Neděle 21. dubna 2024
Svátek slaví Alexandra, zítra Evženie
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

20 tisíc pro lidi, kteří nepracují? To už se dít nebude. Jurečka pro Blesk o revoluci v dávkách

Autor: amb - 
12. února 2024
05:00

Dávková reforma slučuje čtyři příspěvky do jednoho a budí spoustu otázek. Dávky například nedostane někdo s několika nemovitostmi. „Rodina, která si postavila nebo opravila dům, vzala si na něj hypotéku, ta může být úplně v klidu,“ říká v rozhovoru pro Blesk Zprávy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tématem je i počet aut, která může žadatel vlastnit. „Nebudeme zkoumat stáří, značku, to by bylo opravdu velmi náročné na posuzování,“ vysvětluje Jurečka. A jak to bude s úsporami? 

Kolik ještě změn nás kromě sloučení čtyř dávek hmotné pomoci čeká? Prozradíte, jaká další změna by mohla přijít?

Pokud jde v očích veřejnosti o standardní sociální dávky, tak toto je ta klíčová. Ale připravujeme i kroky ve změnách, které se budou týkat třeba příspěvku na péči a vyřizování invalidit. Od roku 2025 chceme mít jednotnou strukturu, kdy na celou agendu na vyřizování příspěvku na péči nebudou dva úřady, protože dnes to dělá Úřad práce a Česká správa sociálního zabezpečení, celé to sjednotíme pod ní, posílíme tam personální kapacity.

Dnes bohužel třeba příspěvek na péči vyřizujeme i 140 dnů, často i v situaci, kdy ten klient třeba už umře, než se dočká toho rozhodnutí. Moje ambice je to celé sjednotit, zrychlit a zkrátit zhruba do dvou měsíců. Plus ještě zjednodušení v případě opravdu velmi vážných diagnóz, kde je průběh nevratný, aby o tom třeba mohl rozhodnout tím zásadním zdravotnickým stanoviskem dotyčný specialista, lékař, třeba onkolog nebo paliatr. Tyto věci se týkají statisíců lidí v této zemi.

Kolik času ještě budou vyžadovat další změny. Stihnete to do konce volebního období?

Něco už jsme uvedli do praxe, dnes už rodičák, přídavek na dítě a příspěvek na bydlení jede úplně digitálně. Tam vnímám slušný nárůst žadatelů právě digitální formou. Všechny věci, které jsem se tady popsal, spustíme buď od 1. ledna 2025, nebo v průběhu roku 2025. Opravdu jsme nasadili extrémně rychlé tempo, třeba v korporátu by se ty systémy déle vyvíjely, déle testovaly, na to my čas nemáme, ten vlak ujel před 10, 15 lety, doháníme velké zpoždění. Také jsme z trhu postahovali nejlepší lidi, kteří dělali digitalizaci v komerčních firmách. Řekl bych, že jsme jediné ministerstvo, které má takhle kompetentní tým, a proto se nám to taky daří.

Můžeme se v návaznosti na slučování dávek obávat nějakého chaosu na Úřadu práce?

Věřím, že to zvládneme bez chaosu a nějakých větších komplikací. Samozřejmě se snažíme ty věci připravovat, úřad transformovat, připravovat na tu změnu i práce s tím klientem. Zároveň to není úplně jednoduchá věc, protože měníme třeba 30 let zaběhané postupy, takže je to otázka nejen nastavení procesu technologie, ale i nějaké mentální změny samotných lidí. Mrzí mě, že to nedělali mí předchůdci a předchůdkyně, protože se to dalo více rozložit v čase. Souvisí s tím nejen lepší dostupnost pro toho klienta, ale pro nás to znamená i zjednodušení fungování toho procesu uvnitř státu, na tom úřadě jsme schopní být víc efektivní, šetřit náklady.

Bude potřeba nějaké třeba školení pro úřednice, aby se naučily pracovat s digitalizovanými systémy?

To není ten nejzásadnější problém, pracovníci s těmi systémy pracují, jenom jsou to třeba jiné postupy. Když nám to ten člověk podá přes tu klientskou zónu, tak pak už je velká část toho procesu odbavená digitálním postupem, nemusí se přepisovat a skenovat žádost. Spíš pro nás bude důležité zvládnout tu změnu práce s tím klientem, hlavně s tím, který bude dlouho bez práce, který dnes třeba není aktivní jako uchazeč o zaměstnání. Bude potřeba mít s těmi lidmi víc času, mluvit s nimi, připravit s nimi aktivizační plán, dělat opravdu tu sociální práci, která dneska nebyla tak zdůrazňovaná, nebyl na ni čas ani kapacita.

