Rozhodnuto: Senát schválil navyšování minimální mzdy až na 47 procent průměrné mzdy
Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18.900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou dnes schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Senátoři nevyhověli doporučení ústavně-právního výboru, aby zaručené mzdy měli kvůli rovnosti i zaměstnanci ve firmách. To požadovaly odbory, podle nichž opak povede ke snižování platů a rozšíření šedé ekonomiky. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) namítl, že minimální mzda podle jejího novelou stanoveného pravidelného růstu bude za pět let vyšší než většina stupňů zaručené mzdy.
Zaručená mzda představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a vyplácí se v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle novely bude zachována ve veřejném sektoru, ale pouze ve čtyřech stupních, přičemž nejnižší bude roven minimální mzdě a nejvyšší jejímu 1,6násobku.
Senát novelu schválil hlasy 52 ze 70 přítomných senátorů přednostně kvůli tomu, aby mohla nabýt účinnosti už 1. srpna, pokud ji prezident Petr Pavel do týdne podepíše. V takovém případě by ministerstvo mohlo zvýšit minimální mzdu už pro příští rok pravděpodobně na více než 20.000 korun, uvedl předseda senátorů KDU-ČSL Josef Klement.
Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra poznamenal, že Sněmovna by o případné senátní úpravě hlasovala zřejmě až koncem srpna, což by s ohledem na zákonná pravidla fakticky znemožnilo novelou předpokládané zvýšení minimální mzdy v příštím roce. Marek Hilšer z klubu Starostů nebo předseda senátorů ANO a SOCDEM Miroslav Adámek k tomu uvedli, že Senát by neměl být tlačen k souhlasu s normou kvůli časové tísni. Kromě Adámkovy frakce schválení novely jednotně nepodpořili ani členové klubu SEN 21 a Piráti.
Rozvojová a rozkradená země skladů Česko !V Polsku je minimální mzda 24700 Kč !!A důchodci mají jak chudí důchodci v Rakousku, Německu, Italii Francii Řecku 13 a 14 důchody které jsou asi vy výši poloviny důchodu ,A co se stane až tady přijdou Muslimové bez dokladů ti co je Fialova vláda s Rakušanem slíbila v EU že je tady vezme ??A co že by nám to Víťan rád importovat? Pojďme se tedy mrknou na německé prozření a naše prozřetelné a zatím kategorické NE. Dáme si pár čísílek.
Německo
- Migranti opravdu nejsou požehnáním pro pracovní trh. Naopak. 63 procent ze všech lidí, kteří by mohli v Německu pracovat a místo toho pobírají sociální dávky jsou osoby s migračním pozadím. To se teď tak korektně říká. (Mimochodem podíl těchto osob na stále ještě německé populaci je strašidelných 29%.) Nezapomínejme též, že muslimky nepracují. Tedy pracuje jich konkrétně v Německu cca 26%. Mladí hošani zase okatě ve druhé generaci přece nebudou dělat popeláře jako táta, to raději nebudou dělat nic. Hotovo. Čus vládo a systéme.
- Migranti si násilí a kriminalitu přinášejí sebou. Když máte jako žena hodnotu ani ne kozy v Afghánistánu, tak ji prostě budete mít pro ně i tady. Když jste jako kluk zvyklý žít a přežít mezi gangy v Mogadišu, tak prostě se z vás cestou sem fakt doktor nestane. Opravdu ne. Slovy čísel, lidé bez německého pasu (prostě cizinci) tvoří v Německu 14 procent populace a páchají 41 procent deliktů. Úplně nejvyšší nárůst kriminality je u cizinců mezi 14 a 18 roky věku, kde policisté zaznamenali zvýšení o 31,4 procenta. Plus ti, co už občanství mají. To jsou ti hošani, o kterých jsem psala výše. Z Německa už je nikdy nedostanete, přisajou se na ně různí aktivisté, neziskovky, nebo jejich země prostě řekne, že je zpátky nechce. Hotovo dvacet, neuděláte nic.
- K těm znásilněním. Tedy k těm skutkům, které se nahlásí a (ne)řeší. V roce 2022 bylo v Německu hlášeno skoro 12 tisíc případů sexuálních napadení. Z přibližně deseti tisíc podezřelých (některé útoky jsou skupi