V druhé polovině září se rozhodovalo o podjatosti soudkyně Renáty Gilové a jejího senátu v případu Petra Kramného. Vzhledem k tomu, že o této skutečnosti rozhodoval sám obviněný senát, výsledek nikoho moc nepřekvapil. O to zajímavější je ovšem odůvodnění onoho rozhodnutí. Gilová poukázala na chyby v námitce, kterou podala Kramného obhájkyně Jana Rejžková.
Při rozhodování o Petrovi Kramném, který byl odsouzen za vraždu své manželky Moniky a dcery Klárky na dovolené v Egyptě, nebyli podjatí. Tak o sobě rozhodli předsedkyně senátu Renáta Gilová a přísedící Jarmila Absolonová a Martin Tomšů 21. září v neveřejném zasedání. Tím pádem nejsou vyloučeni z rozhodování o obnovení řízení, o které odsouzený usiluje.
Gilová v devítistránkovém odůvodnění, které zveřejnil server TN.cz, vysvětluje jednotlivé body stížnosti Kramného obhájkyně Rejžkové. Většinu z nich mohla smést ze stolu kvůli formalitám a chybám, ke kterým došlo při podání.
Rejžková například Gilovou osočila z podjatosti kvůli tomu, že její manžel Karel Gil byl tím, kdo prodloužil odposlechy Petra Kramného. Navíc podle Rejžkové vyslovil hodnotící úvahu na adresu Kramného. "Hodnotící úvahy vyslovil k hovoru, který byl uskutečněn na asistenční linku Allianz pojišťovny, a.s., přičemž stejnou úvahu vyslovila ve svém rozsudku JUDr. Renata Gilová. Dle odsouzeného se lze proto důvodně domnívat, že tyto své hodnotící úvahy JUDr. Karel Gil sdělil své manželce ještě předtím, než jí byla daná trestní věc přidělena," stojí v dokumentu.
Gilová ovšem celou věc jednoduše vysvětlila. "(...) v části týkající se hodnotících úvah, které měl vyslovit JUDr. Karel Gil k osobě odsouzeného Petra K. a jeho vině, se nepravdivě odkazuje na text, jenž neuvedl ve svém rozhodnutí JUDr. Karel Gil, nýbrž je obsažen v návrhu na prodloužení doby trvání odposlechu podaném státním zástupcem Mgr. Vítem Legerským." Gilová navíc dodává, že její manželský vztah už řešil Nejvyšší soud při dovolání a stížnost neshledal důvodnou.
Podobně se vyjadřuje i o dalších námitkách, které Rejžková zmiňovala - rozhodoval o nich už Vrchní i Nejvyšší soud. "Mezi tyto uvedené důvody podjatosti lze zařadit tvrzené nekritické přeceňování znaleckého posudku MUDr. Smatanové a MUDr. Dokoupila, nedůvodné preferování zpracovatelů revizního ústavního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství či naopak nevzetí v potaz závěrů znaleckého posudku zpracovaného znalci MUDr. Matlachem a MUDr. Fargašem. Dále taktéž uváděné okázalé dávání najevo jednoznačného negativního postoje předsedkyně senátu k obžalovanému i jeho obhájkyni, dávání nepokrytě najevo od zahájení hlavního líčení, jak ve věci rozhodne, zamítnutí návrhů na doplnění dokazování předvoláním egyptského patologa, nekorektní chování vůči znalci MUDr. Štefanovi, neposkytnutí ke zkoumání nových histologických řezů znalcům obhajoby, nezohlednění morální nezpůsobilosti předsedkyně senátu k projednávání předmětné trestní věci a k výkonu soudcovské funkce z důvodu jejího členství v KSČ před 17.11.1989 atd.," vyjmenovala Gilová s tím, že ani jeden ze soudů nenašel známky podjatosti.
Rejžková si zároveň stěžovala, že soudkyně využila k dokazování odposlechů pouze přepis, místo aby záznam přehrála. Jenže ani jedna ze stran při jednání přehrávání nepožadovala, tudíž je zákonně možné vycházet pouze z přepisu.
Obhájkyně vytýká soudkyni i skartování nekroptického materiálu - podle ní měla soudkyně zničení zabránit. Gilová argumentuje, že o skartování nebyla informována ani předem ani následně. Pracovníci nemocnice postupovali podle standardního operačního postupu. "Ke skartacím histologického materiálu dochází přibližně v pětiletých časových intervalech na základě rozhodnutí vedení daného úseku." Gilová navíc dodává, že žádost o zachování nekroptického materiálu byla adresována Nejvyššímu soudu, nikoliv Krajskému, kam patří i Gilová, kterou Rejžková obvinila z podjatosti...
Ke stížnostem se připojila i matka Petra Kramného. Například s tím, že její obhájkyni nebylo umožněno nahlédnout do trestního spisu. Jenže advokátka Jana Barvínková o nahlédnutí požádala telefonicky den předem. "Tato žádost nebyla podána s dostatečným předstihem a zejména předsedkyně senátu měla spis u sebe v kanceláři a potřebovala jej v souvislosti s přípravou na neveřejné zasedání nařízené na den 21.9.2018," popisuje Gilová. Barvínková měla možnost spis studovat po onom zasedání, ale... "V následné době však již o umožnění nahlédnutí do spisu neprojevila zájem, jak je z obsahu spisu zřejmé."
