Jednání vlády: Korespondenční volba nejdříve v roce 2025 a prodloužení hraničních kontrol

Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do Sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat v prezidentských, sněmovních a evropských volbách. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.

Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel. Poštu by podle nich mohlo využít k hlasování 600.000 Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem.

Kritici z opozice naopak mluví o možném ohrožení demokracie a o možné kolizi s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné. Vládní koalice je prosazuje podle opozičních politiků jako součást kroků, aby se u moci udržela trvale. „Místo toho, aby pětikoalice řešila skutečné problémy ČR, zoufale hledá nové voliče. A pro jistotu především ty, kteří dlouhodobě nežijí v ČR,“ napsal dnes předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček na síti X.

Opoziční hnutí ANO a SPD mají u Čechů v zahraničí minimální podporu, což koaliční zástupci uvádějí mezi důvody, proč opozice zavedení korespondenční volby nechce. Ve Sněmovně lze očekávat k materiálu silné obstrukce opozice, SPD řadí předlohu k těm, jejichž schvalování hodlá důsledně brzdit. Podle premiéra postoj opozice ukazuje, že nemá věcné argumenty, ale snaží se stavět proti všemu, co vláda dělá. Připomněl, že vláda hnutí ANO měla zavedení korespondenční volby v programovém prohlášení.

Obdobnou senátní předlohu, která leží ve Sněmovně od začátku volebního období, vláda podle Fialy nepodpořila, protože návrh předpokládal, že by se podle něj hlasovalo až pro volby od roku 2026. „Návrh, který Senát přijal, nepočítal s novou a nutnou změnou zákona o správě voleb, v tuto chvíli by byl tak, jak byl schválen, nepoužitelný,“ komentoval premiér další důvod pro podporu poslanecké novely.

Korespondenční volbu ze zahraničí by podle návrhu mohli využít Češi, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu, včas o hlasování poštou požádají a nahlásí adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe. Volební lístek si vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu.

Rozhodnutí vlády ohledně korespondenční volby potěšilo předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). „Mám radost, protože vláda dnes podpořila novelu, pod kterou jsem spolupodepsána. Ta usnadní českým občanům v zahraniční výkon jejich základního občanského práva. Podle současných pravidel mohou volit pouze na ambasádách, které jsou však pro ně vzdálené někdy i tisíce kilometrů. Hnutí ANO a SPD se našich krajanů bojí, proto očekáváme obstrukce. Jsme na ně však připraveni a s Vaší podporou je zvládneme!“ napsala na síti X.

Okrskové volební komise v cizině otevřou po ukončení hlasování doručovací obálky a s pomocí identifikačních lístků zaznamenají ve voličských seznamech účast voliče. Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič hlasoval dvakrát, tedy i osobně. Zaslané hlasovací obálky pak volební komisaři smísí s ostatními ve volební urně.

Česká republika je jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde není korespondenční volba ze zahraničí povolena. Kromě Česka neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí v EU ve Francii, Chorvatsku a na Maltě, z dalších evropských zemí také na Islandu. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet.

Stát by měl podle novely v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Kabinet bude muset vyřešit rozpor, kdo bude příjmy z dražby povolenek kontrolovat, zájem má několik ministerstev.

Kdy budeme v Česku platit eurem? Pavel i část pětikoalice po něm volají, v ODS jsou proti

Kontroly na hranicích se Slovenskem pokračují

Namátkové kontroly na českých hranicích se Slovenskem prodloužila dnes vláda o dalších 30 dní do 2. února. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kontroly, které mají bránit nelegální migraci přes české území, spustila vláda loni v říjnu a podle posledního rozhodnutí měly trvat do dnešní půlnoci. „Reagujeme na situaci v okolních státech, které taky (kontroly) prodlužují,“ uvedl ministr vnitra Rakušan.

Česko spustilo v koordinaci s Polskem kontroly na hranicích se Slovenskem 4. října původně na deset dní. Kontroly následně zavedly další země v regionu a stejně jako ČR je opakovaně prodlužují. Polsko koncem minulého roku oznámilo, že kontroly na hranicích se Slovenskem prodlužuje o měsíc do 1. února.

Rakušan dnes zopakoval, že rozhodnutí kabinetu je reakcí na situaci v okolních státech. Policisté podle něj již zkontrolovali přes 680.000 osob, 58 lidí policie zadržela v souvislosti s převaděčstvím.

Kontroly se na česko-slovenské hranici opakují po roce. V roce 2022 je kvůli přílivu migrantů ČR zřídila koncem září a trvaly do začátku února 2023. České úřady zdůrazňují, že situace je tentokrát výrazně lepší a namátkové kontroly jsou především prevencí, aby kvůli stejným krokům okolních států migrační toky nepřesunuly do Česka.

