„Kat byl unavený.“ Popravčí třikrát odložil vězňovo oběšení, ten se nakonec dočkal svobody

Vězeň třikrát unikl oběšení. Dočkal se propuštění, (ilustrační foto).
Autor: Darina Jíchová - 
21. února 2019
14:13

Byson Kaula z Malawi sdílel s reportéry stanice BBC svůj poutavý příběh. Zavzpomínal na dobu, kdy ve vězení čekal na popravu. Usmálo se na něj ale štěstí a na vykonání trestu smrti nikdy nedošlo. Třikrát ve strachu čekal, až ho vězeňská stráž přivede ke katovi, ale popravčí pokaždé oznámil, že je už unavený. Kaula se dočkal zrušení svého trestu smrti a propuštění na svobodu.

Kaula byl odsouzen v roce 1992 za vraždu, za ty byl v té době automaticky udělován trest smrti. Do vězení ho údajně dostali žárliví sousedé.

Muž popsal, že se mu kdysi dařilo. Našel si práci v jihoafrickém Johannesburgu, v plynařském průmyslu si vydělal dostatek peněz, aby si po návratu domů mohl koupit půdu a začít hospodařit.

Spikli se proti němu sousedé

Na své farmě zaměstnával pět lidí, pěstoval ovoce, pšenici, kukuřici a maniok. „Tady začalo moje neštěstí,“ sdělil reportérům BBC Kaula. Domnívá se, že mu jeho sousedé začali závidět. Vyvrcholilo to napadením jednoho z jeho zaměstnanců. Kaula uvedl, že muž utrpěl vážná zranění, bez asistence nemohl chodit. Snažil se mu pomoct, ale na mokré podlaze uklouzli a zbitý muž zemřel.

Sousedé se proti Kaulovi spikli a vypovídali proti němu, což vedlo k jeho odsouzení za vraždu. V tu dobu byl stále ještě u moci totalitní prezident Hastings Banda, který stál v čele Malawi od roku 1964. 

Kaulova matka Lucy propukla v pláč, když jí oznámili, že její syn byl odsouzen. Věděla, co ho čeká. Pro odsouzené na smrt byla vyhrazená speciální „čekací“ sekce vězení. „Když mě tam přivedli, cítil jsem, jako bych byl už po smrti,“ vzpomíná Kaula.

Malawi mělo jen jednoho kata

V té době byl v Malawi pouze jeden popravčí, který pocházel z Jihoafrické republiky. Muž cestoval mezi několika zeměmi, ve kterých vykonával popravy. Každých pár měsíců přijel do Malawi a vězni věděli, že nastal jejich čas.

Kaula vypověděl, že mu jednou oznámili, že kat přijede dnes a že jeho jméno je na seznamu vězňů, kteří mají být toho dne popraveni. S věšením se začalo v jednu odpoledne, celkem mělo být zabito 21 lidí. Strážníci mu doporučili, aby se začal modlit. Popravy pokračovaly asi do tří, pak kat přestal pracovat, přestože nedošel až na konec seznamu.

Čekání na smrt

Popravčí byl totiž unavený, tři vězňové včetně Kauly museli počkat, až se Jihoafričan příští měsíc vrátí. „Byl jediný, kdo uměl ovládat tamní šibenici, přezdívali jsme jí vraždící stroj,“ doplnil Kaula. To samé se opakovalo ještě dvakrát, ani při jedné příležitosti se na Kaulovu popravu „nedostalo“. Na jednu stranu byl šťastný, na druhou si z toho odnesl hluboké emoční trauma.

Dvakrát se pokusil o sebevraždu, ale přežil. V roce 1994 se dočkal pádu Bandovy totalitní vlády a nástupu demokracie. Trest smrti je v zemi pořád platný, ale vězni na jeho výkon většinou čekají roky, nebo je jejich rozsudek změněn na doživotní vězení. 

Historická změna

Kaula se aktivně zapojil do vzdělávacího programu, který vězení nabízelo, nejdřív jako student, pak jako učitel. Čtvrt století po jeho odsouzení, v roce 2007, došlo v Malawi k historické změně. V té době probíhal proces s drogově závislým mužem, který se doznal k zabití svého nevlastního syna.

Muž argumentoval tím, že „dočasně přišel o rozum“ a že povinný trest smrt je porušením jeho práva na spravedlivý soud. Popravy následně označil za „nehumánní a ponižující zacházení“, poukázal také na to, že ústava Malawi svým občanům slibuje nejen spravedlivý proces, ale také lidské zacházení. K překvapení všech s ním soud souhlasil.

Přezkoumání a okamžité propuštění

Justiční systém uznal, že někteří odsouzení „vrazi“ nenesou plnou odpovědnost za svůj čin, v některých případech se mohlo jednat o zabití z nedbalosti, nebo o nepřímo zaviněnou smrt. Na 170 vězňů mělo nárok na přezkoumání jejich případů a upravení rozsudků, 139 z nich následně bylo propuštěno.

Když právníci oslovili Kaulu s tím, že chtějí jeho kauzu dostat zpátky do soudní síně, muž odmítl. Nakonec se ale podvolil. Byl v naprostém šoku, když soudce rozhodl o jeho okamžitém propuštění. „Řekli mi, že jsem volný, že můžu jít domů. Pryč ze sekce pro ty čekající na popravu. Nemohl jsem ani vstát, myslel, že se mi to zdá,“ popsal Kaula, v té době už mu bylo přes 60 let.

Život na svobodě

Jeho matka Lucy ho každoročně navštěvovala po celou dobu, kdy byl ve vězení. Šetřila, aby se za ním mohla vydat a dovézt mu co nejvíce věcí. Když soud rozhodl o Kaulově propuštění, nebyla u procesu, byl tam ale její mladší syn. „Když mi to zavolal, nadšeně jsem skákala jako mladá ovce. Moje srdce se zalilo radostí,“ uvedla Lucy.

Úřady pomohly Kaulovi a dalším osvobozeným s přechodem na svobodu, pomohly jim osvojit si dovednosti, které budou v „normálním“ životě potřebovat. Pro propuštěné vězně byl zřízen speciální „přechodný“ dům, kde se učili všemu potřebnému. Kaula tam v současné době o víkendech pracuje jako dobrovolník.

Kaula během svého pobytu ve vězení přišel o ženu, jeho šest dětí dospělo a farma zpustla. Muž žije sám, ale snaží se pravidelně navštěvovat svou matku a starat se o ni. Lucy už překročila osmdesátku. „Když jsem byl ve vězení, měl jsem o ni strach. Jsem její nejstarší syn. Nenechávám ji teď dělat žádnou těžkou práci,“ sdělil reportérům. Kaula se svěřil s tím, že má nový projekt, chce pro sebe a matku postavit cihlový dům.

 

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud