Poslední rozloučení se Schwarzenbergem (†85): Obřad bude v katedrále sv. Víta. A se státními poctami

Zádušní mše za Schwarzenberga se bude skutečně konat ve Sv. Vítu, potvrdil pro Blesk mluvčí arcibiskupství Jiří Prinz. Mši, 9. prosince, odslouží arcibiskup Graubner, promluví i Tomáš Halík. 

„Rodina Karla Schwarzenberga oznamuje, že poslední rozloučení proběhne 9. 12. 2023 ve 12 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Rakev bude vystavena pro veřejnost od 6. do 8. 12. v řádovém kostele Maltézských rytířů Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně,“ uvedla později rodina.

„Rodině byla nejvyššími ústavním činiteli nabídnuta možnost pohřbu se státními poctami, kterou rodina s vděkem přijala a děkuje tímto za všechny kondolence a projevy soustrasti,“ dodala.

Schwarzenberg zemřel v neděli ve Vídni, kde byl poslední dny hospitalizovaný kvůli dlouhodobým zdravotním problémům. Bylo mu 85 let. Politici po jeho úmrtí ocenili Schwarzenbergovu celoživotní, přitom neokázalou službu rodné zemi, zkušenosti člověka, který dlouhá léta strávil v zahraničí, nadhled i humor. Vzpomínali na něj jako na Evropana i vlastence s úctou k demokracii, který měl nezastupitelnou roli ve formování polistopadové společnosti.

Schwarzenbergova osudová láska Therese: Dvě svatby, ochrnutí a nemanželské dítě

Pohřby Schwarzenbergů se pojí s tradicemi

Historik z Jihočeské univerzity Václav Grubhoffer pro ČT popsal, jak vypadají - vypadaly - pohřby příslušníků rodu Schwarzenbergů. Charakteristická je například  účast schwarzenberské gardy, původně osobní stráže. „Dodnes existuje v Českém Krumlově,“ poznamenal expert ke garde, „a ti takzvaní granátníci vždy doprovázeli kočár s ostatky zesnulých,“ objasnil.

Nabízí se podle něj hned několik míst, kde by mohl být Schwarzenberg uložen k poslednímu odpočinku. Kromě orlické hrobky by to mohla být ta u Třeboně nebo ve štýrském Murau. „Jsou tam i jeho rodiče, takže logicky se nabízí právě Murau, i protože on tedy není jenom orlický Schwarzenberg, ale představuje i hlavu celého Schwarzenberského rodu. Druhým místem je určitě Orlík. A já vnímám Karla Schwarzenberga jako orlického Schwarzenberga.“

Dopis s instrukcemi pro Halíka

Schwarzenberg nechal přesné instrukce, jak by mělo poslední rozloučení s ním vypadat, vyjevil pro server Seznam Zprávy Halík, ten od exministra zahraničí dostal dopis s pokyny. Obřad si přál mít Schwarzenberg u Nejsvětějšího Salvátora, to kvůli kapacitě nevyjde. „Karel Schwarzenberg si přál, aby rozloučení v Praze bylo v kostele Nejsvětějšího Salvátora v pražské Akademické farnosti, kde našel svůj duchovní domov a pravidelně tam docházel na bohoslužby,“ komentoval Halík pro Seznam Zprávy. A jasno měl Schwarzenberg i o hudbě, podle Halíka by si chtěl nechat zahrát hymnus Dies irae v gregoriánské podobě a také svou milovanou koledu Narodil se Kristus Pán.

„Náš kostel, byť je velký, by nepojal všechny, rodina se proto nakonec rozhodla, že to bude v katedrále svatého Víta a bude to 9. prosince,“ řekl Halík v CNN Prima NEWS, Halík je farářem této akademické farnosti. „Já jsem byl požádán, abych podle přání Karla Schwarzenberga při té mši kázal,“ dodal.

Rozloučení s Karlem Schwarzenbergem (†85) ve sv. Vítu? Rozhodne rodina. Pohřbít si přál na milovaném místě

Detaily probere vláda

Podrobnostmi posledního rozloučení Schwarzenberga by se mohla ve středu zabývat vláda. Ve vyjádření, které ČTK poskytlo tiskové oddělení české diplomacie, to dnes uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Kabinet je připraven vyhovět požadavku na pohřeb se státními poctami. 

„Uvidíme, s jakým návrhem přijde úřad vlády. Je shoda, že pokud projeví rodina zájem (o státní pocty), určitě nebude moc dlouhá diskuse,“ uvedl. Na detailní podobu případných státních poct či to, kdo do katedrály dorazí ze zahraničí, zatím nemůže odpovědět. „Je známým faktem, že Karel Schwarzenberg byl světově známou osobností a měl velké konexe. Organizační záležitosti se ale teprve dávají do pochodu,“ řekl. Klíčovou roli bude mít úřad vlády, ministerstvo zahraničí mu poskytne standardně součinnost podle protokolu, doplnil Lipavský.

Už od neděle si populárního politika a aristokrata z orlické větve Schwarzenbergů připomínají lidé tam, kde žil. Pietní místa vznikla na několika místech Jihočeského kraje, jedno je například také u zámku v Čimelicích na Písecku. Muže, který v obci prožil část dětství, si tam připomenou ve středu bohoslužbou.

„Bude nám chybět“

V Černínském paláci, Poslanecké sněmovně, Senátu či Knihovně Václava Havla se mohou lidé o své vzpomínky na Schwarzenberga podělit v kondolenčních knihách. Do voleb v roce 2021, před kterými oznámil odchod z politiky, byl Schwarzenberg nejstarším členem české Sněmovny.

Podpis přidal například Lipavský. „Uctil jsem dnes do kondolenční knihy památku mého předchůdce Karla Schwarzenberga. Po mém nástupu do funkce ministra pro mě byl oporou, inspirací i zdrojem znalostí. O svou vlast se zasazoval celý život, a to i když byla rodina ve vyhnanství. Bude nám chybět,“ napsal. Kondolenční knihu na ministerstvu zahraničí podle resortu dnes podepsalo zhruba 120 lidí.

Uctil jsem dnes do kondolenční knihy památku mého předchůdce Karla Schwarzenberga. Po mém nástupu do funkce ministra pro mě byl oporou, inspirací i zdrojem znalostí. O svou vlast se zasazoval celý život, a to i když byla rodina ve vyhnanství. Bude nám chybět. pic.twitter.com/a73UHaAxfz

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) November 14, 2023

Také šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se již podepsal do kondolenční knihy. „Já sám jsem se s Karlem Schwarzenbergem jako senátor těsně minul, přesto mi byl v mém politickém životě mnohokrát oporou. Čest jeho památce,“ uvedl.

Letos 28. října mu prezident Petr Pavel udělil nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky. Ocenění už kvůli zhoršujícímu se zdraví nemohl převzít osobně, ve Vladislavském sále ho zastoupil jeho syn Jan.

Schwarzenbergův život odráží pohnuté osudy země ve 20. století. Narodil se v Praze, po únorovém puči v roce 1948 jeho rodina pozbyla v Československu veškerý majetek a odešla do Rakouska. Do vlasti se Schwarzenberg vrátil na podzim 1989 a na začátku 90. let se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla. Po odchodu z Hradu spravoval rozsáhlý rodový majetek, později vstoupil do politiky. Sám sebe v nadsázce často nazýval lesníkem a hostinským.