Babišova zoufale nepraktická ptákovina. Češi v zahraničí kritizují nápad jezdit volit domů

Kristýna Vágaiová žije v Edinburghu – ve Skotsku však žádný zastupitelský úřad, kde by mohla volit, není. „Teď jezdíme do Manchesteru, což jsou čtyři hodiny čisté jízdy, s přestávkami pět tam a pět zpátky,“ popsala Blesk Zprávám. „Je super, že můžeme naplnit svoje volební právo, jsme hrdí voliči a dokážeme ujet kus cesty, ale stojí nás to prostě celý den v autě. A to já mám ještě luxus, jsou krajané, kterým to trvá mnohem, mnohem déle. Je to neekologické a neekonomické,“ argumentuje.

„Samozřejmě si uvědomuji, že jsou lidi, kteří dokážou o těch věcech přemýšlet tak, že by je mohli nějak zneužít. Myslím, že právě úkolem politiků, které si volíme, je zabezpečit tu korespondenční nebo elektronickou volbu, aby byla co nejméně napadnutelná, je to jejich práce,“ dodává Vágaiová. A otočka Andreje Babiše? „No, tak už jsme si za ty roky zvykli, že říká jenom to, co se mu hodí, a kdyby Češi žijící doma volili tak, jak volí Češi žijící v zahraničí, tak by premiérem nikdy v životě nebyl. Krajané jsou ve většině demokraticky založení a volí demokratické strany, takže Andrej Babiš má jenom strach z toho, že demokratickým stranám přibudou hlasy. Nechápu, proč v jedenadvacátém století se v české Sněmovně vůbec řeší, jestli se má něco takového udělat. Že to populistické strany a hnutí odmítají, tak je vidět, jak absolutně nerozumí, o čem je ta volba, že je to prostě naplnění práva, že je jejich úkolem to právo občanům zjednodušovat, nikoliv komplikovat a dělat z nich hlupáky v tom smyslu, že říkají, ať jedou hrdě domů. To je totální ptákovina, když to řeknu slušně,“ horlí krajanka.

Honorární konzulka volby nepořádá

Veronika Macleod žije ve Skotsku už dvacátým rokem, rovněž v Edinburghu, kde je ředitelkou české školy. Stejně jako řadu dalších v tamní komunitě ji štvalo, jak daleko je to k zastupitelskému úřadu v Manchesteru. „A protože sama nerada cestuji takhle daleko, tak jsem si říkala, že by bylo dobré mít honorární konzulát tady, abych aspoň s něčím mohla pomoci,“ popsala na podzim 2021 Blesk Zprávám. Kývla tedy na nabídku a s některými formalitami teď krajané chodí za ní. Pas ani volby však v rámci neplacené funkce honorární konzulky vyřizovat nemůže.

„Sama za sebe bych uvítala korespondenční volbu a poště i elektronickým systémům dala důvěru. Pana Babiše snad ani komentovat nechci. Domů jezdím pětkrát ročně, ale mimo školní prázdniny se mu tam k volbám určitě nedostanu,“ uvedla nyní školní ředitelka.

Češi jezdili ve Skotsku pro razítko i devět hodin. Učitelka Veronika se jim rozhodla pomoci

Na honorární konzulát to má ve svém bydlišti ve francouzské Marseille blízko i spisovatelka Magdaléna Rejžková, jež své krajanské zážitky promítá v knihách Bez práce nejsou bagety, Chtěj Marsej či románu Přístav. Také by uvítala, kdyby na honorárním konzulátě mohla volit.

„Při volbách si proto musím vybrat, jestli pojedu buď do Paříže, nebo do Prahy, což se při dvou kolech v jednom měsíci už pořádně prodraží,“ popsala Blesk Zprávám. „Vlakem je to sice do Paříže necelé čtyři hodiny, ale ceny v pátek a sobotu jsou vždy mnohem vyšší, plus musíte počítat s ubytováním, volnem v práci a podobně. V minulosti už se mi tak stalo, že jsem jedno kolo musela vynechat.“

Je i pro korespondenční volbu: „Vzhledem k tomu, že přes elektronické systémy dnes provádíme většinu plateb a administrativních úkonů, se nebojím, že by systém byl náchylnější ke zneužití než ostatní systémy,“ argumentuje spisovatelka. „Ke slovům pana Babiše bych jen dodala, že si nemyslím, že by volby měly být nějakým speciálním svátkem, ale spíše normálním právem pro všechny, kteří, i když žijí v zahraničí, tak mají v Čechách pracovní nebo další závazky a chtějí rozhodovat o dění v zemi.“

Časový posun v Kalifornii

V Česku se volí v pátek a v sobotu, aby mělo maximum lidí šanci najít si čas po práci. V zemích s větším časovým posunem se však volí už čtvrtek a pátek, tedy v pracovní dny, připomíná Michaela Hlásek, která žije od roku 2019 v Kalifornii, konkrétně v Mountain View v Silicon Valley.

