Pavlova kandidáta na ústavního soudce odmítly senátní výbory. Simon narazil i kvůli józe

Simon se tak stal prvním adeptem prezidenta Petra Pavla na ústavního soudce, kterého nedoporučil ani jeden ze senátních výborů. Horní parlamentní komora o jeho kandidatuře bude rozhodovat za týden.

Senátoři z ústavně-právního výboru vytýkali Simonovi jeho postoj k odškodňování za škody způsobené výkonem veřejné moci. Kritizovali také bývalé podílnictví ve společnostech jeho manželky. Simon se hájil tím, že ve firmách působil jen jako lektor jógy, podle kritiků ale firmy také propagoval.

„To je jak prodejní akce s hrnci,“ uvedla k tomu místopředsedkyně výboru Hana Kordová Marvanová (ODS), podle níž by se Simonovým podnikáním měl zabývat Nejvyšší správní soud na základě kárné žaloby. „Vy jste výdělečnou činnost konal,“ vytkl soudci také místopředseda výboru Michael Canov (SLK).

Pavlův kandidát na ústavního soudce odmítá kritiku: Simon promluvil o svých rozhodnutích i podnikání

Kordová Marvanová poukazovala rovněž na to, že Simon se v materiálech týkajících se výuky jógy tituluje jen zkratkou „Dr.“, nikoli celým právnickým titulem, čímž může zájemce mást, že je lékařem. Soudce to vysvětloval tím, že nechtěl, aby se na něj klienti obraceli s právními problémy. Uvedl také, že svůj podíl ve firmách nedávno převedl na manželku.

Senátorka rovněž kritizovala Simonův postoj k odškodňování, který je podle ní v rozporu s přístupem Ústavního soudu, podle něhož stát musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů. Soudce k tomu uvedl, že v rozhovorech pro média upozorňoval na absenci politické debaty o míře odškodnění a že v původních státech EU stát odškodňuje podle míry zavinění. „V žádném případě nejsem formalistickým soudcem, věřím ve férový proces,“ řekl.

Simon čelil rovněž kritice některých senátorů za to, že část rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti před Ústavním soudem neobstála. Soudce k tomu uvedl, že Ústavní soud nezrušil žádné rozhodnutí, které připravoval. Václav Láska (SEN 21) se pozastavil nad Simonovým tvrzením, že nelze odškodňovat veškerou škodu. Označil to za relativizaci základního pravidla, že spravedlnost má být zjednána za každou cenu.

Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Senátorům řekl, že kromě své specializace by mohl prospět Ústavnímu soudu i znalostmi dovolacího řízení v civilních věcech nebo zkušenostmi z aplikace práva EU. Podotkl, že je náhradníkem na soudce Evropského soudu pro lidská práva.