donald působil jako velvyslanec v Maďarsku, jeho nevlastní otec Pisar byl poradcem několika francouzských prezidentů i exprezidenta Johna F. Kennedyho, následně pracoval jako právník specializující se na mezinárodní právo. Jako diplomat sloužil také jeho strýc Allan Blinken, který byl americkým velvyslancem v Belgii.
Blinkenova rodina se dostala do USA v 19. století, z ukrajinského Kyjeva, tehdy součástí Ruského impéria, imigroval politikův pradědeček, židovský spisovatel Meir Blinken. Z matčiny strany sahají Blinkenovy kořeny do Maďarska.