Pondělí 7. října 2024
Svátek slaví Justýna, zítra Věra
Oblačno 16°C

Jednání vlády: Změna u příspěvků a dávek pro postižené. A revoluce u pohotovostí

Aktualizováno -
11. září 2024
20:22
Autor: ČTK - 
11. září 2024
09:39

Příspěvky na péči, dávky pro postižené i průkazy ZTP a ZTP/P by mohla příští rok začít místo úřadu práce vyřizovat a vyplácet sociální správa. Žádosti by lidé mohli podávat elektronicky přes aplikaci Jenda. Vyřizovací lhůty by se měly zkrátit. Posílit by se měla i kontrola využívání příspěvku na péči. Vyplývá to z navrhované novely zákona o sociálních službách, kterou dnes schválila vláda. Co dalšího ještě ministři probrali?

Příspěvky na péči, dávky pro postižené i průkazy ZTP a ZTP/P by mohla příští rok začít místo úřadu práce vyřizovat a vyplácet sociální správa. Žádosti by lidé mohli podávat elektronicky přes aplikaci Jenda. Vyřizovací lhůty by se měly zkrátit.

 Vláda také schválila memorandum o vybudování horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna.

Za zřizování pohotovostí by nově neměly být zodpovědné kraje, ale pojišťovny. Počítá s tím novela zákona o zdravotních službách, kterou také ministři schválili

Změny u příspěvků na péči

Příspěvky na péči, na mobilitu, na zvláštní pomůcku i průkazy ZTP a ZTP/P vyřizuje a poskytuje úřad práce. Stav žadatele kvůli nároku na podpory hodnotí Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS), který spadá pod Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ta vyplácí invalidní penze. Podle ministerstva práce je agenda dávek pro lidi s handicapy a omezeními roztříštěná a sjednocení pod jednu instituci usnadní řízení, digitalizaci i kontrolu a sníží také zátěž na úřady práce.

„Stav je dlouhodobě neřešený. Než se příspěvek na péči třeba vyřídí, tak klient už nežije,“ uvedl Jurečka. Podle něj je vyřizování teď náročné, trvá někdy i déle než 120 dnů a díky sjednocení pod jednu instituci by se mělo stihnout do 60 dnů.

Podle návrhu by příspěvek na péči, dávky pro postižené a průkazky nově měly na starosti místo úřadů práce sociální správy. Žádosti by jim lidé mohli posílat elektronicky přes aplikaci Jenda. Digitálně by mělo být možné požádat i přímo v úřadu s asistencí pracovníků. Zůstala by také možnost podání papírových tiskopisů. Informace či vyrozumění by úřad doručil do aplikace, pokud by to klient nevyloučil. Spisy by správa měla vést už jen digitálně.

Vyplácení zrychlí?

Žadatel o příspěvek na péči by musel uvádět, kdo mu poskytuje pomoc a v jakém rozsahu. Doložit by měl písemný souhlas pečujícího či zařízení. IPZS by prověřil situaci u žadatele doma, zjišťovat by měl jeho schopnost žít samostatně. Lidem s nevyléčitelnou nemocí či handicapem by správa měla přiznat třetí stupeň příspěvku na dobu 12 měsíců bez posuzování. Potvrzení o zdravotním stavu by jí elektronicky zaslal pacientův lékař. Nejpozději dva měsíce před koncem roční lhůty by úředníci začali řešit další postup.

Žadatelé si stěžují na dlouhé vyřizování příspěvku na péči, které trvá měsíce. Podle novely by správa měla rozhodnout do 15 dnů od začátku řízení, ve složitých případech by mohla mít 15 dnů navíc. Do této lhůty se ale nepočítá čas na posuzování a zjišťování údajů u jiných úřadů. Příjemci příspěvku se podle novely budou muset také podrobit kontrole jeho využívání.

