Podcast: Lékař Havla o Zemanovi: „Jestliže je na ARO, nemůže vykonávat svou funkci“
Senát žádá, aby Hrad zveřejnil informace o způsobilosti Miloše Zemana vykonávat prezidentský úřad a prognózu jeho zdravotního stavu s ohledem na proběhnuvší volby. Mlčení jeho kanceláře znervózňuje také občany. Hlava státu byla v neděli odpoledne převezena do Ústřední vojenské nemocnice a podle jejího ředitele Miroslava Zavorala zůstává Zeman v péči odborníků na pracovišti intenzivní medicíny. Podle renomovaného chirurga Pavla Pafka, který v roce 1996 operoval Václava Havla, je soukromí pacienta nadřazeno nad veřejný zájem. Lékař obdržel ve středu cenu Arnošta Lustiga.
Dohady o zdraví prezidenta Miloše Zemana se stupňovaly před víkendovými volbami do Poslanecké sněmovny, kdy měl nejvyšší státní činitel nejprve jít k volbám, v neděli absolvovat televizní rozhovor a schůzku s Adrejem Babišem (ANO). Nakonec prezident hlasoval v Lánech a krátce po nedělní schůzce s předsedou vlády jej převezla sanitka do Ústřední vojenské nemocnice.
Novináři i sami politici se začali ptát, jaký je skutečný zdravotní stav hlavy státu a zdali je Miloš Zeman schopen výkonu své funkce. Podle emeritního přednosty III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol Pavla Pafka je logické, že prezident nemůže nyní plnit všechny činnosti spojené s funkcí prezidenta. Musí totiž přijímat velvyslance, jezdit na různé diplomatické schůzky a zastávat mnoho jiných úkolů a úkonů. „Funkce prezidenta není jen o tom, že sedí a píše, ale jeho funkce je velmi široká. Je-li někdo na jednotce intenzivní péče nebo na ARO, samozřejmě že nemůže takovou funkci dělat. Nechápu emoce kolem toho. Je práce neschopný, leží v nemocnici,“ zdůrazňuje odborník a vyzývá ke zklidnění celé debaty.
Chvála Zavorala
Otázka podle Pafka zní, jak dlouho setrvá v nemocnici, což ale nikdo v tuto chvíli nedokáže předpovědět, poněvadž léčba každého pacienta je odlišná. Profesor oceňuje přístup ředitele ÚVN a lékaře prezidenta Miroslava Zavorala, který bez souhlasu Zemana odmítá zveřejňovat informace o jeho zdraví. „Každý člověk má právo svou důstojnost a soukromí chránit bez ohledu na funkci a bohatství, jaké má,“ upozorňuje profesor.
Nad veřejným zájmem podle něj stojí Hippokratova přísaha. „Můj názor je jasný. Pacient rozhodne o tom, co se má a nemá sdělit. Pokud jeho souhlas nemám, tak je to neetické,“ říká chirurg a dodává: „Pokud já vím, žádný předpis neexistuje, který by určoval, u kterých osob musíme zveřejňovat jejich zdravotní stav. Kde je pak ta hranice? Měli by obyvatelé Čáslavi znát zdravotní stav starosty Kolína?“ sdělil s nadsázkou profesor.
Havel zvolil pravdu
Sám zažil mediální tlak v roce 1996, kdy dostal do péče tehdejšího prezidenta Václava Havla, který měl od dob svého opakovaného věznění zdravotní problémy. Během jeho funkce se mu pooperační stav zhoršil a byl nutný chirurgický zákrok. „Když jsme operovali prezidenta Havla, vyjmuli jsme lalok pravé plíce s nádorem, tak během operace, ještě před tím, než se pacient vzbudil, už jsem znal výsledek, podle nějž jsme věděli, že pan prezident má rakovinu. Když se pan prezident vzbudil, řekl jsem mu, že histologický nález je jasný a má rakovinu plic,“ vzpomínal pan profesor.
Václav Havel se jej zeptal, co by měl říct novinářům, kteří v nemocnici čekali. Na to mu Pafko odpověděl, že pravdu. „Protože to, že máte rakovinu plic, víte teď vy, vím to já, ale ví to i sestřičky a laborantky. Dřív nebo později se to dostane do informačního systému celé nemocnice, kde si každý zaměstnanec může přečíst všechno. Pokud by to někdo z nich řekl na veřejnosti, byli bychom zostuzeni,“ popisoval moment z roku 1996.
Ocenění za lidskost
Cenu Arnošta Lustiga, kterou její laureáti dostávají za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost, letos obdržel chirurg Pavel Pafko. Cena se udílí každoročně jednomu z žijících českých občanů, který se obdobným způsobem jako spisovatel Arnošt Lustig příkladně zasloužil o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot. Jejím posledním držitelem je bývalý velitel 601. skupiny speciálních sil a současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka. Loni se pořadatelé dohodli se sponzory, aby svou podporu věnovali projektům ČVUT sloužících boji s koronavirem.
Proč v roce 1935 před abdikací prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se nezveřejňovaly informace o jeho zdraví a jaký cítí lékař tlak při operaci slavných a významných lidí, prozradil profesor Pavel Pafko v Blesk Podcast:
Navic ty vyroky Dzamikly jsou c rozporu s lekarskou e
tikou.. 