23°C
„Nechápu, proč nás tolik nenávidí.“ Uprchlíci čekali lepší život, narazili na odpor
V minulém roce zmítaly Nikaraguou protivládní protesty, zástupy lidí zaplňovaly ulice a požadovaly rezignaci prezidenta Daniela Ortegy. Ten nařídil tvrdý zákrok proti Nikaragujcům, na 300 lidí přišlo o život, tisíce jich byly zraněny. Prezident se udržel u moci a prosadil změny systému sociálního zabezpečení, které lidi dohnaly k protestům, které probíhají do dneška. Desetitisíce Nikaragujců se ze země rozhodly radši odejít. Sousední Kostarika je ale rozhodně nepřijala s otevřenou náručí, jak lidé očekávali, uvedla stanice BBC.
„Chtěli jsme sociální jistoty, ale Ortegova vláda odpověděla tvrdými zákroky proti neozbrojeným lidem, zatýkáním a mučením. Spousta z nás zemřela,“ popsal loňské protesty vysokoškolský student Henry Obregón (21). „Známí, co se mnou chodili na demonstrace, začali mizet,“ řekl mladík, to byl jeden z hlavních důvodů, proč se rozhodl odejít.
Nikaragujci hledají bezpečné útočiště
Připojil se k Nikaragujcům, kteří prchali do kostarické metropole San José. V sousední zemi se jim ale nedostalo vřelého uvítání. Obregón nyní žije v malém domě s 10 dalšími krajany. Kostaričané proti přítomnosti Nikaragujců hlasitě protestují a svou nelibost jim dávají najevo. „Nevím, proč nás tolik nenávidí,“ postěžovala si Angela Chamorrová, která rovněž doufala, že v Kostarice najde bezpečné útočiště.
„Pryč s Nikaragujci,“ hlásají Kostaričané na demonstracích, které probíhají pravidelně od loňského srpna. Někteří uprchlíci dokonce uvedli, že je místní slovně i fyzicky napadají. Je to vůbec poprvé v moderní historii, kdy Kostarika vystoupila proti přítomnosti cizinců v jejich zemi, což jí rozbilo pověst tolerantního a otevřeného státu.
Proti Nikarague je to ráj
„Nerozumím tomu, bojím se o děti,“ doplnila Chamorrová, která se svými třemi dětmi a dalšími přáteli žije v titěrném domu na okraji San José. Poznamenala však, že v porovnání s Nikaraguou je Kostarika ráj. „Na trhu se běžně střílelo, několikrát mě ozbrojení muži okradli, vyhrožovali mi zabitím. Po jednom incidentu jsem skončila s krvácející ránou na hlavě, kam mě praštili,“ vylíčila situaci v domovině.
„Ano, někteří Nikaragujci můžou být násilničtí,“ přiznala žena, čímž se vyjádřila k rostoucí míře vražd, kterou mají podle Kostaričanů na svědomí právě uprchlíci. „Většina z nás ale jen hledá bezpečný přístav,“ svěřila se Chamorrová.
Růst xenofobie a nenávisti
Kostaričanům však došla trpělivost, v ulicích proti přítomnosti Nikaragujců protestují i senioři. „Bráníme naši vlast,“ prohlásila šedesátiletá Miria Gómezová, která pochoduje přes město zahalená v kostarické vlajce a vykřikuje protinikaragujská hesla. „Přišli sem jen páchat zločiny,“ uvedla svůj hlavní argument.
„Vodu i elektřinu mají zadarmo, Kostaričané také trpí, ale vláda je takhle nepodporuje,“ shromážděný dav Gómezovou za každou větu oceňuje pobouřlivým potleskem a souhlasným křikem. Svoje tvrzení důchodkyně zakládá na tom, že Kostarika nyní čelí hospodářské krizi a růstu nezaměstnanosti.
Nikaragujci si přejí návrat domů
Kostarická vláda popírá, že by dotovala uprchlíky, migrantům je podle nich pouze nabídnuto místo, kde mohou žít. „Naše image jako liberálního národa je pryč, všechno změnil srpnový protiimigrační pochod. V celé zemi je cítit xenofobní nálada,“ popsal situaci expert na imigraci Carlos Sandoval. Osobně vyzval Kostaričany, aby pamatovali na svůj smysl pro pohostinství a solidaritu a uspořádali protidemonstraci a uvítali Nikaragujce.
Vláda mezitím připravuje nový zákon, který by bojoval proti projevům nenávisti a chránil uprchlíky. I přes nehostinný postoj Kostaričanů se Nikaragujci rozhodně nechystají zemi opustit. Většina z nich by se ráda vrátila domů, nejdříve si však chtějí být jistí, že Nikaragua je znovu bezpečná.
Témata:
Související
