Podcast: Oppenheimer měl československé plány k atomové bombě. Němci ji skoro dokončili, říká záhadolog Mareš

Dlouhé roky pátrá novinář a záhadolog Jaroslav V. Mareš po tom, jaký poklad se mohl skrývat ve Štěchovicích. Po stovkách hodin posedávání v archivech napsal knihu Atomový protektorát. V knize píše o tom, jak přišel na to, že štěchovickým pokladem nebyly pravděpodobně žádné zaminované cenné listiny, ale vodní elektrárna. Proč?

„Stavba štěchovické elektrárny dostala v roce 1943 nejvyšší prioritu a stavěli ji ještě na jaře v roce 1945. Ještě do května se tam šturmovalo a tlačilo na obrovské tempo. Tehdy už Třetí říše nestavěla ani bunkry, ale pořád stavěla Štěchovice,“ což přišlo Marešovi divné a zjišťoval, proč tak vytrvale chtěli dokončit výkonnou elektrárnu.

Podle různých materiálů, co badatel prostudoval, vyplývá, že elektřina v takovém množství byla potřeba pro zásobování výroby atomové bomby. Němci oproti Američanům se vydali cestou těžké vody, jejímž smícháním s uranem získali plutonium. Na začátku 2. sv. zabrali v Norsku továrnu na výrobu umělých hnojiv, v nichž vznikala těžká voda. Technologii okopírovali a postavili na svém území další továrny. Jenže ty spolu s elektrárnami nebo přehradami Spojenci stačili zničit. Československo však téměř nebombardovali. Tudíž bylo ideální podle Mareše pro další výzkum jaderné zbraně a zároveň nacisté našli v Příbrami uskladněných 100 tun kvalitního uranu z Jáchymova.

Československo a Manhattan

Československých stop v honbě za jadernou zbraní je však více. V Čelákovicích a v pražských Vysočanech totiž byly strojírenské firmy, které dodávaly součástky do urychlovače, který v německé jaderné bombě spouštěl jadernou reakci. Jaroslav V. Mareš se dostal také do amerických archivů a v odtajněných vojenských spisech k projektu Manhattan, který vedl Robert Oppenheimer, našel dokonce nákres cyklotronu/ urychlovače s českými popisky. To svědčí o tom, jak byli vědci dobře informovaní o postupu nacistů. Stejně dobré zprávy ale měli i v Československu!

Podcast: První Barbie byly arogantní a našpulené. Sběratel Tesař má 7 tisíc panenek!

„V létě 1945 vyšel článek, ve kterém je popsáno dění v Čelákovicích, kde němečtí inženýři vyprávěli českým inženýrům, že Američané vyrábějí jadernou bombu, ale že je Němci předběhnou. Manhattan přitom byl nejdůsledněji utajovaný zbrojní program, ale přestože to bylo tak strašlivě tajné, tak se o tom vykládalo na dvoře v Čelákovicích. A je to skutečně svědecky podloženo,“ smál se host podcastu. 

Němci byli napřed

Celé jeho bádání se pak propojilo, když získal svědectví z roku 1944 od sovětského špióna, který velmi detailně popsal kompletní plány něčeho, co bychom dnes mohli nazvat jako taktická atomová bomba. „Říkal jsem si, že to budou nějaké kecy jadernýho špiona, co slyšel někde v hospodě, tak jsem to poslal na ČVUT a za tři dny mě velmi překvapila jejich odpověď! Prý to je hezky popsaná jaderná zbraň, která je podobná tomu, co svrhli na Nagasaki, akorát že tam nepoužívá plutonium jako Američané, ale obohacený uran, a že je to taková docela hezká konstrukce, o něco pokročilejší. Kdyby to někdo podle tohohle návodu postavil, fungovalo by to,“ popisoval o polovinu lehčí jadernou bombu, než svrhli Američané na Japonsko v srpnu 1945, a kterou měli Němci vymyšlenou už v roce 1944! Uvnitř této zbraně se nacházel urychlovač.

Podcast: Kundera neměl kamarády? Komunistou zůstal do smrti, říká Jan Novák

Jestli Němci bombu dokončili a uskutečnili nějaké jaderné testy, nelze dle Mareše dokázat, ačkoliv ví o několika přesvědčivých svědectvích. Za pozornost ještě stojí Strakonice, kde na konci války chtěli Němci k protileteckým krytům u zbrojovky přivést elektřinu. „Přičemž nikdo ty protiletecké kryty neviděl a protiletecké kryty nikdy nepotřebovaly připojení na takto silný energetický zdroj.  Byl to jen úkryt před tlakovou vlnou a před střepinami, takže tam elektřina nikdy potřeba nebyla. Přesto ještě 20. nebo 21. dubna bylo vyhlášeno schvalovací řízení na takto silnou propojku,“ divil se novinář.

Zároveň Strakonice disponovaly všemi vlastnostmi, co měl mít dle Američanů tajný německý jaderný projekt - továrnu, železnici, letiště, dostatek pracovních sil, vodní zdroje. Jestli se sem měl přesunout tajný německý jaderný projekt a uskutečnit se další testy německé „zázračné zbraně“, se podle novináře možná dozvíme už v roce 2025, kdy se mají odtajnit další dokumenty z projektu Manhattan.

Proč Praha zažila jedno z nejpreciznějších bombardování během 2. sv., jak čeští dělníci zpomalili výrobu atomové zbraně, kdo a proč z německých pohlavárů a vědců se sešel u štěchovického pokladu, odhalil záhadolog, badatel a novinář Jaroslav V. Mareš v Blesk Podcast: