Další okupační choutky Ruska? Medveděv hrozí, že by Rusko mohlo zabrat Abcházii a Jižní Osetii
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv varoval, že Rusko by mohlo anektovat gruzínské separatistické regiony Jižní Osetii a Abcházii. Rusko po válce z roku 2008 udržuje na těchto územích svá vojska, což Gruzie označuje za okupaci.
„Představa, že se připojí k Rusku, je v Abcházii a Jižní Osetii stále populární,“ napsal Medveděv v článku v listu Argumenty i Fakty. „Dalo by se to udělat, pokud by pro to byly dobré důvody,“ uvedl Medveděv. Tento politik od začátku rok a půl trvající ruské invaze na Ukrajinu patří v Kremlu k takzvaným jestřábům, kteří prosazují co nejtvrdší postup vůči Kyjevu i Západu.
Gruzie nad Abcházií a Jižní Osetií ztratila kontrolu po rozpadu Sovětského svazu. Moskva jejich nezávislost uznala v roce 2008 poté, co se Gruzie pokusila získat silou kontrolu nad Jižní Osetií, na což Rusko zareagovalo protiútokem. Agentura Reuters píše, že ačkoliv se vztahy mezi oběma zeměmi od té doby zlepšily, Medveděv obviňuje Západ, že zvyšuje napětí kolem Gruzie, když mluví o jejím možném přijetí do NATO.
„Nebudeme čekat, jestli se naše obavy přiblíží ke skutečnosti,“ napsal Medveděv o možnosti anexe v článku k 15. výročí války. Konflikt skončil už po devíti dnech, vyžádal si ale stovky obětí, převážně mezi civilisty. Po podepsání příměří Rusko uznalo nezávislost Jižní Osetie a dalšího regionu u svých hranic - Abcházie. Drtivá většina světa ale jeho příkladu nenásledovala. Tyto dva regiony představují asi pětinu gruzínského území.
Rusko za součást svého území loni v září prohlásilo čtyři ukrajinské oblasti - Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou. Tyto anexe ovšem mezinárodní společenství neuznalo a odsoudilo je.
U Sberbank si loni otevřelo účet o 50 procent více čínských malých a středních firem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl první náměstek ředitele největší ruské banky Alexandr Veďachin.
Obchod mezi Ruskem a Čínou prudce vzrostl od doby, kdy západní země a firmy zareagovaly na ruskou agresi vůči Ukrajině. Podle údajů čínských celních úřadů se loni vzájemný obchod vyšplhal na rekordních 1,74 bilionu jüanů (5,2 bilionu Kč), a to i přes výpadky plateb způsobené západními sankcemi.
Dánsko dnes spustilo stránky svého předsednictví v Radě EU, představilo logo a heslo, kterým je Silná Evropa v měnícím se světě.
Dánské předsednictví má dvě hlavní priority, jsou jimi Bezpečná Evropa a Konkurenceschopná a zelená Evropa. Dánové se budou zabývat zejména posilováním obranné připravenosti Evropy, budou ale i nadále pokračovat v podpoře Ukrajiny a chtějí se zaměřit i na téma boje s nelegální migrací. Právě Dánsko patří společně s Českem mezi země, které prosazují takzvaná inovativní řešení nelegální migrace a zmiňují zejména potřebu vylepšení návratové politiky, ale i lepší ochranu vnějších hranic či intenzivnější spolupráci s třetími zeměmi.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci dnes uvedl, že v poslední výměně se vrátili do vlasti nemocní a zranění vojáci.
„Každý z dnes propuštěných obránců má vážné zdravotní diagnózy a nemoci, které jsou důsledkem zranění a pobytu v zajetí. Mnozí mají výrazný úbytek hmotnosti, dystrofii, vředy, problémy se zrakem, poruchy pohybového aparátu, kardiovaskulární choroby a zažívací problémy,“ uvedl ukrajinský koordinační štáb na facebooku. Většina z vyměněných vojáků podle něj byla v ruském zajetí přes tři roky, významná část z nich bránila město Mariupol.
