7°C
Mikulášek (4) po povinném očkování nechodí ani nemluví, zoufá si maminka! Co na to odborníci?
Maminka čtyřletého Mikuláška dlouho nevěděla, proč je její malý syn pozadu. Lékaři to brali na lehkou váhu a argumentovali tím, že je to kluk a je prostě trochu pomalejší. Mezitím byl třikrát očkovaný, což se nakonec ukázalo jako příčina dalších problémů. Sice si umí sednout nebo se plazit, komunikuje však jen pomocí gest a obrázků.
Těžká postvakcinační hypotonie a regrese psychomotorického vývoje. Mikulášek je zkrátka ochablý a vyvíjí se pomaleji. V únoru mu bude pět let, oproti svým vrstevníkům nicméně ve vývoji zaostává. Teď ale zpět na začátek. Maminka Veronika šla s Mikuláškem devět týdnů od jeho narození na povinné očkování.
Po první dávce vakcíny přestal „pást koníčky“. „Když jsem nedržení hlavičky začala řešit, tak mi bylo řečeno, že je to přece kluk a má čas. Takže Miky dostal druhou dávku vakcíny,“ popisuje maminka. Po druhé dávce přišel další impulz – v noci začal pípat monitor dechu, jeho tělíčko totiž natolik ochablo, že měl apnoické pauzy. To znamená, že se více jak 20 vteřin nenadechl.
„I toto bylo řešeno s lékaři a dočkala jsem se pouze odpovědi, že kdybych neměla monitor dechu, tak si ani nevšimnu, že se zapomněl nadechnout, a tak dostal ještě třetí dávku očkování,“ vypráví Veronika. Maminka si časem začala dávat dohromady všechny možné souvislosti a napadla ji právě ta s povinným očkováním. „Ale o takových věcech se přeci nepíše…“ dodala.
Následně se rozjel kolotoč všelijakých vyšetření – EEG, EMG, sonografie mozku, evokované potenciály svalové a vizuální nebo vyšetření genetické, metabolické, neurometabolické či array genetika. Mikuláš splnil všechny na jedničku. „Závěr vyšetření tedy je postvakcinační hypotonie s regresem psychomotorického vývoje,“ vysvětlila Veronika.
Je to nepravděpodobné, říká odborník
Podle dětského lékaře a člena výboru České vakcinologické společnosti Daniela Dražana je ale souvislost mezi stavem chlapečka a očkováním extrémně nepravděpodobná. „Žádné očkovací látky nezpůsobují dlouhodobé nežádoucí účinky typu "hypotonie s regresem psychomotorického vývoje". Výjimečně mohou způsobovat tzv. hypotonicko-hypereaktivní epizody, jejichž manifestací je také hypotonie (svalová ochablost pozn.red), nicméně tento stav je pouze přechodný, krátkodobý, trvající řádově hodiny," vysvětlil pro Blesk.cz Dražan.
Ani takový stav ovšem podle odborníka není nijak častý. „Od té doby, kdy se přestaly používat očkovací látky s celobuněčnou složkou proti černému kašli, jsou i tyto příhody velmi vzácné," upřesňuje Dražan.
Dnes téměř pětiletý chlapec nemluví, dokáže si jen sednout, plazit se a dostane se na čtyři. „Když něco chce, tak si ukáže a začne prosit. Jelikož zatím nemluví, tak se dorozumíváme již zmíněným prosím, prosím nebo si ve svém fotoalbu nalistuje to, co právě chce,“ popisuje maminka komunikaci se svým synem.
Pediatrička: Je možné žádat odškodné
Podobnou zkušenost, jakou popisuje maminka Mikuláška, ze své praxe nemá ani dětská lékařka a předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová, která však v takových situácích vždy radí obrátit se na Státní ústav pro kontrolu léčiv. (SÚKL)
„Pokud by se jednalo o nežádoucí reakci po očkování, tak tyto se hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv a hlásí je jak lékař, tak je může hlásit i rodič," vysvětluje pediatrička a dodává: „Pokud by maminka požadovala odškodnění, tak by se měla obrátit na ministerstvo zdravotnictví, protože tam byl odsouhlasen fond, ze kterého se po prokázání nežádoucí reakce na povinné očkování dá čerpat odškodné,“ dodává Hülleová.
Mikuláškovi velmi pomáhají neurorehabilitace, dělá díky nim velké pokroky. „Na neurorehabilitace dojíždíme třikrát týdně. Miky cvičí vždy dvě hodiny. Díky těmto rehabilitacím Miky uplazil už kus cesty a víme, že tohle je ta správná cesta,“ uvádí žena.
Na stránkách crowdfundingové organizace Donio by pro svého syna ráda vybrala 300 tisíc korun. Budou použity zejména na ambulantní neurorehabilitace v Ostravě. V případě, že by se vybralo více peněz, došlo by k nákupu ortézy, tu bohužel pojišťovna neplatí, podpořit je můžete zde. V září pak chlapec nastupuje do školy i se svým zdravotním chodítkem, díky kterému je aspoň částečně soběstačný.
Nežádoucí reakce vakcín podle odborníka
Většina vakcín, včetně tzv. hexavakcíny, způsobují podle dětského lékaře a odborníka na očkování Daniela Dražana velmi často přechodné nežádoucí reakce, např. horečku, dráždivost, ospalost, reakce v místě vpichu, apod. Tyto reakce ovšem mizí během několika málo dní po vakcinaci.
„ Závažné nežádoucí účinky jsou velmi vzácné. Nejzávažnějším nežádoucím účinkem očkovacích látek je tzv. anafylaktická (tedy těžká alergická) reakce. Ty jsou velmi vzácné a u malých dětí k nim nedochází prakticky nikdy. Horečka po očkování může vzácně způsobit tzv. febrilní křeče neboli křeče z horečky. Ty mají velmi příznivou prognózu," uzavírá Dražan.
Témata:
Související