Jedna z věcí, kterých se lidé obávají, je avizovaný majetkový test…

Každému z nás přijde divné, když dnes stát dlouhé roky vyplácí poměrně velký příspěvek na bydlení, částku, která může být měsíčně i 15, 18, 20 000 Kč, někomu, kdo má třeba i několik bytů, které pronajímá. A my to jako daňoví poplatníci platíme. Snažíme se k tomu přistoupit na nějakých principech, domácnost, která je v České republice běžná, to znamená, máte vlastní byt nebo dům, kde bydlíte, to bereme jako nějaký základ. Pokud máte další nemovitost, buď chatu, nebo jste ji zdědili po rodičích a výhledově počítáte, že by tam mohl bydlet někdo z vašich dětí, tak tu další nemovitost bereme také jako něco, co bude akceptováno. Ale v okamžiku, kdy budete mít nejenom tyto dvě nemovitosti, ale další tři, čtyři, deset bytů nebo domů nebo něčeho takového, tak už tím majetně testem neprojdete.

Stejná je otázka registru vozidel, jestliže ta domácnost má tři až čtyři lidi nad 18 let, tak na každého budeme v tom testu akceptovat jedno motorové vozidlo, respektive jedno auto. Nebudeme zkoumat stáří, značku, to by bylo opravdu velmi náročné na posuzování. Bereme to jako prostředek pro dopravu do zaměstnání. Ale u člověka, který je sám, žádá o tuto formu podpory a zároveň má v registru vozidel 10 aut, tak se máme logicky ptát, jestli potřebuje tu podporu.

Takže žadatel o dávky má povolenou jednu chatu a jedno auto?

Rodina, která si postavila nebo opravila dům, vzala si na něj hypotéku, ta může být úplně v klidu. Rodina, která má takový dům a k tomu třeba ještě druhou nemovitost, kterou třeba zdědila po rodičích a využívá ji k rekreaci nebo počítá, že tam třeba bydlet jedno z dětí, projde majetkovým testem.

A když bude mít nemovitosti tři?

Pak si to ten člověk musí vyhodnotit, pak nemusí tu žádost podávat.

Jak se budou posuzovat úspory, nad jaký limit už člověk nedostane dávky?

O tom tady vedeme ještě velkou debatu s odborníky. Tady zase chci, abychom nedostávali do složité situace člověka, který se chová odpovědně, spoří si třeba v rámci stavebního nebo důchodového penzijního připojištění. Abychom ho nenutili rozpustit úspory kvůli tomu, že ztratí třeba na pár měsíců práci. Tady budeme to finální nastavení ještě hledat. Chci se k tomu opravdu stavět rozumně. Na druhou stranu pokud někdo má ve finanční hotovosti miliony korun, tak nemá mít podporu z peněz daňových poplatníků.

Stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka se obával, aby nový systém nepoškozoval zájmy dětí. Pro Rádio Prostor uvedl, že by se přídavek na děti mohl posunout třeba do správy škol. Co si o tom myslíte?

To nemáme v plánu, já si nemyslím, že školy tady mají suplovat sociální systém. Hledáme spolupráci s MŠMT, abychom mohli jednodušeji a lépe podporovat rodiče a rodiny, které objektivně nemají peníze třeba na úhradu školních obědů, aby to začalo fungovat lépe než doposud. Dnes to záleží na tom, že ta škola musí být v systému, musí tam být uvědoměle ředitel, a když se tomu řediteli nechce a v tom programu není, pak je problém, jak třeba tohle uhradit. Toto chceme do budoucna zjednodušit a díky digitalizaci umožnit, že rodina, která je opravdu v takové nouzi, že se nedaří uhradit ani náklady na školní obědy toho dítěte, tak abychom tady pomohli.

V žádostech o příspěvky se bude posuzovat i školní docházka dětí. Kolik absence bude tolerováno?

Přesný finální limit také ještě zveřejníme, jsem přesvědčen o tom, že tady ten systém tak jako měníme, prostě má mít tu motivaci, o které jsem teďka mluvil, ale má mít taky jasně nastavené hranice práv a povinností. Povinnost rodiče je, aby zabezpečil, že dítě plní povinnou školní docházku, že se vzdělává. Máme regiony, kde třeba 10, 20 % dětí ukončí vzdělávání tím, že skončí jenom docházku do základní školy a často nevyjde ani deváté třídě, někteří vyjdou jenom v osmé nebo sedmé. Jaké potom má ten člověk uplatnění na trhu práce, jaký bude jeho život, jak tento člověk bude potom závislý na sociálním systému? Možná to někomu zní tvrdě, ale já si za tím stojím, že rodičům máme jasně říct: Hele, i tohle bude nějakým způsobem bonifikováno, že dítě chodí do školy.

