Invalidovi odebrali podporu ve formě sexu: Není to vhodné využití peněz daňových poplatníků, říkají
Thomasu Williamsovi (30) z britského Staffordshire, který je od narození upoután na invalidní vozík, odebrali zdravotní podporu ve formě sexu. Není to „vhodné využití peněz daňových poplatníků“, stojí ve zdůvodnění. Stalo se to devět měsíců poté, co Thomas přišel o panictví se sexuální terapeutkou.
Thomas od dětství trpí autismem a mozkovou obrnou, je dlouhodobě upoután na invalidní vozík. Od října 2019 mu byla schválena podpora ve výši 255 000 liber (7,5 milionu korun) na 24hodinovou péči včetně sexuální terapie. Na tu mu ale stát po necelých dvou letech, co služba fungovala, už přispívat nebude.
Pan Williams si ve 27 letech uvědomil, že je panic a rozhodl se s tím něco udělat. V rámci veřejného zdravotního pojištění si vyjednal to, na co má podle svého názoru svaté právo, přesněji právo vyplývající z všeobecné deklarace lidských práv. Na sex, respektive na „prozkoumávání své sexuality“.
Když mu služba v říjnu 2019 naběhla, jako první si ho vzala na starost sexuální terapeutka Sue Newsomeová. Ta ho seznámila s technikami masturbace a různými sexuálními hračkami. Pak ho poslala za svojí kolegyní Beverlee Lewisovou (48).
Bylo to v září 2020, kdy Thomas s Beverlee přišel o panictví. Částka vyčleněná na sexuální část péče nebyla podle webu deníku Daily Mail bůhví jak vysoká, činila v přepočtu nějakých 700 korun týdně. V rámci ní se nicméně oba stačili vícekrát sejít, zajít si na večeři a projít se po parku ruku v ruce. Sex měli několikrát, na různých místech.
Lewisová žije v Londýně a pracuje výhradně s postiženými, poskytuje jim „sexuální terapii“. Podle jejích vlastních slov lidem pomáhá „sexuálně se vyjádřit a najít pohodu po sexuální stránce“.
Nyní však panu Williamsovi sexuální služby z jeho balíčku péče stát zase vyškrtl s odůvodněním, že se nejedná „o vhodné využití peněz daňových poplatníků“. Podle Daily Mail byl Thomas zřejmě jediný ve Velké Británii, kdo měl nasmouvaný tento typ služby.
Thomas si i nadále myslí, že sexuální terapie má mít své pevné místo v péči o postižené.
„Existuje tu velké stigma, co se týče sexuality u postižených. Já osobně bych typ vztahu, jaký je mezi dívkou a chlapcem, těžko mohl někdy doopravdy zažít. Vzhledem k tomu, že služba byla hrazena z veřejného pojištění, nemůžeme ji považovat za něco nelegetimního nebo nebezpečného,“ uvedl ke svému případu Thomas.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.