18°C
Schwarzenbergové rozhodně nepatří mezi nejstarší české šlechtické rody, v českých zemích se objevili až v roce 1670, kdy od Habsburků odkoupí panství Třeboň. „Třeboň byla první a pro Schwarzenbergy také velmi důležitá i symbolicky. Od sedmnáctého století až do konce druhé světové války na Třeboni pravidelně trávili Vánoce,“ vysvětluje historik Josef Županič.
Pro majetek rodiny Schwarzenbergů bylo klíčové vymření rodiny Eggenbergů, kteří mimo jiné vlastnili Krumlovské panství nebo Schwarzenberský palác na Pražském hradě. Jejich majetek skočil v rukou vévodkyně Marie Arnoštky, vdovy po knížeti z Eggenbergu a vévodovi krumlovském Janu Kristiánovi I. Marie Arnoštka však pocházela z rodu Schwarzenbergů, a tak veškerý majetek odkázala svému synovci Adamu Františkovi ze Schwarzenbergu. Díky tomuto dědictví se stala rodina Schwarzenbergů jednou z nejbohatších šlechtických rodin ve střední Evropě.
I když do českých zemí přišli Schwarzenbergové relativně pozdě, byli velkými vlastenci.“ Ve třicátých letech ale začali velmi aktivně podporovat Československo, zasílali peníze na stavbu hraničních pevností. Za druhé světové války se snažili nějakým způsobem podporovat odboj,“ říká Županič.
Lex Schwarzenberg
I přes svoji snahu v roce 1945 o svoje majetky přišli. Sice ne kvůli tomu, že by kolaborovali, ale nastupujícím komunistům se zkrátka jejich majetek zdál příliš veliký.
„Schwarzenbergové jako polyp, jako chobotnice natahovali svá chapadla do všech okresů jižních Čech. Obepínali a vykořisťovali všechny obory lidského podnikání. Lomy, vápenky, pískovny, lihovary, hostince, prostě všechny obory, kde se uplatňovala lidská práce. Do všech zasahovala chapadla těchto velmožů,“ hlásal poválečný komunistický poslanec Josef Janouš.
A tak v roce 1947 vznikl Lex Schwarzenberg, bezprecedentní skvrna v historii práva. „Zákon vyvlastňoval veškerý majetek Adolfa Schwarzenberga (vzdáleného strýce Karla Schwarzenberga). Nikdy se neřešila ani nějaká jeho náhrada. Ve Sbírce zákonů vyšel 13. srpna 1947. Bylo to selhání demokratických politiků. Jednalo se o bezprecedentní pošlapání právních principů. Byl to zákon namířený proti jednotlivci, právo má být obecné,“ popisuje historik Zdeněk Hazdra, někdejší ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
Nejděsivější na tom je, že majetek zabraný na základě Lex Schwarzenberg rodina už nikdy nedostala zpět. Jedná se například o již zmiňovaný Schwarzenberský palác nebo zámek v Českém Krumlově. V restitucích získali pouze majetky orlické větve, ze které pocházel i kníže Karel, tedy například zámek Orlík.
Pokud byste se chtěli vydat Prahou po stopách Schwarzenbergů, kde se tedy zastavit?
Schwarzenberský palác
Jedná se o renesanční palác, který se nachází na Hradčanském náměstí. V současné době jsou zde výstavní síně Národní galerie, proto není problém nahládnout dovnitř. Dnes trojkřídlá budova byla postavena mezi lety 1545–1567. Prošla řadou přestaveb a vystřídalo se zde mnoho majitelů Od roku 1719 tak palác vlastnili Schwarzenbergové, Nebyl ale příliš vhodný na bydlení, proto k němu v roce 1811 připojili sousední Salmovský palác. Od roku 1909 pronajímali Schwarzenbergové prostory paláce Národnímu technickému muzeu. V roce 1947 byl palác vyvlastněn
Deymovský palác
Jedná se o ranně klasicistní palác z roku 1789 ve Voršilské ulici, který vznikl na místě 3 středověkých domů. Svou současnou podobu získal až rozsáhlou přestavbou před rokem 1821 podle návrhu Ignáce Palliardiho. Po této přestavbě získává palác rodina Schwarzenbergů, nikdy ho však neobývali. V roce 1928 zde byla zřízena pošta, v roce 1948 byl palác znárodněn a sloužil k diplomatickým účelům, po roce 1989 byl vrácen Karlu Schwarzenbergovi a dnes tu sídlí Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.
Dům v Ostrovní
Jen pár kroků od Deymoského paláce byla dlouhá léta proluka, v roce 2003 získal kníže pozemek v restitucí a rozhodl se, že na něm postaví bytový dům. Stavba začala v roce 2018 a výše investice činila asi 100 milionů koru. Schwarzenberg si zde ponechal jeden byt pro sebe a zbylých sedm prodal, tržní cena byla tehdy za 2+kk kolem 15 milionů korun.
Blesk Podcast: Karel Schwarzenberg si nemohl vzít ani psy, říká odborník. Jak jsme si zničili šlechtu? Jiří Marek, Lukáš Červený
