Mykolog Mikšík v Podcastu: Poradil, jak mít plný košík od června. Cesty neobcházejte!

Houbaření je v Česku velmi populární a zcela běžně se předává z generace na generaci. Podle zkušeného mykologa si za to můžou houby tak trochu samy. Proč? „Pokud se nějak radikálně nezmění životní prostředí nebo není zničené třeba lesní technikou, tak na konkrétní místa můžete chodit třeba celý život, protože to podhoubí má obrovskou životnost. Vydrží tam daleko déle, než je třeba věk člověka. Je dokázané, že podhoubí je na některých místech stovky, nebo i dokonce tisíce let, protože houba je vlastně obrovský vytrvalý organismus,“ vysvětluje Michal Mikšík, proč jsou schovaná lesní místečka často rodinným klenotem.

Do lesa už v květnu

Letos mají navíc houby ideální podmínky a podle Mikšíka o tom svědčí i řady aut zaparkovaných u lesních cest. Ti zkušenější houbaři ale do lesů vyrážejí už na konci května, protože vyrůstají některé druhy hřibovitých hub. Třeba v červnu se daří hřibu dubovému. Houbařská sezóna končí většinou na konci října, kdy nastanou prvními mrazy, které houbám nesvědčí. A kde lesní poklady hledat?

Houbařská sezóna vrcholí: Policie radí, jak se při cestě do lesa nedostat do potíží

Každý druh hub má rád trošku jiné prostředí, takže pro začátek mykolog doporučuje se rozhodnout, jestli jít hledat do listnatého nebo jehličnatého lesa. Listnaté lesy jsou vhodné na začátek houbařské sezóny, jehličnaté zase při vydatnějších deštích a větší zimě. Pokud chcete pak konkrétní houby, je dobré sledovat i konkrétní druhy stromů, u nichž rostou. „Třeba klouzek modřínový logicky roste pod modřínem. Pokud ten strom v lese není, tak houbu nenajdete. Typicky některé druhy kozáků rostou jenom po břízami, jiné zase jenom pod osikami,“ říká mykolog.

Houby mají rády cesty

Podle Michala Mikšíka je pro začínající houbaře vhodné a výhodné stát se členem Mykologické společnosti, která pořádá poznávací procházky. Když se u nich zaregistrujete, získáte také přístup k aktualizované mapě, z níž poznáte, v jakých lokalitách rostou konkrétní houby. „Zajímavou mapu má i Český hydrometeorologický ústav, která zobrazuje nejvyšší pravděpodobnost růstu v závislosti na množství srážek, ale zohledňuje tam i předchozí nasycení půdy, takže to velice dobře kopíruje tu skutečnou růstovou mapu,“ radí Mikšík. Pokud nechcete koukat na internet, doporučuje se vydat hlouběji do lesa, ale neuškodí se projít ani po cestách.

Podcast: V zemi plné nástrah našel Jakub čtyřnohou lásku, pak ji svezl přes půl světa

„Houbaři mají pocit, že tam nikdy nemůže nic růst, jenomže naopak tam ty houby mají často výborné podmínky. Mají tam většinou dostatek světla, prostoru a na cestách jsou často prohlubně od lesní techniky, takže se tam líp drží voda. Když jí mají dostatek, rostou na starších lesních cestách i na relativně užívaných,“ dává mykolog další radu.

Co si do lesa vzít, jak vypadá a chutná v Česku chráněný lanýž černý a proč raději nejíst houby z městských parků, prozradil mykolog Michal Mikšík v Blesk Podcast: