Němci jdou po krku belgickým jaderným elektrárnám. Chtějí zavřít i Dukovany?
Německo žádá po Belgii uzavření dvou jaderných elektráren, které se nacházejí u jeho hranic. Několik desítek let staré belgické elektrárny údajně nevyhovují bezpečnostním standardům. Uzavřeny měly být původně již loni, ale belgická vláda termín posunula o deset let, na rok 2025. Německo s Rakouskem dlouhodobě kritizují i jadernou elektrárnu Dukovany.
„Nezávislí experti došli k závěru, že nemohou garantovat bezpečnost elektráren Tihange 2 a Doel 3. Proto se domníváme, že by měly být elektrárny dočasně uzavřeny, dokud nedojde k dalšímu prozkoumání,“ oznámila německá ministryně pro životní prostředí Barbara Hendricks (63).
Jedna z elektráren se nachází zhruba 130 km od hranice s Německem, druhá dokonce jen 60 km. Obě měly v minulosti problémy se zabezpečením, kromě technických závad mělo na jedné z elektráren údajně dojít i k sabotáži.
Belgické elektrárny byly spuštěny v letech 1974–1975 a původně měla být jejich činnost ukončena v roce 2015. Kvůli zachování pracovních míst však belgická vláda prodloužila termín až do roku 2025.
Na požadavek Německa zatím Belgie neodpověděla, Berlín se chce do roku 2022 kompletně zbavit všech atomových elektráren a zároveň o 40 procent snížit vypouštění oxidu uhličitého a dalších škodlivin do ovzduší. Docílit toho chce zejména propagací obnovitelných zdrojů, slunečních a větrných elektráren.
Němečtí a rakouští ekologové nejsou příznivci ani jaderné elektrárny v Dukovanech. Na její účet už pořádali řadu prostestů i petic. Upozorňují na možná rizika spojená s atomovou energií a požadují zodpovědné a přísné posouzení vlivů elektrárny na životní prostředí.
Větrné elektrárny mají podobný problém jako solární elektrárny. První vyrábějí elektřinu jenom, když fouká vítr a druhé, když svítí Slunce. Naráz je této elektřiny v síti moc a není potřebný odběr a když je velký odběr, tak elektřinu do sítě zrovna nedodávají. Kvůli dodávkám německých větrných elektráren do evropských sítí musíme předělávat naše rozvody, které nejsou na takové nárazy stavěné a náš stát to bude stát asi 350 miliard Kč.