7°C
„Jaderná válka s Ruskem tu může být do roka.“ Ostré varování britského generála
Britský generál Richard Shirreff (61) varoval, že do jednoho roku může dojít k jadernému konfliktu mezi NATO a Ruskem. Válce se dá podle generála zabránit jedině tím, že NATO navýší počet svých jednotek u hranic s Ruskem. Ministry zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance přitom už ve čtvrtek večer čeká v Bruselu další „strategická debata“ o reálné podobě vztahů mezi aliancí a Ruskou federací.
„Faktem je, že jaderný arzenál je součástí ruské obrany, takže by se jednalo o jadernou válku. Putina musíme soudit dle jeho činů a ne slov. Vtrhl do Gruzie, vtrhl na Krym, vtrhl na Ukrajinu. Použil sílu a prošlo mu to,“ domnívá se generál Shirreff, který až do roku 2014 zastával jednu z nevyšších pozic v NATO. Dle generála by případný konflikt mohl vypuknout kvůli Pobaltí. „Panuje napětí, útok na pobaltské státy je naprosto možný,“ tvrdí Richard Sheriff.
Kritici generála ovšem poukazují na to, že jde dost možná o PR jeho knihy „2017 War with Russia“ (2017 Válka s Ruskem), kde pojednává o fiktivním konfliktu Západu a NATO.
Nicméně generál Shirreff navrhuje jako cestu k odvrácení konfliktu navýšení vojsk ve východoevropských státech. A právě to oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg (57), v každém státě NATO u ruských hranic by měl být umístěn batalion vojáků. Jeden batalion přitom může mít až 1500 vojáků. „Mezinárodní přítomnost (vojenská) vyšle jasný signál, že útok na jednoho člena bude útokem na celou alianci,“ prohlásil ve středu v Bruselu Stoltenberg.
Ministry zahraničí členských zemí NATO čeká už dnes večer v Bruselu další „strategická debata“ o reálné podobě vztahů mezi aliancí a Ruskou federací. Schůzka, která pomáhá připravit letní summit NATO ve Varšavě, má na programu také diskusi o tom, jak může aliance a její země pomoci stabilizovat pás zemí na své jižní a jihovýchodní hranici.
Ačkoliv ministři zahraničí nebudou mít téma konkrétní podoby vojenského posilování na východě aliance a v Pobaltí přímo na programu, bude se o ní podle diplomatů v kuloárech nepochybně hovořit. Tuto věc by měli ale probírat až příští měsíc ministři obrany před tím, než ji v červenci na summitu uzavřou šéfové aliančních států a vlád.
Rusko obvinění z agrese a případného útoku na Pobaltí považuje za západní propagandu. Naopak Moskva poukazuje na to, že se NATO přibližuje k ruským hranicím a pomalu, ale jistě navyšuje počet svých vojsk, což je dle Ruska porušením dohod mezi NATO a Moskvou. Tvrzení o ruském útoku na člena NATO už dříve prezident Vladimir Putin (63) označil za „sen nemocného člověka.“
Co se týče konfliktu v Gruzii v roce 2008, zpráva Evropské unie dospěla k závěru, že válku začala „gruzínská armáda vojenskou operací proti městu Tskhinvali a jeho okolí. K útoku došlo v noci ze 7. na 8. sprna 2008.“
Krym připadl Rusku poté, co v Kyjevě došlo ke státnímu převratu a obyvatelé poloostrova v referendu rozhodli pro sjednocení s Ruskem. Předtím ovšem území obsadilo devět tisíc ruských vojáků. Moskva tvrdí, že vzhledem k násilné povaze revoluce chtěla „chránit ruskojazyčné obyvatelstvo“.
Na Ukrajině mezitím pokračuje občanská válka, která si podle střízlivých odhadů vyžádala už 10 tisíc obětí. Rebely na jihovýchodě země podporuje Moskva, dle ruských konzervativních kritiků nedostatečně. Kyjev pro změnu podporuje Západ, který na Ukrajinu dokonce loni vyslal své jednotky. Ty měly trénovat ukrajinskou armádu.
Témata:
Související
Putin se již dříve nechal slyšet, že použije jaderné zbraně jako první. Jeho poskok už také prohlásil, že na USA udeří ze "své" Kuby a udělá z USA jaderné spáleniště. Putin také prohlásil, že mu současné rozdělení světa nevyhovuje. Takže, američtí jestřábi, těšte se!