Nezbytné změny v oblasti sociálních služeb

Poslaneckou novelu, jejímž cílem je zakotvení větší podpory poskytování sociálních služeb potřebným lidem v jejich přirozeném sociálním prostředí, vláda na dnešním zasedání podpořila. Informovali o tom v tiskové zprávě Piráti. Podle podkladů se přitom očekávalo neutrální stanovisko kabinetu. Zákon skupiny koaličních zákonodárců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by také rozšířil poskytování sociálních služeb v azylových domech na osoby závislé na návykových látkách a upravil by síť sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru.

„Sociální služby by měly vedle rodiny jako první zajišťovat, pokud to lze, podporu a pomoc v přirozeném sociálním prostředí klienta,“ stojí ve zdůvodnění. Pobytové služby by měly představovat podle předkladatelů až poslední řešení. Novela v souvislosti s tím upravuje i takzvanou neformální péči. Jde například o její podporu formou poradenství i odlehčovacími službami, které umožňují zajistit pečujícím lidem odpočinek. Mohly by podle novely trvat až 180 dnů v roce.

„Změny v oblasti sociálních služeb jsou nezbytné. Bereme je ovšem jako první krok, další musí následovat. Je potřeba se zaměřit zejména na úpravu příspěvku na péči, péči o klienty náročné na péči, tedy takzvaný pátý stupeň, úpravu v oblasti sociálně zdravotního pomezí, case management nebo systém financování sociálních služeb. To vše nás ještě čeká,“ uvedla jedna z předkladatelek, místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Azylové domy by se podle novely mohly přímo ze zákona starat nejen o lidi závislé na návykových látkách, ale také o lidi bez domova kvůli doléčení po hospitalizaci. Úprava sítě sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru vychází podle zdůvodnění ze skutečnosti, že taková síť sice funguje, současné znění zákona ji ale nezná.

Ministři EU schválili emisní normu Euro 7. Česko si dokázalo prosadit, že bude mírnější

Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí s novelou v připomínkovém řízení logicky souhlasilo, proti se postavil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jurečkovu úřadu vytkl mimo jiné to, že dosud nepřipravil celkovou změnu zákona o sociálních službách včetně způsobu jejich financování. Navrhovaná novela povede podle šéfa státní kasy k požadavku na zvyšování výdajů státního rozpočtu.

Koaliční poslanecká předloha také zmírňuje požadavky na bezúhonnost pracovníků v sociálních službách. Větší obecní úřady by podle předlohy musely cíleně vyhledávat poskytovatele sociálních služeb bez oprávnění.

Některé části novely by v případě schválení měly být účinné už od letošního července. Předkladatelé proto chtějí, aby Sněmovna schválila předlohu zrychleně už v prvním čtení.

Posun termínu pro vyřazování emisních povolenek podpoří podniky, které je musí nakupovat

Vláda dnes podpořila posun termínu, do kdy musí firmy vyřadit emisní povolenky za emise vypuštěné v předchozím roce. Jde současně o termín, do kdy si firmy musí příslušný počet povolenek nakoupit. Novinářům to po jednání kabinetu řekl předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Podle něj návrh zmírňuje tlak na průmyslové podniky, které musí povolenky nakupovat.

S návrhem odložit datum z 30. dubna na 30. září přišla ve Sněmovně skupina koaličních poslanců, k nimž se připojili i dva poslanci ANO. Reagovali tak na novelizaci evropské směrnice, která termín posouvá. Návrhem se nyní může začít zabývat Sněmovna. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií.

Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Povinnost vyřadit emisní povolenky v množství odpovídající vypuštěným emisím ukládá dotčeným firmám zákon. S posunutím data z dubna na září počítá již změněná směrnice EU, překládající poslanci ale uvádějí, že příslušný zákon se dosud nepodařilo předložit.

Pokud by se datum vyřazování povolenek posunulo, mohly by firmy rozložit jejich nákup do delšího období. „Podniky tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího časového období, což bude mít pozitivní vliv na jejich tok hotovosti,“ stojí v důvodové zprávě. Poslanci navrhli, aby Sněmovna jejich návrh schválila zrychleně již v prvním čtení.

Evropský systém obchodování s emisemi je hlavním nástrojem EU pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Vláda odložila jednání o změně zákona, který upravuje pravidla obchodování s emisními povolenkami. V zákoně jsou ještě ustanovení, která musí ministři prodiskutovat, kabinet se k němu proto vrátí později v lednu, řekl dnes na tiskové konferenci předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Novela zákona předpokládá, že by měl stát v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč.

Zákon by měl převést do českého práva evropskou směrnici, která už měla platit od konce loňského roku. Podle Šalomouna ale není pravděpodobné, že by Česko kvůli pozdnímu přijetí čelilo ze strany EU pokutám, věří, že zákon bude brzy schválen.

