9°C
Novičok – postrach Británie. Odborníci řekli, jak by vypadal chemický útok na letiště
Experti z Velké Británie vypracovali simulaci toho, jak by vypadal možný chemický útok. Jako místo zvolili jedno z nejfrekventovanějších a největších letišť na světě, londýnské Heathrow. Za použitou látku vybrali nervově paralytický toxin novičok, o jehož účincích se Britové poučili během útoku na dvojitého bývalého agenta Sergeje Skripala (67) a jeho dceru a při otravě britského páru Dawn Sturgessové (†44) a Charlieho Rowley (45). Ze čtyř nakažených jedu podlehla pouze Sturgessová.
Skripalovi byli nalezeni 4. března na lavičce v parku anglickém Salisbury, kde Skripal žije. V katatonickém stavu byli převezeni do nemocnice, testy následně prokázaly, že byli otráveni toxinem novičok. Lékaři se dlouho obávali o jejich přežití. Oba dva se ale z bezvědomí probrali, Julija Skripalová (33) byla z nemocnice propuštěna v dubnu, její otec o měsíc později. Jejich rekonvalescence nadále pokračuje.
Kauza Skripal
Británie z útoku na Skripala obvinila Rusko, tamní vláda to ale popírá. Kauza způsobila diplomatickou roztržku, která vyústila vzájemným vyhoštěným diplomatů.
Na konci června byli do nemocnice v Salisbury přijati Sturgessová a Rowley i u nich bylo zjištěno, že se otrávili novičokem. Ukázalo se, že pár našel lahvičku se zbytky toxinu. Sturgessová nakonec účinkům jedu podlehla.
Scénář chemického útoku
Studii případného útoku provedla společnost Bruhn New Company vyvíjecí technologie, které by měly případným chemickým útokům zabránit. Analytici z firmy uvedli, že pokud by teroristé s novičokem zaútočili na Heathrow, důsledky by byly katastrofální.
Téměř 2 a půl tisíce lidí by přišlo do kontaktu s toxinem, letiště jsou pro Británii obzvláště zranitelným místem. Heathrow je navíc druhým nejfrekventovanějším letištěm na světě a i nájemní vrazi, kteří zaútočili na Skripalovy, se do i ze země pravděpodobně dostali přes něj. Kdyby se někdo rozhodl zaútočit právě zde, během krátkého času by se infikovalo mnoho lidí. Pokud by se na útok nepřišlo hned, jeho dopad by mohl být obrovský.
Jedy jako prostředky chaosu
Nakažení by mohli odletět do zahraničí a postupně infikovat další a další lidi. „Chemický útok na letiště by byla katastrofa,“ uvedl Simon Bennet, vedoucí oboru Civilní ochrana na univerzitě v Leicesteru. Bennet se specializuje na vzdušnou ochranu a potvrdil, že letiště jsou velmi zranitelnými místy, stejně jako metro nebo železniční stanice.
„Důsledky chemického útoku na letišti by byly extrémně rozsáhlé a vedly by k uzavření celého komplexu. Nešlo by o dny, ale o týdny a měsíce. O počtu infikovaných a potencionálních obětí ani nemluvím,“ prohlásil Bennet.
„Jedy a toxiny ve špatných rukou nejsou jen smrtící zbraní, ale jsou prostředkem chaosu a destabilizace. Řekněme, že by byla použita vysoce nakažlivá, ne však smrtící dávka, na místech jako jsou letiště, železnice, banky, mezinárodní společnosti a další důležité body infrastruktury, teroristé by tak zemi poškodili ekonomicky a celkově by ji oslabili,“ popsal možnosti chemického útoku Bennet.
Karanténa a dekontaminace
Podle expertů Bruhn New Tech by při útoku na Heathrow muselo být hospitalizováno nejméně 900 lidí, dalších 9 tisíc i se svými věcmi a zavazadly by muselo projít procesem dekontaminace. Dodali, že jejich čísla jsou velmi „střízlivá“, nezapočetli letištní personál a ani to, že by se novičok mohl rozšířit i do ostatních terminálů než z toho, kde by bylo epicentrum útoku.
Rovněž počítají s tím, že bezpečnostní složky by byly schopné rychle a efektivně zakročit. Uvádějí, že během otravy Skripalových policisté postupovali podle protokolu a byli schopní okamžitě uzavřít místa, kde se Skripal a jeho dcera pohybovali. Stejně jednali i v případu Sturgessové a Rowleyho.
„Pokud by se nájemní vrazi pokusili zaútočit na Skripala na letišti, mohli jsme čelit desítkám nakažených, potenciálně mrtvých. Museli by použít značné množství toxinu, jed by se rychle šířil, klidně i dotykem. Na to, že se něco děje, by se přišlo až po hodinách. Mnoho infikovaných by odletělo pryč, další by látku šířili po Londýně. Bylo by to neštěstí,“ popsal možnou katastrofu ředitel společnosti Bruhn New Tech Erik Juel Ellinghaus.
Detekce útoku je základ
„Pokud by se na chemický útok přišlo včas – nejlépe těsně po vypuštění jedu, šlo by o ideální situaci. Indikátorem by bylo, kdyby se infikovaným udělalo špatně hned po styku s toxinem. Prvním krokem by tak bylo uzavření terminálu a zahájení dekontaminace. Symptomy otravy se ale někdy objeví až po několika hodinách, pak by nebyla žádná šance, jak tu situaci zvládnout,“ uvedl Ellinghaus.
„Kdybychom čelili útoku novičoku, byli bychom prakticky neschopní. Jeho účinky se projeví po hodinách. Trvalo by nám věčnost, než bychom shromáždili všechny lidi, kteří se jím mohli nakazit, nehledě na to, že oni dál mohli kontaminovat každého, koho potkali,“ doplnil Ellinghaus.
Rada odborníků - investice do bezpečnostního softwaru
Ellinghaus přiznal, že má obavy z toho, že Británie není plně připravená čelit chemické hrozbě. „Je spoustu opatření, která musíme v případě chemického útoku brát v potaz,“ doporučuje, aby britské bezpečnostní složky investovaly do softwaru, který je schopen identifikovat přítomnost chemické látky, spustit alarm a místo rychle evakuovat. „Je to něco na způsob požárního hlásiče, ale pro chemické útoky.“
Přiznal, že jejich systém samozřejmě není neomylný. Ellinghausovu radu podpořil také Bennet, který působí i jako bezpečnostní konzultant. „Nejlepší obranou by byl plně funkční detekční software.“
Mluvčí letiště Heathrow následně ujistil, že mají jeden z nejrozvinutějších bezpečnostních systémů na světě. „Náš systém je pod neustálým dohledem a každým dnem ho aktualizujeme. Dbáme na to, abychom byli schopní čelit všem hrozbám,“ uvedl v krátkém prohlášení.
