Ministerstvo práce podle NKÚ nezvládlo digitalizaci. Jurečka se brání
Vybrané klíčové IT projekty v rezortu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebyly letos v únoru ani po deseti letech dokončené. Podle Národního kontrolního úřadu (NKÚ) úředníci některá data stále musí přepisovat ručně. Jurečkův rezort se proti závěrům úřadu ohradil. „Vydaná tisková zpráva je v klíčových částech v rozporu s vlastními závěry NKÚ uvedenými v kontrolním protokolu,“ uvedl.
Podle NKÚ občané sice mohou komunikovat s Úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení v některých případech elektronicky, úředníci však data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Občané navíc musí úředníkům dokládat informace, které už má státní správa stejně k dispozici. NKÚ to uvedl k výsledkům kontroly peněz na digitalizaci vybraných agend v rezortu MPSV.
„S těmito zjištěními důrazně nesouhlasíme,“ brání se Jurečkův rezort. Zjištění úřadu nepovažuje za odborně zpracované. „Od konce kontrolního období 2018–2023 navíc došlo k zásadnímu posunu. Valná většina výsledků práce současného vedení ministerstva tedy ani nebyla předmětem této kontrolní akce,“ dodalo ministerstvo, které na provoz a rozvoj kontrolovaných informačních systémů vydalo v letech 2018 až 2023 podle NKÚ celkem 3,4 miliardy korun.
„Přestože občané mohou podat žádost o příspěvek na bydlení či rodičovský příspěvek on-line a dokumenty k žádosti přiložit digitálně, musí úředník u příspěvku na bydlení ručně zkopírovat přiložené dokumenty do jiné aplikace. Při vyřizování žádostí o rodičovský příspěvek zase musí přejít do jiného informačního systému a v něm ručně vyhledat, zkontrolovat a případně opravit osobní údaje žadatelů,“ popisuje mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Důvodem podle NKÚ je, že informační systémy nejsou propojeny.
Jurečka: Digitalizace pro lidi
„Od mého nástupu na MPSV děláme digitalizaci pro lidi a stavíme nové procesy. Naším cílem je spokojený klient, který vše vyřídí z pohodlí domova. Současně ale digitalizujeme i pro samotný úřad, který má díky menšímu papírování více času na klienty. Mým cílem je, aby na konci tohoto funkčního období byla naprostá většina našich interakcí s občany již plně digitální. Kdo bude chtít, vždy bude mít samozřejmě možnost své záležitosti vyřídit i osobně,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Kontrolní úřad uvádí, že i zpracování důchodové agendy v České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) je složité, roztříštěné a personálně velmi náročné. Je také závislé na papírových podkladech a lidské práci. Úřad poukazuje i na pomalé vyřizování žádostí o starobní důchod.
Zatímco zákonná lhůta pro vyřízení žádosti je 90 dní, ČSSZ tuto lhůtu překročila v loňském prvním až třetím čtvrtletí u 79 procent žádostí. „Celou situaci z krizových let, kdy došlo k extrémnímu nárůstu počtu žádostí o některé typy důchodů, se již podařilo stabilizovat a důchody jsou vyřizovány v zákonných lhůtách,“ reagovalo MPSV.
Porušení zákona?
NKÚ také míní, že při budování webové aplikace Jenda porušilo MPSV zákon o veřejných zakázkách. Aplikace umožňuje on-line podání a správu žádostí o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a příspěvek na bydlení.
Ministerstvo podle kontrolorů nechalo aplikaci vytvořit bez zadávacího řízení v rámci smlouvy na podporu provozu a rozvoje existujících aplikací. Předmětem této smlouvy ale není tvorba nových aplikací. Kontroloři proto tento postup vyhodnotili jako porušení rozpočtové kázně v objemu 93,5 milionu korun.
Ministerstvo oponuje, že údajné porušení zákona o veřejných zakázkách v případě budování klientské zóny Jenda bylo již v minulosti vyvráceno. „Jenda vznikl jako soubor digitálních kanálů ke stávajícím systémům pro výplatu nepojistných sociálních dávek. Toto rozšíření bylo zcela nezbytné zejména z důvodu energetické, inflační a humanitární krize, které způsobily extrémní nárůst počtu žádostí o dávky a v důsledku i enormní tlak na pobočkovou síť ÚP ČR,“ uvedl rezort.
Tahle vláda musí skončit,než nás dostane všechny do pekla.