Další okupační choutky Ruska? Medveděv hrozí, že by Rusko mohlo zabrat Abcházii a Jižní Osetii
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv varoval, že Rusko by mohlo anektovat gruzínské separatistické regiony Jižní Osetii a Abcházii. Rusko po válce z roku 2008 udržuje na těchto územích svá vojska, což Gruzie označuje za okupaci.
„Představa, že se připojí k Rusku, je v Abcházii a Jižní Osetii stále populární,“ napsal Medveděv v článku v listu Argumenty i Fakty. „Dalo by se to udělat, pokud by pro to byly dobré důvody,“ uvedl Medveděv. Tento politik od začátku rok a půl trvající ruské invaze na Ukrajinu patří v Kremlu k takzvaným jestřábům, kteří prosazují co nejtvrdší postup vůči Kyjevu i Západu.
Gruzie nad Abcházií a Jižní Osetií ztratila kontrolu po rozpadu Sovětského svazu. Moskva jejich nezávislost uznala v roce 2008 poté, co se Gruzie pokusila získat silou kontrolu nad Jižní Osetií, na což Rusko zareagovalo protiútokem. Agentura Reuters píše, že ačkoliv se vztahy mezi oběma zeměmi od té doby zlepšily, Medveděv obviňuje Západ, že zvyšuje napětí kolem Gruzie, když mluví o jejím možném přijetí do NATO.
„Nebudeme čekat, jestli se naše obavy přiblíží ke skutečnosti,“ napsal Medveděv o možnosti anexe v článku k 15. výročí války. Konflikt skončil už po devíti dnech, vyžádal si ale stovky obětí, převážně mezi civilisty. Po podepsání příměří Rusko uznalo nezávislost Jižní Osetie a dalšího regionu u svých hranic - Abcházie. Drtivá většina světa ale jeho příkladu nenásledovala. Tyto dva regiony představují asi pětinu gruzínského území.
Rusko za součást svého území loni v září prohlásilo čtyři ukrajinské oblasti - Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou. Tyto anexe ovšem mezinárodní společenství neuznalo a odsoudilo je.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
