Podcast: Karel IV. nebyl otec vlasti. Zadlužil české země a financoval parazity, říká Vondruška
Mezi dlouhodobě nejčtenější české autory patří historik a spisovatel Vlastimil Vondruška. Host Blesk Podcastu momentálně píše sérii knih o Lucemburcích na českém trůně. Karel IV. podle něj záměrně přepisoval historii a svým rozmařilým hospodařením projedl lidem své vlasti budoucnost. Autor mu dává částečně za vinu hladomor i brutální husitské války.
„Politické PR je staré jako lidstvo samo,“ prohlašuje s úsměvem Vlastimil Vondruška. A platí to zejména pro hrdiny jeho posledních knih. V českých knihovnách se obrovské popularitě těší jeho Přemyslovská epopej, Husitská epopej nebo historické detektivky. Ačkoliv se dlouho vyhýbal Lucemburkům na českém trůně, tvrdí, že na ně dozrál čas.
„Lucemburská doba je v současnosti nesmírně aktuální, protože je to sága o tom, jak v českých zemích začne vládnout cizinec, jaké to má a může mít konsekvence,“ vysvětloval spisovatel. První dva díly již byly publikované, třetí by měl vyjít před letošními Vánoci a poslední si chce nadělit v dubnu 2025 ke svým sedmdesátinám. Český král a římský císař Karel IV. byl podle Vondrušky na pohřbu označen za otce vlasti, přičemž tehdy to byla pro panovníky užívaná floskule. Do otce vlasti měl daleko...
„Vláda Karlova v mnoha ohledech samozřejmě byla pro budoucnost českých zemí negativní, protože my jsme za lesk jeho slávy platili našimi penězi, kterými financoval svoji nákladnou říšskou politiku, která přinášela zisky jemu jako panovníkovi,“ líčí Vlastimil Vondruška, jak císař a český král příliš utrácel. Za jeho vlády dle historika vyklíčily problémy, které eskalovaly v revoluci a smrt poddaných.
Utrácel víc než mohl
„Konec jeho vlády se kryje s dobou prudkého ochlazení evropského počasí, a které přineslo hladomory a velké sociální nepokoje. V zemích, kde neměli panovníky tohoto typu, tak měli našetřeny určité zdroje, které jim umožňovaly, alespoň v tehdejších podmínkách ty sociální problémy nějak urovnat, my jsme tyhle zdroje neměli,“ dodává host podcastu s tím, že zasel semínko i národnostních sporů, když pražskou radnici obsazoval Němci, přičemž stále větší moc měli čeští měšťané. Dalším zárodkem byl církevní spor, kdy z Prahy chtěl prý učinit druhý Řím. „Nikde kromě Vatikánu v této době nebyla taková kumulace prelátů, tedy parazitů, jichž bylo tolik, že mezi sebou bojovali a nemohli se všichni uživit.“
Mezi obyvateli a šlechtou rostla nespokojenost za honosný život na císařském dvoře. „Někdo musel zaplatit všechny stavby a Karlovu politiku. Sláva panovkníka není v tom, jestli tady zanechá nádherné stavby, sláva panovníka je v tom, jestli tady zanechá spokojené lidi,“ říká k odkazu Karla IV., který za svého života dbal o svůj majestátní odkaz, napsal svůj vlastní životopis Vita Caroli a dohlížel, jak o jeho rodu píší kronikáři. Aneb politické PR je staré jako lidstvo samo.
Proč se za Přemyslovců v Praze dařilo obchodu s otroky, proč byla Dalimilova kronika asi nejstarší politickým PR textem a zda-li Jan Žižka v mládí někoho zavraždil, prozradil v Blesk Podcastu spisovatel a historik Vlastimil Vondruška:
Název
Přemyslovci je znám až od dob národního obrození, které vedli lidoví vypravěči
bez toho, aniž měli možnost studovat historii Evropy .