„Rodina nás zavraždí,“ prosí zoufalé saúdské sestry Hongkong. Hrozí jim deportace domů

Sestry žijí v neustálém strachu, dobře vědí, že doma by je čekalo vězení, bití a možná i smrt. Se světem komunikují převážně přes sociální sítě, kde používají pseudonymy Rawan a Rím. Jejich hlavní platformou je twitter, stejně tomu bylo i v případu uprchlice Rahaf Kunúnové (18), která počátkem ledna uprchla před svou saúdskou rodinou a zřekla se islámu. Dívky se nakonec ujala Kanada.

Sestrám končí povolení k pobytu

Na rozdíl od Kunúnové, která své čekání na vízum strávila ve značně tolerantnějším Thajsku, dívkám v Hongkongu ve čtvrtek skončí povolení k turistickému pobytu. Právník zabývající se jejich případem, se obává, že dívky budou zatčeny, souzeny a násilně deportovány do Saúdské Arábie.

Jejich možnosti jsou značně omezené, doufají, že dostanou od hongkongských úřadů mimořádné povolení vycestovat do třetí země. V současné chvíli mají zažádáno o prodloužení pobytu v oblasti. Je nejasné, co se s nimi stane, pokud úřady nevyhoví jejich žádosti. Sestry se zřekly islámu, což se v Saúdské Arábii trestá smrtí.

Život na svobodě jí chutná: Uprchlá Saúdka (18) si užívá sukní a snídá zakázanou slaninu

„Bojíme se smrti.“

„Bojíme se smrti, vraždy ze cti,“ uvedla Rawan. Sestry většinu času tráví v hotelovém pokoji, věří, že jsou tak ve větším bezpečí. Zároveň si užívají alespoň malé dávky svobody, dlouhé tmavé abáje a hidžáby vyměnily za džíny a trička, vlasy mají rozpuštěné a obličeje nezakryté.

Ženy a dívky, které se neúspěšně pokusí o útěk ze Saúdské Arábie, po nuceném návratu většinou beze stopy zmizí. „Denně se objevují další a další případy. Řeknou, že dostala infarkt, bez ohledu na to, že jí bylo třeba jen dvacet,“ vysvětlila Rawan.

Zoufalé saúdské sestry Rím a Rawan se skrývají v Hongkongu, hrozí jim deportace. Spoléhají na pomoc třetí země | Profimedia.cz

Saúdská Arábie je vězení

Sestry popsaly, že léta snášely fyzické i psychické týrání. Jejich otec kontroloval každý jejich krok, poslední kapkou pro ně bylo, když si nemohly samy vybrat, za koho se provdají. „Naše pokoje byly naše cely, otec a bratři bachaři. Saúdská Arábie je jedno velké vězení,“ prohlásila Rím.

Svůj útěk plánovaly dva roky, šetřily si peníze, které si vydělaly recitací koránu zpaměti. Zatímco byly s rodinou na dovolené na Srí Lance, rozhodly se utéct do Austrálie, kam měly platná víza. V noci na 6. září se vkradly do pokoje rodičů a vzaly jim pasy, které jim otec po příletu zabavil. Nasedly na taxík a spěchaly na letiště, tam nastoupily na první letadlo do Melbourne. Čekal je dvouhodinový přestup v Hongkongu.

„Moji bratři mě zabijí.“ Dívka se zřekla islámu a na útěku se zabarikádovala

Na letišti je odchytili saúdští úředníci

Na hongkongském letišti na ně čekali saúdští úředníci, konzul je nutil, aby letěly do Dubaje. Pak jim řekli, že je problém s jejich pasy, následně také tvrdili, že je jejich matka nemocná. Sestry ale odmítly, poučily se z případů žen, které se úředníkům podvolily a pak navždy zmizely.

„Mysleli si, že jsme hlupačky. Jsou toho názoru, že protože jsme teenageři, jim všechno uvěříme. Útěk jsme plánovaly roky, věděly jsme, co děláme,“ řekla Rawan. Popsala, jak úředníkům vytrhly své pasy a rozběhly se k přepážce letu mířícího do Melbourne. Tam jim však sdělili, že jejich letenky byly stornovány. Pokusily se koupit další let, v tom jim ale zabránil konzul. Zaměstnancům letiště a imigračním úřadům oznámil, že dívky používají peníze, které ukradly rodičům.

Sestry se rozhodly zůstat v Hongkongu a vymyslet nový plán. Za několik dní jim přišlo upozornění, že byla zrušena jejich australská víza. Od té doby se skrývají a čekají, co bude dál. „Tolik času jsme promarnily, mám pocit, že můj život ještě ani nezačal,“ nechala se slyšet Reem. Dívky byly zklamané, že jim Austrálie zrušila víza, ale nepřekvapilo je to.

Boj Saúdek za svobodu

Aktivisté poukázali na to, že stále více žen se snaží utéct ze Saúdské Arábie, kde většina z nich žije pod kontrolou svého poručníka: manžela, otce, bratra, případně jiného mužského příbuzného. Lidskoprávní organizace uvádějí, že jen zlomku z nich se podaří dostat na svobodu. Na problematiku postavení žen v arabském království upozornil případ Kunúnové, který obdržel pozornost světového tisku.