
Filosofa Patočku uštvali estébáci k smrti: Pohřeb narušili helikoptérou i nasazeným farářem

Profesor Jan Patočka patří bezesporu mezi jedny z největších českých osobností moderních dějin. Filosof a vážený intelektuál se v politických otázkách dlouhé roky neangažoval. Až uvěznění hudebníků z Plastic People of the Universe ho naštvalo. Zapojil se i do Charty 77, což mu patrně podepsalo ortel smrti. Mnohahodinovými výslechy ho estébáci doslova uštvali. Patočka zemřel po mrtvici. Jeho poslední rozloučení pak znesvětili celou řadou naschválů.
Patočka se roce 1976 ostře zasazoval o propuštění hudebníků z Plastic People of the Universe z vězení. Vadilo mu, že režim chce perzekvovat mladé lidi za hudbu. Václav Havel ho požádal o pomoc a tím rozjel sled událostí, které měly nedozírné následky. Pro Patočku bohužel zejména negativní. Celá věc byla podnětem pro vznik Charty 77, jejíž se Patočka stal prvním mluvčím.
Jeho zapojení ale netrvalo dlouho. Právě kvůli Chartě Patočku pronásledovala StB, z trojlístku hlavních postav byl jediný, který měl styk s „vnějškem“ - Havel byl totiž ve vězení a Hájek měl přísné domácí vězení. Už na začátku ledna tak StB Patočku sedmkrát vyslýchala. Osmý několikahodinových výslech 3. března se mu stal osudným. Zhroutil se a s podezřením na infarkt skončil v nemocnici. Po mrtvici 13. března zemřel.
Komunisté se ale báli, aby se z jeho pohřbu nestala protestní akce. Pohřeb se měl konat už tři dny po jeho smrti v Břevnově. Doufali, že se inteligence nestačí vzpamatovat, aby tak rychle zareagovala. Doufali špatně... Dorazilo asi 500 lidí, všechny přítomné fotografové pečlivě zadokumentovali. To ale soudruhům nestačilo.
Našli si konfidenta z řad duchovních - pohřeb vedl František Jedlička s krycím jménem Adam. Kromě něj nad hrobem mohl promluvit jen místní hrobník. Komunistům to ale nestačilo - nad shromážděním létal vrtulník a hned vedle oddíl Rudá hvězda túroval plochodrážní motorky. Nebylo slyšet ani vlastního slova. Kolem hřbitova se nedalo zaparkovat a všechna květinářství měla zákaz prodeje. Tak moc se filosofa Patočky báli i po smrti.