Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Postrach Američanů Geronimo: Indián mučil, zmrzačil a zavraždil tisíce lidí

Autor: venu - 
7. září 2021
18:48

4. září roku 1886 se po třiceti letech bojů, přepadání, zabíjení a loupení vzdal americké armádě válečník z apačského kmene Čirikavů Geronimo. Díky krutosti, se kterou přepadal osady a usedlosti na obou stranách americko-mexické hranice se jeho jméno stalo legendou. Má na svědomí minimálně stovky, ale spíš tisíce lidských životů. Na druhé straně k němu mnoho lidí vzhlíželo a vzhlíží, protože nikdo jiný nedokázal s bílými přistěhovalci přicházejícími do indiánských lovišť bojovat déle než on.

Narodil se pravděpodobně v roce 1829, jeho indiánské jméno znělo Goyathlé, což znamená „Ten, který zívá“. Při takzvaných apačských válkách (což bylo jen vzletné označení pro ozbrojené srážky a vzájemné vraždění) mu mexičtí vojáci zabili ženu a tři děti. Ve třiceti letech tak zahájil Geronimo svůj boj.

Stal se postrachem Mexičanů i amerických osadníků, indiáni mu připisovali nadpřirozené schopnosti. Přesto se celkem třikrát musel vzdát přesile americké armády a odejít do rezervace. Pokaždé však uprchl a pokračoval s malými skupinkami soukmenovců ve svém boji. Teprve v roce 1886 přišla definitivní kapitulace.

Z Geronima se stal válečný zajatec, žil u pevnosti Fort Sill v Oklahomě a byl pod stálým dohledem vojenské posádky. Přesto se změnil v celebritu. Lidé se na něj jezdili dívat jako na turistickou atrakci, vystupoval na výstavách a veletrzích, a dokonce jel v inauguračním průvodu prezidenta Theodora Roosevelta v roce 1905.

Během svého života měl celkem devět žen (někdy i více najednou) a mnoho dětí. Za své činy se nikdy nestyděl, byl přesvědčený, že byl vždy v právu. Říkal: „Zabil jsem mnoho Mexičanů. Nevím přesně kolik, protože jsem je většinou nepočítal. Někteří z nich za to ani nestáli“.

Ve stáří se zklidnil, přestoupil dokonce na křesťanskou víru, ale na smrtelné posteli přesto litoval, že nepokračoval ve svém boji. Geronimo, „nejhorší indián, jaký kdy žil“ (tak se mu tehdy běžně říkalo) zemřel 17. února 1909 na zápal plic poté, co spadl z koně a celou mrazivou noc proležel bezvládně na zemi, než ho našli jeho blízcí. Bylo mu asi 80 let.

johnny stopper ( 17. října 2021 19:48 )

Nesmysl. "Genocidu" způsobila onemocnění ze skupin spála, zarděnky, příušnice a jiné dětské infekce vůči kterým nemají dodnes indiánské kmeny (zejména odlehlých oblastech Jižní Ameriky) imunitní reakci. To Vám ve škole asi neřekli. Jinak Amerika byla objevena jako investiční příležitost a pro mnoho lidí to také tak bylo.

zada ( 8. září 2021 09:27 )

"okupanti" historické ameriky neblyi žádní miliusové, byli to desteráti, vrazi, zloději, ve své době "teroristi" a lidské "výkaly" evropy jdoucí za ziskem přes mrtvoly a vybíjení a genocidy původního obyvatelstva .

zada ( 8. září 2021 09:22 )

Z pohledu dnešní doby, z pohledu naší civilizace? Hrdina v boji s okupnaty, v boji za nezávislost a národní (kmenovou ) identitu, odpor proti nadvládě cizí moci, boj za svobodu a sebeurčení, boj za svoje děti a ženy, svůj jazyk a svoje zvyky. boj za svoje území. Metoda boje se nedá ovlivnit ani dnes a je určena možnou situací. Takže za mne hrdina.

Zobrazit celou diskusi