Už před jednáním vlády panovaly rozpory mezi jednotlivými ministerstvy o tom, kdo bude příjmy z dražby povolenek kontrolovat. V současné době je část výnosů přerozdělená mezi ministerstvo životního prostředí (MŽP), ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a státní rozpočet. To by však novela měla změnit. Podle MŽP, které návrh zpracovalo, by peníze měly být pod správou Státního fondu životního prostředí. S tím však nesouhlasí MPO, které žádá příjmy z povolenek do vlastní rozpočtové kapitoly, a to kvůli potřebě financovat provozní podporu existujících zdrojů energie. Ministerstva financí a dopravy pak chtějí, aby výnosy byly příjmem státního rozpočtu.

Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.

Návrh revidované novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Stát to bude muset unii zřejmě i vykazovat. Dosud musela být takto použita pouze polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Konkrétní příklady opatření, na která bude možné peníze nově využít, návrh nespecifikuje.

Nejasnosti ovšem může podle mnohých vyvolat i použití výnosů z emisních povolenek. Podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka by vláda měla peníze utržených z prodeje emisních povolenek použít například na snížení cen energií. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to však odmítl. Podle něho by to bylo v rozporu s unijními pravidly.

Návrh novely dále počítá s úpravou celkového množství povolenek pro leteckou dopravu a rozšiřuje systém i na námořní dopravu.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Rakušan pro Blesk: Teror nás nemůže paralyzovat, dobré časy nepřijdou samy. Co čeká od roku 2024?

Vláda u ÚS bude usilovat o zachování přísnějších podmínek pro odchod do předčasného důchodu

Vláda vstoupí do řízení u Ústavního soudu (ÚS), ve kterém hnutí ANO navrhuje zrušení přísnějších podmínek pro předčasné důchody. Bude usilovat o to, aby soud návrh opozičních poslanců zamítl, řekl novinářům po dnešním jednání kabinetu ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Stejně se postaví i k dalšímu řízení, kde jeden ze senátů ÚS navrhuje zrušení části občanského soudního řádu, která se týká rozhodování o nákladech soudního řízení.

Napadený předpis zpomaluje valorizace a zpřísňuje předčasné penze. Cílem je zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Zákon zkracuje možnost jít do penze dřív z pěti na tři roky, zvyšuje krácení předčasného důchodu, stanovuje podmínku 40 let placení odvodů a ruší valorizaci zásluhové části do řádného důchodového věku.

Hnutí ANO vadí, že v legislativním procesu vypadlo klíčové přechodné období dlouhé 13 měsíců. „Došlo k okamžité změně podmínek pro odchod do předčasného důchodu bez stanovení adekvátního přechodného období,“ uvedlo. ANO tvrdí, že vznikla zásadní nerovnost mezi lidmi narozenými do 30. září a od 1. října, kteří po účinnosti novely náhle ztratili nárok, ačkoliv předtím podmínky před tímto datem splnili.

Porušení demokratických principů a jednacího řádu Sněmovny spatřuje ANO také ve stanovení pevného času hlasování, protože v okamžiku ukončení rozpravy bylo přihlášeno 36 poslanců.

Kabinet dnes schválil, že do řízení vstoupí a bude usilovat o to, aby soud návrh ANO zamítl. Šalomoun a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dostali za úkol vypracovat vyjádření vlády, kabinet by měl u ÚS zastupovat Jurečka.

S cílem dosáhnout zamítnutí návrhu na zrušení části předpisu vstoupí kabinet i do řízení týkajícího se občanského soudního řádu. Příslušné ustanovení popisuje, jak soud určí náhradu nákladů řízení a odkazuje mimo jiné na tzv. přísudkovou vyhlášku, kterou však ÚS zrušil v dubnu 2013. Soudy místo toho využívají podpůrně advokátní tarif. „S ohledem na skutečnost, že od zrušení vyhlášky uplynulo více než deset let, v jejichž průběhu ÚS opakovaně apeloval na naplnění zákonného zmocnění pro vydání nové přísudkové vyhlášky, předložil první senát ÚS plénu návrh na zrušení ustanovení,“ shrnuje postoj ÚS materiál pro vládu.

Neústavnost spatřuje první senát ÚS v dlouhodobé systémové nefunkčnosti napadené právní úpravy. Ministerstvo spravedlnosti v reakci uvedlo, že zpochybňované ustanovení je aktuálně předmětem novely občanského soudního řádu. „Ministr spravedlnosti má za to, že po přijetí této novely budou výhrady ÚS, které ho nyní vedou k názoru, že dané ustanovení může být protiústavní, plně uspokojeny,“ stojí v materiálu pro vládu. Na totéž poukázal i Šalomoun.