„Vždy tam bude hmotná nouze“

Uvedu modelovou situaci: Chudší rodina, oba rodiče pracují, mají malé dítě a například chlapce v pubertě, který se chytnul špatné party a do školy nechodí. Dopadne to potom tedy na celou tu rodinu?

Pokud rodiče pracují, tak ten pracovní bonus bude natolik motivující, že ta rodina nebude v nějaké svízelné situaci z hlediska podpory sociální systému. Každý rodič zná, že s pubertálními dětmi to není jednoduché, každý jsme puberťáky také byli. Holt tady se musíme snažit, ať už jenom ti rodiče, nebo rodiče s podporou specialistů, řešit, aby se to podařilo změnit. Ale já jsem přesvědčen, že na to nemůžeme rezignovat. Chápu ty specifické jednotlivé životní situace. Na ně mimochodem budeme schopni pamatovat pořád v rámci mimořádné okamžité pomoci, která zůstane zachována pro opravdu ad hoc výjimečné nárazové situace.

Jste kritizován, že ještě neznáme přesné detaily dávkové reformy. Jak na to reagujete?

Já jsem to představení udělal, protože jsme skončili diskuze na úrovni těch pracovních skupin, na úrovni debat s odborníky, s terénem, objeli jsme i některé kraje, kde jsme mluvili i s komunálními politiky a sbírali od nich zpětnou vazbu. Novináři se na to čím dál tím častěji ptali a už začaly vycházet do médií informace, které třeba nebyly úplně pravdivé nebo objektivní, tak jsem prostě říkal představit minimálně principy, jak se to bude chovat ta revize dávek. Paragrafové znění pošleme do mezirezortu v průběhu měsíce března, kde potom bude už opravdu výčet jasných detailů a finálních parametrů.

Jaké nepravdivé informace kolovaly?

Mluvilo se o tom, že bude nějaké zrušení dávek, že bude superdávka, aniž by se k tomu dal kontext, jak se to bude chovat, že to bude mít vlastně ty čtyři komponenty. Zaznamenal jsem po pondělku reakce lidí, kteří mi psali, že mají třeba vícero dětí a oba s manželkou pracují, ale mají třeba nižší příjmy, postavili dům, měli na něj hypotéku a teď mají obavu, že třeba přijdou právě o přídavek na dítě. Tak já jasně říkám: Ne. Tito lidé o to nepřijdou, naopak to, že oba pracují, bude ještě více oceněno. Ten dům v tomhle ohledu vůbec nebude nějakou bariérou nebo překážkou.

Jak bude nový dávkový systém fungovat, když přijde krize a vzroste nezaměstnanost, třeba jako pandemie koronaviru?

Když bude jakákoliv krizová situace, případně jakýkoliv jednorázový výkyv, tak jsme schopni s těmi klíčovými parametry, a tedy i tou výší podpory, na tu situaci flexibilně reagovat. Jednak tím, že jakákoliv vláda bude moci kdykoliv v budoucnu podporovat hodnotu životního existenčního minima, které je zásadní pro to, jaké budou výše té podpory a jaké budou hranice pro tu podporu a zároveň v té komponentě bydlení bude schopná ta vláda reagovat právě posunem té hranice těch normativů, jako jsme to dělali za poslední dva roky. Ten systém bude mít vlastně i tu možnost opravdu dynamicky a flexibilně reagovat na případné nějaké zásadní změny krize.

Pomůže superdávka dostatečně samoživitelkám? Podle Vašeho grafu bude navýšení podpory asi o tisíc korun…

Je to zlepšení životní situace samoživitelek, samoživitelů, těch, kteří budou mít buď přímo tu pracovní aktivitu jako zaměstnání, nebo pokud mají problém se zaměstnáním, tak se budou snažit tu práci získat. To je z toho příkladu vidět, to zvýšení tam je o tisíc i více korun, samozřejmě záleží na tom, jaké jsou náklady na bydlení, to se všechno potom promítá do toho, jak se ten systém bude v tomhle ohledu chovat, ale bude to zlepšení situace.

Já k tomu přidám ještě jednu věc, o kterou se snažíme s ministerstvem spravedlnosti, a to abychom nastavili lepší pravidla pro nastavování výživného a zároveň i pro jeho valorizaci. Je častým problémem, že se výživné dlouhé roky vůbec nemění, často matky řeknou, že jim to nestojí za dohady s ex. Takže chceme, aby třeba ta rozhodnutí toho soudu obsahovala rozhodnutí i o principu valorizace, což dneska neobsahují. Tohle děláme mimo jiné proto, abychom podpořili to dítě a zároveň se férově chovali vůči sociálnímu systému. Pokud to nezaplatí ten druhý rodič a adekvátně nepřispívá na výchovu a vzdělání dítěte, tak to vlastně saturujeme my z toho sociální systému. Často to děláme v případě, kdybychom nemuseli, kdy druhý rodič ty příjmy má.

