8°C
Bomba vybuchla metr od Hitlera! Dokonalý plán plukovníka Stauffenberga zmařilo krásné počasí
Rovných 77 let uplynulo od okamžiku, kdy poradu německého říšského kancléře Adolfa Hitlera ve Vlčím doupěti ve Východním Prusku přerušil ohlušující výbuch. Otřesený vůdce ho přežil jen shodou okolností a brzy se rozjel hon na spiklence, kteří měli atentát na svědomí. V jejich čele stál překvapivě válečný hrdina a Hitlerův oblíbenec plukovník von Stauffenberg. Jeho pokus ukončit válku a zachránit Německo před naprostým zničením ztroskotal. Spolu s ním pak za vzpouru zaplatily i mnohé špičky německé armády.
Psal se rok 1944 a ze smělých plánů hitlerovského Německa na ovládnutí světa už toho mnoho nezbývalo. Na západě se vylodili spojenci a sovětská operace Bagration drtila německý wehrmacht na východě. Situace již začínala být neudržitelná. Jediný, kdo zaslepeně odmítal přijmout nevyhnutelné, byl Hitler a jeho nejvěrnější. Dokud setrvávali u moci, bylo nad slunce jasnější, že je osud Německa zpečetěn a čeká ho krutý osud totální války.
Výhled na naprosté zničení země a nesmyslné utrpení německých obyvatel přiměl skupinu důstojníků v čele s válečným hrdinou hrabětem Clausem Schenkem von Stauffenberg jednat. Rozhodli se zavraždit Hitlera, provést převrat, převzít moc a vyjednávat se spojenci o míru.
Mladý muž se skvělým profilem
Plukovník Stauffenberg pocházel ze šlechtické rodiny s dlouhou tradicí služby v armádě a coby válečný hrdina ve svých 36 letech mohl požívat přízně nejvyšších kruhů nacistické nomenklatury. Během německého tažení v Africe byl těžce zraněn, když během přesunu nedaleko města Mezzouna v Tunisku zaútočily na jeho konvoj britské letouny P-40 Kittyhawk. Utrpěl velmi vážná zranění. Přišel o levé oko, pravou ruku a také o dva prsty na pravačce. Trvalo tři měsíce, než ho postavili na nohy, obdržel vysoká vojenská vyznamenání a byl povýšen na plukovníka generálního štábu, což mu umožnilo účastnit se válečných porad přímo v blízkosti Hitlera.
Jen málo zasvěcených ale tušilo, že Stauffenberg už zdaleka není tak loajální vůči Říši, jak by se mohlo zdát. Byl až příliš dlouho svědkem toho, jak nekompetentní rozhodnutí Hitlera decimovala jeho milovanou armádu. Když se 6. června 1944 spojenci vylodili v Normandii, bylo mu jasné, že válka je ztracená. Ve snaze ukončit zbytečné krveprolití a zachovat alespoň některé územní zisky, které Německu válka přinesla, byl rozhodnut spáchat nemyslitelné. Spáchat velezradu. Vražda řezníka Hitlera a nejlépe i jeho předních pohůnků Himmlera a Göringa měla být prvním krokem k míru. „Páchám velezradu se všemi prostředky, které mám k dispozici,“ řekl a nebyla to planá slova.
Smrt ve Vlčím doupěti
Ambiciózní plán měl dvě hlavní fáze. Nejprve měl být usmrcen Hitler a posléze proveden státní převrat. Místem útoku se stalo Vlčí doupě, hlavní stan Hitlera, umístěný u města Kętrzyn ve Východním Prusku, dnešním Polsku. Právě tam zamířil von Stauffenberg a jeho společník nadporučík Werner von Haeften 20. července 1944. V aktovce s sebou vezli dva kilogramy plastické trhaviny a časovací zařízení.
Stauffenberg po příjezdu přesvědčil jednoho z důstojníků, aby jim poskytl svou ubikaci pod záminkou toho, že se potřebuje převléknout. Pak připravili bombu k detonaci. Napojit oba kilové pláty trhaviny se jim nepodařilo, byli přesvědčeni, že i jeden kilogram bude v Hitlerově bunkru stačit na to, aby dosáhli cíle. Pak ale zasáhla nevypočitatelná náhoda.
Metr od Hitlera
Bylo těsně před tři čtvrtě na jednu, když se místností rozlehl ohlušující výbuch. Smrtelně zranil generála Rudolfa Schmundta, náčelníka generálního štábu Luftwafe Kortena a další dva lidi. Ten, komu byla smrt určena, ale nepochopitelně přežil! Snad mu pomohlo i to, že aktovka s výbušninou skončila pod těžkým dubovým stolem, který explozi zmírnil.
Hitlera zachránilo také léto. Porada se nekonala v bunkru, kdy by účinky tlakové vlny byly mnohem ničivější, ale s ohledem na krásné počasí v dřevěném domku s otevřenými okny. Zatímco von Stauffenberg spěchal spustit druhou část plánu v domnění, že je vůdce mrtev, otřesený Hitler neutrpěl žádná vážnější zranění a brzy opět třímal otěže státní moci pevně ve svých rukou.
Odpůrcům připravil krvavé zúčtování
Perzekuce osob spojených s pokusem o atentát na prvního muže Říše na sebe nedala dlouho čekat. Popraveny byly stovky osob, mezi nimi také von Stauffenberg. S popravami se neotálelo, aby Hitler neodhalil skutečný rozsah odporu a některé vysoké důstojníky.
Pokus o puč měl také jednu překvapivou oběť. Stal se jí slavný německý generál Rommel, zvaný Pouštní liška díky svému tažení v Africe. Hitler byl přesvědčen o tom, že o plánovaném atentátu věděl, a tak dostal na vybranou – buď soudní řízení, nebo sebevražda. Rommel si vybral druhou cestu a požil kyanidovou kapsli. Jeho smrt byla režimem označena za infarkt. Bylo to 14. října a Evropu čekalo ještě 7 měsíců krvavého konfliktu.
Témata:
Související
ještě je tu možnost že měl dvě pravé ruce