V Brazílii sesadili prezidentku: Rousseffovou svrhlo jednoznačné hlasování

První žena v čele Brazílie byla přezdívaná „železná lady“ – pro energičnost (kupříkladu neváhala veřejně plísnit ministry) i enormní pracovní nasazení. Do prezidentského křesla pomohl Rousseffové v roce 2010 tehdejší prezident a její kolega ze Strany pracujících (PT) Luiz Inácio Lula da Silva, za jehož vlády byla ministryní energetiky (2003–2005) a šéfkou jeho úřadu (2005–2010).

První dva roky si jako prezidentka držela více než 70procentní popularitu, ale později musela čelit demonstracím statisíců lidí, kteří protestovali proti rostoucím cenám v dopravě, výdajům na mistrovství světa ve fotbale (2014) a OH (2016) a zkorumpovanému státnímu aparátu.

Znovuzvolena prezidentkou byla v říjnu 2014 po těsném boji se ziskem 51,6 procenta hlasů, jejím protikandidátem byl Aécio Neves. Loni v srpnu klesla její popularita na osm procent.

Přízeň voličů si někdejší radikální levicová aktivistka, která v 70. letech strávila tři roky ve vězení za účast v gerilovém hnutí bojujícím proti diktatuře, zpočátku získala mimo jiné sociálním programem Bolsa Família (Rodinná kapsa). Tento projekt, zahájený už v roce 2003, změnil životy milionům chudých.

Slabším článkem vlády Rousseffové se ukázala být ekonomika. Zatímco v roce 2010 činil růst HDP 7,5 procenta, o tři roky později byl sotva dvouprocentní a loni země zažila nejprudší hospodářský propad za poslední čtvrtstoletí. HDP se snížil o 3,8 procenta. Brazílie tak má nakročeno k nejdelší a nejhlubší hospodářské recesi, jaká kdy byla v této zemi zaznamenána.

Lidé požadovali odchod Rousseffové i kvůli korupční aféře kolem státní energetické společnosti Petrobras. Jako podezřelí jsou vyšetřováni poslanci i senátoři z různých stran, včetně vládní Strany pracujících, z níž pochází exprezident Lula da Silva i Rousseffová. Kauza je známá jako Operace Automyčka, neboť začala původně jako vyšetřování skupin podnikatelů, kteří prali špinavé peníze a okrádali stát na daních. Rousseffová, v letech 2003–2010 členka správní rady Petrobrasu, tvrdí, že o ničem nezákonném nevěděla. V souvislosti s kauzou navrhla prokuratura obžalovat z praní špinavých peněz a podvodu i Lulu da Silvu, kterého krátce nato Rousseffová jmenovala šéfem vlády. Nejvyšší soud jeho jmenování odložil.

Zvláštní výbor dolní sněmovny doporučil letos 11. dubna zahájit proces sesazení Rousseffové v souvislosti s obviněním z rozpočtových machinací. Prezidentka podle iniciátorů žaloby manipulovala s výsledky státního rozpočtu ve snaze zamaskovat rostoucí schodek před předloňskými volbami. Kritici tvrdí, že si tím pomohla v kampani, díky níž nakonec obhájila prezidentský mandát. Rousseffová prohlásila, že obvinění jsou lživá, a pokus o své odvolání označila za snahu o státní převrat. Rousseffová poté prohrála hlasování o ústavní žalobě v dolní komoře, senát v květnu odhlasoval její dočasné sesazení a dnes jí sesadil definitivně.