Na Ukrajině opět zuří boje. Separatisté zastřelili dva vojáky a metají granáty

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva to popírá.

Navzdory dohodnutému příměří separatisté palbu vedli podle armády z minometů ráže 82 milimetrů, zbraní bojových vozidel pěchoty, granátometů a střelných zbraní. Aktivní byli také nepřátelští ostřelovači; právě ti si podle listu Ukrajinska pravda připsali dva zastřelené ukrajinské vojáky.

Dva lidi zastřelil u českých hranic mladý Němec. Nadával na Židy a „Arabáče“

Nynějšímu vyostření situace na frontě předcházela neúspěšná jednání v Minsku o oddělení znepřátelených stran, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za podmínku nového summitu normandské skupiny, sdružující Ukrajinu, Rusko, Německo a Francii.

Zelenskyj nevylučuje schůzi s Putinem

O oddělení jednotek ukrajinské armády a bojovníků samozvaných „lidových republik“ na Donbasu rozhodli počátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. První podobná operace se už v červnu uskutečnila u obce Stanycja Luhanska, další dvě měly následovat v lokalitách Zolote a Petrivske. K tomu ale nedošlo, protože podle Kyjeva povstalci neustali v ostřelování ukrajinských pozic. Podobně povstalci svalují odpovědnost na Kyjev.

Čech Pavel na Ukrajině bojoval pět let za separatisty: Přišel jsem o nohu a o iluze

Vytvoření nárazníkové zóny, ale i uznání samosprávného statusu povstaleckých zón, s nímž Kyjev po dlouhém váhání vyslovil v Minsku souhlas, se mělo stát předpokladem summitu normandské skupiny (Rusko, Ukrajina, Francie a Německo). Schůzka nejvyšších představitelů čtyř zemí může být šancí k definitivnímu ukončení krveprolití v Donbasu, které si od roku 2014 vyžádalo přes 13 000 lidských životů a z domovů vyhnalo přes milion lidí.

Kromě svolání normandského summitu, který se od roku 2016 neuskutečnil, Zelenskyj nevylučuje ani přímé osobní setkání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.