Placení bez hotovosti: Slováci předběhli Čechy? Zavádí povinné přijímání karet

Povinnost přijímat vedle hotovosti i bezhotovostní platby má na Slovensku přinést novela zákona o evidenci tržeb. Ministerstvo financí ji již poslalo do připomínkového řízení, a pokud projde, začne platit od začátku příštího roku. Bezhotovostní platby by pak musely obchody a služby začít přijímat od 1. března 2026.

Týkat se to má plateb nad jedno euro. Obchodník bude muset umožnit zákazníkovi platbu kartou, on-line převodem či QR kódem, jednoduše bude muset nabídnout způsob bez hotovosti, až na výjimky stanovené zákonem. Těmi budou například prodejní místa, kde není internetový signál nebo v situaci, kdy dojde k výpadku systému finanční správy.

Odmítání karet v hospodách? Divadlo, říká expert. A popsal, jak gastru zoufale chybí lidi

Cílem podle ministerstva financí je, aby každý zákazník mohl platit pohodlně a bezpečně, zároveň má novinka zamezit daňovým únikům a zlepšit kontrolu tržeb. „Způsob toho přijímání (bezhotovostních plateb, pozn. red.) si určí podnikatel sám podle charakteru prodejního místa,“ konstatuje ministerstvo.

Platby jsou jen jednou z částí novely, především zpřísňuje systém evidence tržeb. Tržby budou muset být zaznamenávány v reálném čase, liberalizuje také trh pokladen tím, že zavádí tzv. softwarové online pokladny.

Schillerová: Nezavedeme to 

Diskuze o tom, zda povinnost přijímat bezhotovostní platby nezavést, proběhla před dvěma lety i v Česku. Platby kartou má totiž zajištěné hned několik evropských zemí, například Rumunsko, Itálie, Španělsko, Řecko nebo Nizozemsko. V Česku oproti tomu existuje pouze zákonná povinnost přijímat hotovost.

„Když si někdo zařídí kartu a chce platit kartou, tak měl by mít na to nárok (…) Pokud ten obchodník má nějaké vysoké náklady s tím, že přijímá platby kartou, tak je to jeho problém a má si to vyřídit s bankou,“ hlásal tehdy šéf opozice Andrej Babiš (ANO) a připomněl, že kromě karet existují i jiné bezhotovostní způsoby plateb.

„Ti, kteří nechtějí přijímat karty a nechtějí přijímat bezhotovostní způsoby, tak je jasné, že podvádějí a nevykazují tržby, platí zaměstnance keš na ruku, ti zase nemají odvody na důchody…“ vyjmenovával Babiš nevýhody stávajícího stavu. Podle něj by situaci vyřešil návrat EET (elektronické evidence tržeb). „Platit kartou by mělo být vaše právo,“ tvrdil.

Návrat EET po volbách? Schillerová je pro. Skopeček z ODS: Nikdo nespočítal přínos

Znovuzavedení EET má hnutí ANO, jež podle všech volebních modelů podzimní sněmovní volby vyhraje, jako jeden ze svých hlavních bodů, co udělá, až se ujme moci. Šéfka poslaneckého klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová nicméně nepočítá s tím, že by povinnost přijímat karty uzákonila – ačkoliv chce EET tentokrát zcela nové a modernější, tudíž napasovat to do zákona by bylo jednoduché.

„To, zda obchodník akceptuje bezhotovostní platby či nikoliv, by mělo zůstat plně na jeho rozhodnutí. Úkolem státu je zajistit rovné podnikatelské prostředí a řádný výběr daní, což samotná povinnost bezhotovostních plateb nezaručuje,“ uvedla pro Echo24.

Karty? Až o 20 procent vyšší tržby

Češi přitom platit kartami chtějí. Například společnosti Visa a Global Payments provedly průzkum mezi vodáky, ze kterého vyplynulo, že 90 procent respondentů je otevřené častějším bezhotovostním platbám. 80 procent respondentů navíc zažilo situaci, kdy někde obchodník karty nepřijímal – nejčastěji to bylo u občerstvení.

Podle Marcela Gajdoše, generálního ředitele Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko mohou mít obchodníci díky kartám až o 20 procent vyšší tržby. Navíc podle Miloše Tomana, generálního ředitele Global Payments, není pravda, že by zavedení terminálu bylo složité a nákladné, dnes už stačí chytrý mobil.

Také podle zástupců finančního sektoru není pravda, že by výše poplatku za placení kartou byla horentní, v Česku se pohybuje okolo 1 procenta a peníze jsou připsané na účtu do druhého dne. Dokonce už i lidé ve věku 54 a 65 lety podle studie Ipsos preferují digitální platby.