9°C
Nobelovka za literaturu letos nebude, kvůli případům sexuálního obtěžování
Švédská akademie v pátek oznámila, že letos neudělí Nobelovu cenu za literaturu. Instituci opustilo několik členů v důsledku skandálu kolem sexuálního obtěžování a vyzrazování jmen laureátů. Akademie uvedla, že vyhlášení a předání Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 bude o rok odloženo. V roce 2019 tak budou předány ceny dvě.
Skandál spustilo obvinění 18 žen, které tvrdí, že je obtěžoval manžel členky akademie, básnířky Katariny Frostenson, francouzský fotograf Jean-Claude Arnault. Ten měl podle očitých svědků také na jedné z akcí Švédské akademie osahávat švédskou korunní princeznu Viktorii. Podle listu Dagens Nyheter Arnault rovněž opakovaně vyzradil jméno laureáta každoročně udělované ceny.
„Považujeme za nutné věnovat čas obnově důvěry veřejnosti v akademii, než bude vyhlášen další laureát,“ vysvětlil rozhodnutí Švédské akademie její šéf Anders Olsson v prohlášení. Toto rozhodnutí jsme přijali „s ohledem na předchozí a budoucí držitele Nobelovy ceny za literaturu, s ohledem na Nobelovu nadaci a na širokou veřejnost“.
Přerušení kontinuity
Na protest z komise rozhodující o udílení ocenění odešlo mnoho jejích členů, z 18 jich rezignovalo deset. Je to poprvé od válečného roku 1943, co nebude cena předána.
Udělování Nobelovy ceny za literaturu se v historii mnohokrát neobešlo bez rozličných kontroverzí. Mnohé význačné autory Nobelův výbor zcela pominul, patrně z politických či jiných důvodů, jež nesouvisejí s literaturou. Naopak ji získali mnozí autoři, které literární kritika následně označila za nepříliš významné.
Výběr kontroverzí kolem udělování Nobelovy ceny za literaturu:
- Od roku 1901, kdy bylo ocenění uděleno poprvé, nebyla cena vyhlášena pouze v době první a druhé světové války v letech 1914, 1918 a 1940 až 1943 a v roce 1935, kdy nebyl nalezen nikdo, kdo by si cenu zasloužil. V některých letech ale bylo předání ceny odloženo - o rok později, až v roce 1950, ji například dostal americký spisovatel William Faulkner.
- Sovětský básník a spisovatel Boris Pasternak, který dostal cenu v roce 1958, ji zprvu přijal, po hrubém nátlaku ze strany komunistického režimu se jí ale zřekl.
- V roce 1970 získal Nobelovu cenu za literaturu sovětský spisovatel Alexandr Solženicyn, který už léta žil v domácím vězení. Ocenění si kvůli obavám, že mu vláda nedovolí návrat do vlasti, osobně nepřevzal.
- V roce 1984 si kvůli nemoci nemohl do Stockholmu dojet pro Nobelovu cenu za literaturu český básník Jaroslav Seifert. O udělení významného ocenění signatáři Charty 77 v tehdejších českých novinách vyšly dvě věty, ve slovenských jen jedna.
- V posledních letech si například v roce 2004 nepřevzala ze zdravotních důvodů Nobelovu cenu za literaturu rakouská spisovatelka Elfriede Jelineková, o rok později si totéž ocenění kvůli nemoci nemohl převzít britský dramatik Harold Pinter.
- Na protest proti udělení ceny Jelinekové rezignoval člen Švédské akademie Knut Ahnlund se slovy, že výběr Jelinekové způsobil pověsti ceny „nenapravitelnou škodu“.
- Nobelovy ceny za literaturu se v roce 1964 zřekl francouzský filozof a spisovatel Jean-Paul Sartre s tím, že odmítá veškeré oficiální tituly.
- V roce 1997 cenu získal italský performer a dramatik Dario Fo, který byl vnímán primárně jako divadelní umělec. Mezi dalšími favority toho roku byli Salman Rushdie a Arthur Miller, ale členové výboru je údajně odmítli se slovy, že by byli v udílení „příliš předvídatelní.“
- Podobně „mimožánrově“ bylo vnímáno i udělení ceny zpěvákovi Bobu Dylanovi v roce 2016. Dylan si navíc cenu nepřevzal v tom roce, ale až vloni v březnu a až v červnu zaslal Švédské akademii nahrávku se svým projevem.
- Na Nobelovu cenu za literaturu byl několikrát nominován i Karel Čapek. Nakonec ji nedostal kvůli nemilosrdně protifašistickému tónu svých děl, jmenovitě Války s mloky - švédská porota nechtěla provokovat hitlerovské Německo. Podle měřítek komise byl Čapek navíc mnohem více novinářem než literátem a žurnalistika se podle jejích přísných měřítek neřadí k literárním odvětvím.
- V roce 2010 vzbudilo kritiku udělení ceny peruánskému romanopisci a esejistovi Mariovi Vargas Llosovi, přezdívanému „král kontroverzí“, kvůli tomu, že se soustředil mnohem víc na politiku než na literaturu.
- Rozruch vyvolalo i udělení ceny Hertě Müllerové v roce 2009, protože mnoho amerických literárních kritiků o ní v životě neslyšelo. Následně kritizovali výbor, že je příliš proevropský.
- V roce 1974 nebyla cena udělena favorizovaným Grahamu Greenovi, Vladimiru Nabokovovi a Saulu Bellowovi, ale získali ji švédští autoři Eyvind Johnson a Harry Martinson, kteří byli členy Švédské akademie, a ve světě je nikdo neznal. Saul Bellow získal cenu v roce 1976; Greene ani Nabokov nikdy. Z velkých jmen světové literatury ji dále nedostali například James Joyce či Jorge Luís Borges. Podobně „věčným čekatelem“ na cenu je i světově známý český spisovatel žijící ve Francii Milan Kundera.
Témata:
Související
