Turci zahrozili: Opustíme NATO. Vadí jim malá podpora Západu čistek po puči
Turecko naznačilo, že by mohlo opustit NATO a hledat spojenectví mimo euroatlantické struktury. Prohlásil to ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu (48), který jako důvod nespokojenosti Ankary zmínil „malou podporu“ Západu po pokusu o státní převrat. NATO na slova tureckého politika už zareagovalo a v prohlášení tvrdí, že je Turecko „vážený spojenec“.
„Turecko chtělo až do nynějška kooperovat s členy NATO, ale výsledky (spolupráce) nás neuspokojují. Je proto přirozené, že se poohlížíme po jiných možnostech, což ale není krok namířený proti NATO,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu. Politik pak prohlásil, že by Turecko mohlo s Ruskem vytvořit vojenskou a zpravodajskou spolupráci.
Ankaře obzvláště vadí odmítnutí USA vydat islámského klerika Fethullaha Gülena (75), jenž sídlí v Pensylvánii a kterého Erdogan označuje za hlavního strůjce nepodařeného pokusu o převrat.
V zemi začaly po puči masivní čistky, které postihly zhruba 60 tisíc lidí v armádě, soudnictví, školství a dalších sektorech. Zhruba 16 tisíc lidí bylo již zatčeno či zadrženo. Nekompromisní postoj vůči skutečným či údajným pučistům kritizovala i Evropská unie, což se Turecku nelíbilo. „Podpora vstupu do EU byla kolem 50 procent, nyní je to tak 20 procent,“ tvrdí Cavusoglu.
Výrok tureckého ministra zahraničí o možném vystoupení z Aliance překvapil západní partnery, NATO proto přispěchalo s prohlášením. „Turecko je váženým spojencem a výrazně přispívá v rámci NATO. Turecké členství v NATO není vůbec zpochybněno a Aliance počítá s účastí Turecka. Turecko se může spolehnout na solidaritu a podporu NATO,“ píše se na stránkách vojenského bloku.
Putin jako „drahý přítel“
Zatímco vztahy mezi Západem a Tureckem doznaly od puče jistého zhoršení, Ankara se naopak sbližuje s Moskvou. Turecký prezident Erdogan se v Rusku v úterý setkal se svým protějškem Vladimirem Putinem (63) a čtyřikrát ho nazval „drahým přítelem“. Byla to první schůzka prezidentů od sestřelení ruského bombardéru Tureckem loni v listopadu na syrsko-turecké hranici.
„Bude to historická návštěva, nový start. Začneme novou kapitolu během jednání s mým přítelem Vladimirem. Je toho tolik, co naše země mohou společně vykonat,“ rozplýval se Recep Erdogan ještě před schůzkou.
Schůzka opravdu dopadla pro oba státníky pozitivně. Dohodli se, že bude rychle realizován projekt Turkish Stream, nový rusko-turecký plynovod nahrazující neuskutečněný plán plynovodu South Stream, jenž měl obcházet Ukrajinu přes Černé moře na Balkán. Rusko v Turecku také postaví první jadernou elektrárnu.
Erdogan znovu poděkoval Putinovi za loajalitu, kterou mu prokázal po nedávném nezdařeném puči části turecké armády. Tehdejší telefonát z Kremlu prý pro tureckého prezidenta znamenal „psychologicky mnoho“.
Zkus si kopnout do Trumpových vajec. Trumpovu kampaň řídí lobbista diktátorů, ten co radil i únosci Čechoslováků.