Jako dívka přežila Osvětim. „Zachránil“ ji nacistický lékař

27. 1. 2019
10:58

Dnes již devadesátiletá Rachel Oschitzkiová přežila Osvětim jen díky tomu, že dala na nečekané doporučení jednoho z nacistických lékařů a na cestě do plynových komor se oddělila od své sestry. Dodnes na ni vzpomíná. Její příběh i osudy dalších 24 přeživších holocaust vypráví nová kniha Neuvěřitelné zázraky, jež v Německu vyšla krátce před Dnem památky obětí holocaustu. Svět si tak připomíná výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince.

„Do Osvětimi nás deportovali v roce 1944. Na selekci mě poslali s mojí sestrou, která měla dvě děti. Sestra nesla svou 3,5letou dceru a já držela v náručí jejího 1,5ročního syna. Spolu jsme šly směrem do krematoria, což jsme v tu chvíli samozřejmě nevěděly. Chtěly jsme jen zůstat spolu,“ říká Oschitzkiová.

„Najednou přede mnou stál doktor a zeptal se mě, jestli mi to dítě patří. Byla jsem sama ještě dítě a nebyla jsem zvyklá lhát, tak jsem řekla, že je mojí sestry, se kterou bych ale ráda zůstala. Chvíli přemýšlel a pak řekl: ,Dej to dítě svojí sestře a pojď se mnou‘,“ vzpomíná dnes Rachel na poslední chvíle, kdy viděla své nejbližší příbuzné.

„Zřejmě si ten doktor myslel, že ještě můžu být použitelná na práci. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Ale zachránil mi tím život. Všichni ostatní, kdo tou cestou šli, byli odsouzeni k smrti,“ podotýká. Sama během holocaustu přišla o velkou část rodiny včetně čtyř ze šesti sourozenců, jak v Berlíně sdělila zahraničním zpravodajům.

Příběh Oschitzkiové, která se v roce 1955 vrátila z Izraele do Německa, kde dodnes žije, zaznamenala v nové knize izraelská korespondentka listu Süddeutsche Zeitung Alexandra Föderlová-Schmidová. Černobílými snímky ji doplnil Konrad Rufus Müller, který se v Německu proslavil portrétními fotografiemi prakticky všech poválečných kancléřů.

Na 183 stranách se kniha, v níž vypovídají přeživší z Německa, Rakouska a Izraele, ale nezaměřuje jen na minulost. Na povrch se v ní dostávají i obavy řady Židů ze současného vývoje a posilování pravicově populistických až radikálních stran Alternativy pro Německo (AfD) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

I přes takovéto znepokojení a tragédie, jimiž v minulosti prošly, je na některých portrétovaných osobnostech dobře patrné, že si dodnes zachovaly smysl pro humor. Patří k nim i 105letý Marko Feingold, jenž si na sebe při deportaci z Rakouska v roce 1939 vzal svůj nejlepší oblek. Aniž by to předpokládal, sledoval ho tento kus oblečení v dalších letech koncentračními tábory v Osvětimi, Neuengamme, Dachau a Buchenwaldu. Nakonec ho po osvobození v roce 1945 zase dostal zpět. „Není nad důsledný pořádek. Ten oblek byl tip-ťop,“ zmiňuje v knize.

vosavopruz ( 27. ledna 2019 18:36 )

je to jen článek o fašistovy díky kterému paní nešla do plynu,nic víc v tom
nehledej

agfor ( 27. ledna 2019 17:08 )

Proč pro ni Herrmann nepožadoval na Milošovi metál ? Vlastně proč by měl, není to jeho teta.

petrw ( 27. ledna 2019 17:02 )

ještě je na nacistu pysna! proto se tolik dozivala mela se jako pr..a.sa v zite

petrw ( 27. ledna 2019 16:32 )

tak to ji moc neuchranil to ma teda na co vzpomínat chudak jeji sestra a deti ..baba jak muze na to ještě vzpomínat vzdyt je to hruza!!

flesch2z ( 27. ledna 2019 13:58 )

To už je vrchol drzosti, co si ten Blesk dovoluje.

Dělá z fašistů hrdiny. Fašistický Blesk!
A co holokaust, příště napíšete, že žádný nebyl? Běžte do ...

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa