Podcast: Jeskyňář Flek slaví Silvestr na dně Macochy. Tmavé chodby a síně objevuje přes 50 let

Vyrazit s pořadem Blesk Podcast mimo studio, je pro štáb malý svátek, ale tříhodinová cesta do Moravského krasu byl opravdový zážitek. Jeskyňář a pracovník Správy jeskyní ČR Jan Kelf Flek nás provedl do obřího dómu a po cestě ukazoval různé zajímavosti, kterých si běžný návštěvník hned nevšimne. „Na tento kámen každý rok před zimou po dobu asi deseti let pokaždé přiletěl netopýr a zůstal zde zavěšený. Je zajímavý, že to místo vždycky ve tmě našel,“ vyprávěl speleolog a vedl nás do impozantního dómu Kateřinské jeskyně. 

Ohromující nález v Moravském krasu: Jeskyňáři našli čtyři nové jeskyně!

K speleologii se dostal v roce 1971, když nastoupil na brigádu v punkevních jeskyních. Vozil tehdy na lodičkách návštěvníky. „Seznámil jsem se tam s jeskyňářemi a zjistil jsem, že mě baví v jeskyních lézt a zůstal u toho,“ popisuje počátek vášně, která se mu dostala pod kůži.

Nejprve se s jeskyněmi seznamoval a zjišťoval, co všechno si může dovolit. Oproti současnosti totiž nebylo mnoho speciálního vybavení pro průzkum podzemních prostor a byla potřeba obzvlášť velká opatrnost. „Když jsme začínali, tak byla speleologie a speleoalnismus úplně v plenkách. Dělali jsme výstupy klasicky, maximálně ten, kdo to uměl, tak po laně pomocí takzvaných brusíků, což je dneska zapomenutá historie,“ vzpomínal zkušený jeskyňář a člen České speleologické společnosti. S sebou si brali přilby, lana a místo nějakých profi úborů na sobě měli obyčejné pracovní montérky.

Silvestr na dně Macochy

Speleologie je dneska velmi široký obor a každý k jeskyním může přistupovat po svém: „Můžete se snažit objevit jeskyně, což v dnešní době znamená kopat a vynášet hlínu. Nebo si můžete zvolit sportovního ducha a stát speleoalpinistou. Jezdit po světě a lézt po jeskyních, které jsou těžko dostupné a zkusit objevit něco nového. Pak jsou speleopotápěči, kteří dělají klasickou jeskyňařinu akorát pod vodou. Mají to nejhorší a nejtěžší,“ vyjmenovává různé druhy Kelf. 

Podcast: Pukliny a smrtící plyn. Vulkanolog Brož popsal nebezpečné scénáře na Kanárských ostrovech

Zejména kopání si za svůj život užil dostatek. S partou kamarádů kupříkladu v Chlupatým závrtu deset let každý víkend kopaly 40 metrů hlubokou díru, aby mohli spustit sondu do domnělé jeskyně. Jenže vytoužený dóm a chodby nenašli. Přesto měl Jan Flek velký podíl na prozkoumání komplexu Amatérských jeskyní. 

Žádný sál nenese jeho jméno ani žádný název prý nevymyslel. „Jména pro nově objevené jeskyně, sály nebo dómy vznikají samy. Že by si někdo sedl a začal vymýšlet jména, to se moc neděje,“ říká s úsměvem. Na jeskyních se mu líbí ten klid a ticho. „Proti vlhku se oblečete a ve tmě je to krásný, když nic nevidíte,“ snaží se popsat, proč ho to táhne pod povrch země. Zhruba deset, dvanáct let dokonce vyrážel o silvestrovské noci na dno propasti Macochy. „Všechno jsem měl zhaslý a v klidu jsem si užíval začátek nového roku.“

Jaké tajemství se skrývá nad dómem Kateřinské jeskyně a jakému nebezpečí čelí jeskyňáři, prozradila legenda české speleologie Jan Flek v Blesk Podcast: