Moringa: v Etiopii roste za každým domem, Brňáci ji dováží jako superpotravinu
Ve svém prostředí nepotřebuje zvláštní péči, v Etiopii roste na každém rohu, a tak je moringa základní potravinou chudých. Přitom se teprve nedávno ukázalo, že jde o prvotřídní „superpotravinu“. S férovým vývozem z Afriky pomáhá i brněnská dvojice podnikatelů.
Bezkonkurenční vítěz testu ORAC na přítomnost antioxidantů, dvakrát větší množství vitamínů a minerálů než »superřasy« chlorella a spirulina. To je stručný výběr z mnoha kvalit moringy olejodárné (Moringa oleifera). Cesta ke statusu »superpotraviny« přitom začala teprve před pár lety. To když mimořádný obsah důležitých látek potvrdily vědecké studie.
Je paradoxní, že většina Etiopanů, snad vyjma těch nejbohatších, zná moringu jako běžné každodenní jídlo, ve formě čerstvých listů ji jedí třeba jako my špenát. Tento stálezelený strom se tradičně vysazuje při narození syna, téměř každá rodina na jihu Etiopie má u domu alespoň dva. Další pak rostou na zemědělské půdě i ve volné přírodě, moringa není náročná a daří se jí v tropech a subtropech po celém světě.
Zároveň má tradici v etiopské lidové medicíně: třeba proti malárii, horečce či břišním parazitům. O blahodárných účincích na krevní tlak a zažívání ani o vysokém obsahu antioxidantů a dalších prospěšných látek neměli Etiopané přesnější povědomí.
Výživový hit
Až díky vědeckým studiím přišla poptávka z různých koutů světa. Včetně Česka: moringy si všimli vodní inženýr Jaromír Novák a botanik Petr Němec, když byli v jižní Etiopii s rozvojovou pomocí. „Na morinze se nám líbilo, že je to autentický regionální produkt, prověřený mnoha generacemi,“ vysvětluje Novák „Nadchlo nás, jak je zdravá, užitečná a využitelná do všech možných jídel či kosmetiky.“ A tak navázali spolupráci s malým družstvem pěstitelek u jezera Abaya, kterým se nedařilo svou moringu kloudně dostat na trh.
Bio a fér
„Projekt moje MORINGA podpořila Česká rozvojová agentura, a tak jsme mohli farmářky vyškolit, aby potenciál moringy využily naplno,“ popisuje Novák. „Nyní umí plodinu správně sušit, zpracovávat a balit, aby se zachovaly všechny důležité látky a prášek zůstal krásně zelený. Takto ji mohou dodávat dál než jen na místní tržiště.“ Jejich produkce má bio kvalitu, čili šetří přírodu, a projekt drží zásadu spravedlivého obchodování, tzv. fair trade – na rozdíl od většiny afrického vývozu, z nějž mají zemědělci jen minimální příjmy. Farmářky si tak mohou spořit na lepší bydlení i zajistit lepší vzdělání dětem, pomáhají i širšímu okolí. „Část peněz družstvo dává nejpotřebnějším, a to i mimo kooperativu. Například zemře-li někdo z vesnice a rodina nemá na pohřeb, ženy z kooperativy jim pomohou,“ chválí je botanik Němec.<
V Česku se jejich moringa prodává jako doplněk stravy ve formě tablet či prášku, a také jako přírodní kosmetika. V Etiopii už také vybavují výrobní halu, kde budou ze semen moringy lisovat olej. Dá práci deseti lidem a odbyt dalším desítkám pěstitelů.
Všestranné využití
listy: saláty, polévky, omáčky, při nadúrodě se i suší
plody: nezralé, zelené lusky se připravují podobně jako fazolové lusky
zralá semena: praží se, připomínají ořechy. Také se z nich lisuje olej, zbytkem se krmí dobytek nebo hnojí. Prášek ze semen dokáže vyčistit kalnou vodu
květy: lze vařit
kořeny: jsou pikantní, mohou nahradit křen
kůra: výroba rohoží a provazů
větve: krmivo pro dobytek, například velbloudy
