Gruzínská prezidentka v Praze: Pavel poslal pozváním jasný vzkaz do Bruselu

Pozváním prezidentky chce Pavel podle Hradu vyjádřit podporu evropskému směřování Gruzie před rozhodnutím Evropské rady o přidělení kandidátského statusu zemi. Lídři EU budou o postupu v přístupových jednáních s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií rozhodovat na konci týdne. Gruzie požádala o členství v EU loni. Unie dala Tbilisi 12 podmínek, které Gruzie musí splnit, aby status získala. Jde především o vnitřní reformy, nezávislost soudnictví a boj proti korupci.

Jednání na Hradě se bude věnovat také aktuálním bezpečnostním otázkám, dopadům ruské agrese na Ukrajinu a Evropu nebo situaci na Kavkaze. Země jižního Kavkazu jsou podle organizátorů návštěvy významnými politickými, ekonomickými i energetickými partnery. Česko má také silný zájem na těsnějším sladění Gruzie se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, především na podpoře Ukrajiny a protiruských sankcí.

Zurabišviliová byla do čela Gruzie zvolena v listopadu 2018 jako nezávislá kandidátka s podporou vládní strany Gruzínský sen, od té doby se ale podle agentury Reuters se stranou rozešla. Hlásí se k EU a k Západu a odmítá spolupráci s Ruskem, dokud jeho armáda okupuje část gruzínského území – Abcházii a Jižní Osetii.

Další okupační choutky Ruska? Medveděv hrozí, že by Rusko mohlo zabrat Abcházii a Jižní Osetii

Na jaře Zurabišviliová podpořila protesty proti vládou prosazovanému zákonu o takzvaných zahraničních agentech, tedy subjektech využívajících podporu ze zahraničí. Jeho projednávání v parlamentu bylo nakonec staženo z programu. Vládu kritizovala také za to, že se nepřipojila k sankcím proti Rusku. Protestovala i proti obnovení přímých letů mezi Ruskem a Gruzií poté, co ruský prezident Vladimir Putin v květnu zrušil Gruzíncům vízovou povinnost.

Přes nesouhlas gruzínské vlády Zurabišviliová koncem srpna jednala v Berlíně se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. Později jela do Bruselu a Paříže s cílem získat podporu pro vstup své země do EU. Podle gruzínské ústavy hlava státu vykonává reprezentační funkce v zahraniční politice jen se souhlasem vlády. Na základě toho kabinet prezidentce zakázal do konce roku oficiální návštěvy v zahraničí.

Kvůli svým cestám proto prezidentka v říjnu čelila návrhu na odvolání. Parlament hlasoval o jejím konci ve funkci poté, co ústavní soud rozhodl, že hlava státu svými zahraničními cestami bez vládního souhlasu porušila ústavu. Vyhověl tak návrhu vládnoucí strany. Pro sesazení Zurabišviliové však nakonec nehlasovalo dost poslanců.