Politici jsou náchylní k duševním chorobám, odhalila studie. Ničí je stres i kyberšikana

Tým odborníků vedli psycholožka Nicole Votrubová a poslanec Konzervativní strany Dan Poulter. Při svém výzkumu došli k závěru, že politici se častěji potýkají s depresí, stresem a pocity méněcennosti než běžní lidé. Může se u nich objevit paranoia, nejčastěji v souvislosti se strachem, že je někdo stalkuje.

Vědci: Jsou to jen lidé

„Politici jsou také jenom lidé a jejich práce je nesmírně složitá,“ zdůrazňují odborníci. „Naše studie je vůbec první výzkum, který se zabývá duševním zdravím politiků, v tomto případě britských zákonodárců,“ uvedl Poulter. Votrubová připomněla, že politikové svou práci vykonávají ve veřejném prostoru, což je podle ní neuvěřitelná stresová zátěž organismu.

Do studie se zapojilo všech 650 členů Dolní sněmovny britského parlamentu, kteří v roce 2016 anonymně odpovídali na dotazy o svém mentálním zdraví. Jejich odpovědi byly srovnány s obdobnou anketou z roku 2014, které se zúčastnilo 7871 Britů.

Tito slavní prozradili, že trpí depresemi: Co o své nemoci řekli?

Poslanci nezvládají své problémy

Oba průzkumy se zaměřovaly na to, zda mají respondenti problémy se soustředěním, spánkem nebo zda jsou schopni mít radost z každodenních činností. Výsledky ukázaly, že poslanci mají větší problémy s koncentrací, kvůli stresu, pocitu bezmocnosti a zbytečnosti trpí nespavostí více než běžní občané. Potvrdilo se, že politikům dělá větší potíže čelit osobním problémům a různým všedním těžkostem než zbytku Britům.

Anketa rovněž ukázala, že politici se potýkají s nízkým sebevědomím, depresí a pocity méněcennosti. Duševnímu zdraví politiků nepomáhá ani stres způsobený dlouhou pracovní dobou, cestováním nebo neustálým strachem o zaměstnání, uvedli vědci. Právě kvůli nabitému pracovnímu programu si často poslanci nenajdou čas, aby se svým duševním problémům věnovali a vyhledali potřebnou pomoc.

„Nesmíme zapomínat, že jsou to také jen lidé, ať už se nám jejich politika líbí, nebo ne,“ opakují experti. 77 procent dotazovaných poslanců připustilo, že si nebyli vědomi toho, že jim parlament nabízí speciální zdravotní program zaměřený na duševní zdraví. Více než polovina pak dodala, že by se se svými mentálními problémy nikdy nesvěřila nadřízenému.

Tahle choroba dostala Karla Svobodu: Většinu dožene k sebevraždě, varuje expert

Deprese norského expremiéra

„Stigma duševního onemocnění je mezi poslanci přítomné jako v každém zaměstnaní,“ tvrdí experti. Jako kladný příklad pro politiky ale uvádějí bývalého norského premiéra Kjella Magneho Bondevika, který přiznal, že během své funkce v roce 1998 trpěl depresí. Jedna z jeho epizod dokonce trvala několik týdnů. Veřejnost jeho přiznání přijala kladně a nabídla mu oporu a pochopení.

Votrubová dodává, že je třeba provést další a důkladnější studie, ve kterých by byly identifikovány klíčové spouštěče, které u politiků vyvolávají duševní problémy.