„Generální konzulát v Los Angeles je pět a půl hodiny autem. S manželem jsme absolvovali tu cestu zatím dvakrát: na volby do poslanecké sněmovny v říjnu 2021 a na druhé kolo prezidentské volby v lednu 2023.“ Naopak první kolo prezidenstké volby vynechali. „Jednoduše nebylo v našich silách absolvovat cestu do Los Angeles dvakrát v jednom měsíci, takže jsme se rozhodli prioritizovat druhé kolo.“

Na střední škole je učitelkou matematiky. „Výlet k volbám znamená, že musím zameškat školní den a zajistit náhradní práci pro studenty, škola musí najít suplující personál. Mám nárok na pouhých sedm absencí ročně z důvodu tzv. personal necessity (osobní nutnost), z čehož jeden až dva padne na volby,“ popsala Blesku.

Rozhodně by prý měla důvěru k poštovní či elektronické volbě: „Mnoho jiných zemí takovou umožňuje, tak proč ne Česká republika. Nápad pana Babiše, že bychom měli na volby jezdit domů, kde jsme se narodili, je samozřejmě zoufale nepraktický. Souhlasím s ním, že volby jsou svátkem demokracie. Proč se mi tedy na tento svátek snaží pan Babiš přístup k mému volebnímu právu co nejvíce zkomplikovat?“

Volit nezvládala

Nutnost cestování úplně od voleb odradilo Kristýnu Paškovou, která žije čtrnáctým rokem v dánském Aarhusu. „Na ambasádu to mám čtyři a půl hodiny, takže jsem nevolila od roku 2010. Zvlášť když se volil Karel Schwarzenberg vs. Miloš Zeman, tak jsem si to dost vyčítala,“ vzpomíná na rok 2013. Komplikací zdlouhavé cesty byla i malá dcerka. „Dokud jsem ji kojila, tak musela na ambasádu kvůli pasu se mnou, ale bylo to peklo, řvala celou cestu.“ A tak si toto peklo nechtěla opakovat ještě kvůli volbám. Cesta vlakem mezi dvěma největšími městy stojí v přepočtu dvakrát dva tisíce Kč, byť to pro ni důvod nevolení nebyl. „Návrhu korespondenční volby moc držím palce,“ dodává.

Datová schránka?

Donedávna žila v zahraničí i matka dvou dětí Bára (37; kvůli povaze svého zaměstnání nemůže zveřejnit příjmení). „Jsem pro korespondenční volbu a vůbec nechápu, když už léta mám datovou schránku, proč nemůžu volit právě přes ni nebo přes bankovní identitu. V Estonsku je e-hlasováni skoro 20 let! Česká republika je pozadu,” komentovala pro Blesk Zprávy.

„Mělo by se jít s dobou a nepříčit se digitalizaci. Nevířit strach, nehledat v tom kroku ztrátu osobní svobody a kontroly. Možná bude nejvíc vyskakovat ten, kdo nahání hlasy starších a pomalejších generací, ale lépe se o důchodce postará společnost zdravě postavená na hlasech krajanů ze všech koutů země i světa,“ soudí kameraman Eugen Vencovský, který žije u protinožců. „Jaká to škoda plnohodnotných hlasů, když si někdo zrovna žijící v Austrálii nebo na Novém Zélandě nemůže dovolit cestu do jedné či dvou volebních místností. Smůla, když někoho třeba příliš bolí klouby!“ povzdychl si.

„V Polsku se dá volit jen na velvyslanectví ve Varšavě, kam to mám od sebe nejrychlejší trasou cca 400 km (úplně stejně daleko je Budapešť),“ tweetoval analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška, který bydlí na jihovýchodě Polska. „Proto vždycky jezdím na Ukrajinu na konzulát ve Lvově, kam je to ‚jen‘ 200 km.“