Hůř zaměstnatelným by měl pomoct zákon o sociálním podnikání. Přiblížíte ho?

Zákon o sociálním podniku a podnikání bude nastavovat princip tak, abychom měli jasně definováno, co to je sociální podnik, který zaměstná lidi s nějakým typem omezení, ať už zdravotním postižením, nebo jiným typem handicapu, nebo jsou to právě lidé, kteří byli velmi dlouho nezaměstnaní ve výkonu trestu, nebo třeba lidé, kteří se léčili se závislostí a my je potřebujeme postupně vrátit na pracovní trh. Potřebujou mít strukturu zaměstnavatelů, kteří lidem dají faktickou práci a zároveň budou schopni s nimi pracovat podle těch specifických situací. Představa, že dneska někoho popustíte z věznice a zítra nastoupí do fabriky k pásu a všechno zvládne, takhle to nefunguje. Vidíme to mimochodem na míře recidivy.

Tyto sociální podniky budou schopny vlastně kombinovat to, že dají člověku práci a dají mu tu sociální podporu. Cílem je postupně ty lidi dostat na otevřený trh práce, na to budou mít tyto podniky určitý motivační bonus, ale zároveň je skupina klientů, kde se to nepodaří a je vlastně úspěchem, že ten člověk je schopen třeba čtyři nebo pět hodin pracovat, protože má různá omezení, ať už zdravotní, nebo mentální. Tyto podniky tady potřebujeme, budeme je podporovat například formou lepšího přístupu k veřejným zakázkám nebo formou slevy na sociálním pojištění v rámci odborů za tyto lidi tak, aby prostě tyto podniky opravdu byly schopny dlouhodobě zabezpečit, že jsou ekonomicky udržitelné.

Je dobré, aby ti hůř přizpůsobiví měli tu superdávku na úrovni nuly? Neměl by zůstat alespoň minimální příspěvek?

Vždy tam bude ta hmotná nouze, když by zůstal člověk úplně bez prostředků na ulici a nebyl schopen si zaplatit třeba pobyt v azylovém domě, nebo základní zabezpečení jídla, to se nestane. Ale aby ten člověk nedělal vůbec nic, byl roky mimo evidenci uchazečů o zaměstnání a my jsme ho třeba saturovali tím, že mu posíláme příspěvek a doplatek na bydlení ve výši tak přes 20 tisíc korun, tak to se dít nebude. Proto říkám, že pokud tomuto člověku podporu jako daňový poplatnícíci a stát máme dávat, tak minimálně aby tam byl aktivizační plán. Dobře, ten člověk si třeba nenajde práci, protože je tam víc složitých okolností, ale proto tam třeba bude ten institut, který budeme chtít vlastně výrazně víc aktivizovat, a to je ta veřejná služba.

Jaký to bude mít dopad na nějaký šedý trh práce. Očekáváte, že lidé se budou chtít vrátit do toho jakoby normálního systému?

Myslím si, že se nám to bude postupně dařit. Ta komponenta pracovního bonusu opravdu bude tvořit významnou finanční položku a zároveň se teď udělalo několik roků v rámci milostivého léta, kdy jsme pomohli desetitisícům lidí se výrazně oddlužit a vidíme, že nám klesl počet lidí v exekucích. K tomu už jsou ve finále i změny z hlediska ještě zrychlení procesů oddlužení, aby se to dalo za tři roky, nikoliv za pět.

Video  Tisková konference po celostátní konferenci KDU-ČSL  - ČTK/Blesk
Video se připravuje ...

zdearo ( 9. dubna 2024 13:35 )

Vše je prach a v prach se obrátí i Jureč­ka,Fi­ala,­Raku­šan atd.

Vít Vavrečka ( 22. února 2024 18:20 )

Takže disidentům vezmete přiznané důchody? Rozumné

Milos_S ( 22. února 2024 16:30 )

Třeba nechce, aby zapadla jeho geniální věta „Ona sní by nebyla tak na tom šle je dost zanedbaná.“

Milos_S ( 22. února 2024 16:28 )

Koukám, že ty taky nevidíš dál, než na špičku svého nosu

Milos_S ( 22. února 2024 16:23 )

Ty jsi typicky vygumovaná palice.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa