Stanjura hájil u Pavla rozpočet se sekerou 252 miliard. Podepíše ho prezident?

Stanjura diskutoval s prezidentem o finální podobě návrhu státního rozpočtu na rok 2024 a o vládním konsolidačním balíčku. „Prezidentovi jsem představil finální podobu před závěrečným hlasováním. Shodli jsme se, že ten balíček měl splňovat dvě základní podmínky. Aby opravdu snižoval tempo zadlužení České republiky. A druhá podmínka je, aby ty navržené změny byly sociálně únosné,“ řekl ministr financí po jednání s prezidentem. Kromě toho uvedl, že se vláda nechystá připravovat další ozdravný balíček a daně chce měnit jen jednou za volební období.

„V prvním čtení budeme projednávat celkové příjmy, celkové výdaje a výši deficitu,“ přiblížil Stanjura. Je přitom připraven diskutovat i o potenciálních změnách návrhu, ačkoliv podle něj nemohou být nijak velké. „V okamžiku, kdy Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválí ty základní parametry, tak budeme vyjednávat jen o změnách a přesunech v rámci rozpočtových kapitol. Tam, pokud se v rámci koalice domluvíme, tak jsme připraveni některé pozměňovací návrhy podpořit,“ dodal ministr.

Šéf státní kasy během schůzky nezjišťoval, zda prezident podepíše úsporný balíček. Požadavky hlavy státu však podle Stanjury naplňuje. Balíček, který obsahuje především úpravy daní, je ve Sněmovně v závěrečném třetím čtení, poslanci by se k němu měli vrátit příští týden. Podle ministerstva financí opatření v balíčku společně se škrty státních dotací zlepší saldo státního rozpočtu zhruba o 97 miliard korun v příštím roce. „Informoval jsem prezidenta o tom, jak probíhá legislativní proces, co se od začátku května změnilo,“ uvedl ministr. 

Škrty za 84 miliard: Vláda škrtá dotační programy 12 ministerstev, nejvíc se omezují u Síkely

Vládní návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Proti letošku jsou příjmy o 12 miliard korun vyšší a výdaje o 43 miliard korun nižší. Škrty se dotýkají většiny rozpočtových kapitol, výjimku tvoří zejména ministerstvo obrany, jehož rozpočet se zvyšuje zhruba o třetinu. Je to důsledek zákonného závazku, který začíná platit v příštím roce a podle kterého musí země vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

„Vítám úsilí vlády v oblasti konsolidace a celkově návrh rozpočtu považuji za realistický a vyvážený. Přesto jsem se ministra doptal na několik problematických bodů, o kterých jsem se chtěl dozvědět víc. Například na nejistý odhad výnosu daně z mimořádných zisků, nevyjasněné financování Státního fondu dopravní infrastruktury a s tím spojenou transparentnost salda celého vládního sektoru a na nejasná východiska pro navýšení očekávaných daňových příjmů o 19 miliard,“ uvedl prezident na sociální síti X. Ocenil, že mu Stanjura chtěl vyjasnit všechny otázky před schvalováním rozpočtu ve Sněmovně.