Změna u pohotovostí

Za zřizování pohotovostí by nově neměly být zodpovědné kraje, ale pojišťovny. Počítá s tím novela zákona o zdravotních službách, kterou dnes schválila vláda. Návrh upravuje také stížnosti na zdravotní péči, provoz center duševního zdraví nebo práci nemocničních kaplanů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) novinářům po zasedání kabinetu řekl, že pohotovostí přibude a jejich síť bude jasně provázaná s urgentními příjmy.

Zajistit lékařskou pohotovost má být povinností zdravotních pojišťoven od roku 2025. Zároveň novela ruší povinnost všech poskytovatelů zdravotní péče v regionu se na jejím zajišťování podílet. „Za zajištění pohotovostních služeb dle dosavadní úpravy odpovídal kraj, což představovalo nedůvodnou a neúčelnou výjimku z obecného principu odpovědnosti zdravotních pojišťoven za zajištění místní a časové dostupnosti zdravotních služeb,“ stálo v návrhu.

Válek očekává, že pohotovostí bude nově víc. „Vytvoří se jasná síť provázaná s urgentními příjmy,“ uvedl. To bude znamenat výhodu pro pacienta, který často nedokáže posoudit, zda se svým zdravotním stavem jít na pohotovost či právě urgentní příjem. „Dojde také k odbourání administrativní zátěže dopadající na kraje,“ doplnil ministr.

Předpis také cílí na posílení práv pacientů. Zajistit má například lepší informovanost o ceně poskytovaných zdravotních služeb. „Tato informace bude více závazná, stejně tak ceník poskytovaných zdravotních služeb,“ uvedlo ministerstvo. Zakázané bude požadovat po pacientovi úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. Výslovně bude zakázaný poplatek za přijetí do péče, doplnil Válek. „Na zákonné úrovni dojde k jednoznačnému zákazu této sporné praxe poskytovatelů zdravotních služeb,“ doplnil úřad.

Příprava Dukovan

Vláda dnes schválila memorandum o vybudování horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda byla poslední smluvní stranou, která se k memorandu připojila, její souhlas by měl znamenat definitivní spuštění projektu. Horkovod by se měl začít stavět v roce 2027 a teplo by měl Brnu dodávat od roku 2031. Předpokládaná hodnota investice je 19 miliard korun.

Karel Voříšek ( 18. září 2024 16:02 )

Kde prosím? Ona je válka já myslel že to je jen konflikt a to je do války hodně daleko

MAMKA2316 ( 15. září 2024 11:01 )

Jsme v ***i nic nám tu nepatří ! Ale máme se čím chlubit máme nejdrahší elektřinu, plyn, vodu, nájmy, potraviny, mobilní tarify .internet, byty domy! Zlati komouši to se stavělo a teď se 34 let kradlo a tunelovalo a pomáhalo jiným státům

UFO1 ( 12. září 2024 23:42 )

Pohotovost je leckdy jedinne řešení při mizerné péči praktika, někteří jen počítají penízky, GDPR je zhusta ve zdravotnictví porušováno, samozřejmě zcela beztrestně

annar annar ( 12. září 2024 15:38 )

👍👍👍

Jirik-ta ( 12. září 2024 03:55 )

Po 101 letech své činnosti končí České aerolinie (ČSA). Patřily mezi pět nejstarších, aktivních leteckých společností světa.
Poslední let
V sobotu 26. října večer přistane na Letišti Václava Havla poslední komerční let Českých aerolinií se známým označením OK. Další den se už budou aerolinky řídit jiným obchodním modelem, letový provoz celé skupiny převezme do svých rukou společnost Smartwings a její dceřiné firmy.

ČSA patřily spolu s nizozemskou společností KLM, kolumbijskou Avianca, australskou Qantas a ruskou Aeroflot mezi pět nejstarších leteckých společností na světě, které jsou stále aktivní.

Jejich konec nese bolestně i bývalý pilot a viceprezident Českých aerolinií Miloš Kvapil. „Na nebi jsem strávil asi 17 tisíc hodin na 35 typech letadel… Konec Československých a Českých aerolinií je pro mě velká bolest,“ řekl ČT24.
Hodně sil k přijetí toho, co už nelze změnit. 💖👘🧣😢

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa