Trump nikdy nebyl nebezpečnější. V posledních dnech úřadování se může „utrhnout z řetězu“
Zatímco se pozornost Američanů přesunula k nově zvolenému prezidentovi Joe Bidenovi, ještě dva a půl měsíce bude ve Spojených státech vládnout administrativa prezidenta Donalda Trumpa. A v závislosti na tom, čí zájmy pro ni budou prioritní, může za oceánem do chvíle, kdy 46. prezident USA složí přísahu, dojít k rozsáhlým škodám. Zbytek světa si proto klade důležitou otázku – zvládne už tak těžce zkoušená země tento náročný úkol?
Fakta hovoří jasně – do 20. ledna 2021 si Donald Trump ponechává kontrolu nad výkonnou mocí i jaderným kufříkem. Do tohoto okamžiku mají jeho rozkazy federálním institucím a armádě právní váhu a sílu. Američtí diplomaté z celého světa zároveň vykonávají zahraniční politiku jeho jménem.
V každé jiné době by toho přechodné období bylo relativně poklidné. Odcházející administrativa uzavírá své konečné politické cíle, zatímco se někteří nejvyšší činitelé připravují na život mimo Washington, D. C. Nastupující prezident naopak tvrdě pracuje a spěchá, aby si mohl co nejdříve být jistý jmény, které si s sebou hodlá přivést do svého kabinetu a celého Bílého domu.
Skutečně svobodný Trump
Letos by však Trumpův zištný zájem o zachování moci mohl vést k chaotičtějšímu přechodu, než na jaký jsou Američané obvykle zvyklí. Snad největším prezidentovým omezením za poslední čtyři roky bylo vědomí, že bude muset letos usilovat o znovuzvolení. To již nadále neplatí. Alespoň ne pro tyto volby - stávající prezident by mohl nicméně mohl usilovat o úřad znovu v roce 2024.
Trump je v mnoha ohledech svobodnější a schopen jednat bez obav z politických důsledků než v jakémkoli jiném bodě svého funkčního období. Důsledky této jeho jistoty by mohly být významné.
Stimulační balíček? Zapomeňte
Mezi největší výzvy současnosti patří ve Spojených státech pandemie koronaviru a hospodářská recese. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a ministr financí Steven Mnuchin nedosáhli před volbami dohody o stimulačním balíčku. Před volbami upozornil republikánský vůdce většiny v americkém Senátu Mitch McConnell na to, že taková dohoda bude podle jeho slov možná až v roce 2021.
Do toho teď Trump ovšem může snadno „hodit vidle“. V říjnu totiž nařídil, aby zástupci jeho strany právě o vytvoření záchranného balíčku na podporu americké ekonomiky okamžitě přestali vyjednávat s demokratickou opozicí. Plánoval se k němu vrátit po volbách, samozřejmě ještě když počítal s tím, že bude znovuzvolen. Nyní však před sebou už nemá vůbec žádnou motivaci, aby tlačil na zákonodárce s tím, že mají balík pomoci schválit. Tím spíše, pokud to bude nový prezident Biden, který nakonec sklidí přínosy za uzdravení americké ekonomiky.
Trumpovo čekání na vakcínu
Dalším nebezpečím do blízké budoucnosti je možnost, že se Trumpův laxní přístup k pandemii v posledních měsících pouze prohloubí, a to navzdory tomu, že Spojené státy už překonaly hranici 10 milionu nakažených a podle agentury Reuters už tu propukla třetí vlna.
Minulý měsíc přišel list The Washington Post se zjištěním, že Bílý dům neutratil odhadovaných devět miliard dolarů alokovaných na testování, a to navzdory naléhání lékařských kapacit, jakými jsou epidemiolog Anthony Fauci nebo vládní koordinátorka boje s covidem-19 Deborah Birxová.
Zdá se navíc, že Trumpův nezájem o konfrontaci s pandemií narostl až poté, co byl v říjnu sám s koronavirem hospitalizován. Od té doby pouze opakuje slova o tom, že „vakcína je za rohem“, ačkoli podle vědců je takové tvrzení přehnaně optimistické.
Nepořádek na poli zahraniční politiky
V neposlední řadě bude zajímavé sledovat přístup končícího prezidenta k zahraniční politice. Trumpovy instinkty byly v posledních čtyřech letech do značné míry dekonstrukční: vytrhnul zemi z několika mezinárodních smluv, mezi které patřila například Pařížská klimatická dohoda nebo jaderná dohoda s Íránem. Zároveň drasticky omezil finanční účast Spojených států ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). Vyhýbá se také tradičním americkým spojencům v porovnání s pokusy o navázání vztahů s neliberálními a autoritářskými režimy.
Trump může také znovu nastartovat americkou obchodní válku s Čínou a Evropskou unií. Jeho tvrzení, že uskutečňuje svou obchodní politiku „America First“, ve skutečnosti z hlediska čísel jen znamená, že prohlubuje ekonomickou díru, ze které bude muset Bidenova administrativa vylézt.
Prezident by také mohl navázat na své hrozby, že stáhne americké vojenské síly z Evropy nebo dokonce úplně vystoupí z NATO. Zároveň by mohl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi dát politický dárek na rozloučenou tím, že schválí formální anexi rozsáhlých oblastí Západního břehu, což je krok, kterému dlouho brání americká diplomatická opozice. Biden by se mohl pokusit po nástupu do funkce některé z těchto kroků zvrátit, ale dlouhodobá újma pro americkou důvěryhodnost by byla nenavratitelná.
Nějak se i papaláši po sobě opičí - myslej si, že když si vezmou popsanou čepici, že jim to nějak pomůže oblbnout voliče.