Putin prý válku nechce. Němci varují: Tanky USA u hranic Ruska situaci zhoršují
Rusové i Američané spolu s NATO chrastí zbraněmi. Pořádají cvičení, zdokonalují své obranné i útočné systémy. Vladimir Putin tvrdí, že novou studenou válku nechce. Stejně tak se mu ale nelíbí, aby někdo Rusům říkal, jak mají žít. USA označil za jedinou supervelmoc, varovně však zvedl prst. To samé udělal ovšem i německý ministr zahraničí. Pokáral NATO za tankové cvičení na hranicích s Ruskem. V současné situaci to prý nijak nepomůže.
„Amerika je silná mocnost, pravděpodobně jediná supervelmoc, a to my akceptujeme,“ uvedl ruský prezident Vladimir Putin, jehož země se potýká s problémy ani tak ne kvůli západním sankcím, jako mnohem více kvůli výraznému poklesu cen ropy. Podle Putina Rusko i svět takový silný stát potřebují. „Nepotřebujeme ale neustálé vměšování do našich záležitostí, aby nám říkali, jak žít,“ navázal však Putin.
Putin ocenil Trumpa. Návrat studené války podle něj nikdo nechce
Ruský prezident varoval, že jestli obě strany budou podnikat kroky, které zhorší napětí, hrozí návrat studené války. „Jsem si jist, že nikdo to nechce. My to dozajista nechceme,“ uvedl Putin.
Rusko se dle něj snaží hledat kompromisy, Putin se „svatouškovsky“ tázal na to, proč NATO musí neustále expandovat. Západ podle něj destabilizuje svými kroky svět. Putin to pronesl na ekonomickém fóru v Petrohradu.
Putin přitom ocenil amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, který je dle něj temperamentní člověk. Co je špatného na tom, že podporuje obnovení plnohodnotných rusko-amerických vztahů? ptal se Putin.
Němec se opřel do cvičení NATO v Polsku
Nynější vojenské manévry NATO ve východní Evropě zkritizoval však i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Označil je za kontraproduktivní a jen vyostřující napětí ve vztazích s Ruskem. Steinmeier to uvedl v rozhovoru pro zítřejší vydání Bild am Sontag.
Vyzval k prohloubení dialogu a spolupráce s Moskvou. Rusko opakovaně tvrdí, že alianční vojáky na své západní hranici považuje za hrozbu. „To, co bychom nyní neměli dělat, je dál vyhrocovat situaci chrastěním zbraní a válečným štvaním,“ řekl šéf německé diplomacie.
„Každý, kdo si myslí, že symbolická tanková přehlídka na východních hranicích aliance zajistí bezpečnost, tak se mýlí,“ dodal Steinmeir s tím, že není dobré činit záminky k obnovení dávných nepřátelství.
V Polsku v pátek skončilo rozsáhlé vojenské cvičení NATO, jehož cílem bylo prokázat schopnost společně bránit region před narůstající hrozbou na východě. Manévrů se od 7. června účastnilo na 31 000 vojáků zemí NATO a Finska, Makedonie, Švédska a Ukrajiny. Taková cvičení se v Polsku pořádají každý sudý rok již deset let. Dosud se jich zúčastnilo celkem asi 50 000 vojáků. To letošní bylo zatím největší.
Putin: Moskva zesílí údernou kapacitu svých raket
V reakci na vybudování amerického protiraketového štítu v Evropě Putin zopakoval, že Moskva bude nucena odpovědět tím, že zesílí údernou kapacitu svých raket.
„Zdokonalíme naše schopnosti raketového útoku, aby se zachovala rovnováha. Jen kvůli tomu,“ tvrdil Putin.
Již během své nedávné návštěvy Řecka Putin prohlásil, že Rumunsko a Polsko, kde jsou nebo budou systémy chránící evropské členy NATO před balistickými raketami umístěny, se mohou ocitnout v hledáčku ruských raket.
Plány na vybudování protiraketového štítu schválil v roce 2007 americký prezident George Bush. Původně mělo jít o základnu s raketami v Polsku a s radarem v Česku.
O dva roky později ale jeho nástupce v Bílém domě Barack Obama plány změnil, přičemž dal přednost strategii protiraketové obrany vedené z moře s tím, že pozemní základny budou součástí další fáze plánů.
Ke štítu patří kromě systému vybudovanému v Rumunsku za zřejmě až 800 milionů dolarů (18,9 miliard Kč) a chystaného systému v Polsku ještě radarová základna v Turecku a čtyři americké lodě kotvící na základně v jižním Španělsku. Velení sídlí v západoněmeckém Ramsteinu.
Američtí agresoři a okupanti světa si nedají pokoj, dokud je někdo pořádně nerozseká.