Spor o rentu exprezidentů: Piráti jsou proti jejímu růstu. Podle Klausova muže posílají vzkaz i Pavlovi

Jakub Michálek (Piráti) v úterý zčeřil vody ve Sněmovně prohlášením, že chce z vládního balíčku vyškrtnout zvýšení měsíční renty exprezidentů. Ta se léta vůbec nevalorizovala. Michálek si za svým tvrzením stojí a ve středu Blesk Zprávám napsal, že Piráti nejsou jedinou stranou, která s tímto bodem nesouhlasí.

„Na návrhu není a nikdy nebyla koaliční shoda. Je proti němu i více stran z koalice. Nejde totiž o úsporu, ale nový výdaj 2 miliony korun ročně, tedy to do úsporného balíčku vůbec nepatří a navrhujeme, aby se to vypustilo. Z pohledu státního rozpočtu to není významná částka, ale teď na to není správný čas,“ uvedl. Sami Piráti dříve navrhovali zvýšení renty na 65 tisíc. 

Exprezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman nyní pobírají měsíční rentu 50 tisíc korun a dalších 50 tisíc jako paušální náhrady. V konsolidačním balíčku se objevil návrh, že by od příštího roku měli mít exprezidenti rentu vyšší o 80 tisíc. Jako rentu by dostávali skoro 80 tisíc korun, v rámci paušálních náhrad 100 tisíc korun. 

Vítězové úsporného balíčku Fialovy vlády: Klaus a Zeman si hodně přilepší! Renta jim poroste

Výhrady Pirátů pro Blesk Zprávy okomentoval za Institut Václava Klause Petr Macinka. Už asi před dvěma desetiletími vyšší rentu pro bývalé prezidenty navrhoval sám Klaus, připomněl.

„Teď už se ta renta celá desetiletí nevalorizovala. Současná suma dřív měla úplně jinou hodnotu. Je to přitom způsob, jak bývalého prezidenta uctít. V mnoha zemích světa je o nejdůležitější vrcholové politiky, mezi které patří hlava státu, postaráno. Dokonce v Itálii má prezident doživotně místo v Senátu, má tam kancelář a může hlasovat,“ řekl.

Také podle něj však návrh nemá nic společného s konsolidací veřejných financí, přestože se objevil v rámci balíčku. I proto se podivuje kritickým hlasům, které znějí z řad Pirátů.

„Je to signál, co považují za podstatné. Místo konsolidace veřejných financí, které jsou v absolutně tragickém stavu, vyskakují proti úpravám rent bývalých prezidentů, kteří byli deset let v čele České republiky. Vnímám to i jako vzkaz pro současného prezidenta, který také jednou bude exprezidentem,“ sdělil Blesku Macinka.

„O nic takového jsem samozřejmě nežádal. Ale nevadí mi to, myslím si, že je to v pořádku,“ řekl ke znásobení renty Miloš Zeman pro CNN Prima News.

Nacher: Ať raději podpoří naše zmrazení platů ústavních činitelů 

S touto částí balíčku navíc souhlasí jindy kritická opozice. „Nevím, proč je to součástí balíčku, ale když už to tam je, tak bych to nekritizoval. Piráti jsou u toho od začátku a teď najednou začnou kritizovat. Stát se má chovat důstojně a úměrně k lidem, kteří ho reprezentovali, je to symbolická věc. Pozice hlavy státu je nejvyšší možná pozice v zemi. Exprezidentů v Česku není tolik, aby si stát nemohl dovolit zaplatit jim rentu,“ uvedl pro Blesk Zprávy Patrik Nacher (ANO).

„Ze strany Pirátů to považuju za velké pokrytectví, které je spojené s tím, že na exprezidenty nehledí jako na institut, vidí je jako konkrétní osoby. Kdyby byl jedním z nich Petr Pavel, myslím si, že by s tím problém neměli. Snaží se dohnat nějaké body, ale podstatné věci jsou jinde – jde například o změny DPH, zvýšení daně z příjmů právnických osob či zrušení školkovného. Oni ale řeší položku, která se týká dvou prezidentů. Mně to přijde úplně absurdní. Kdyby jim na tom záleželo, tak by dávno podpořili náš návrh na zmrazení platů ústavních činitelů. To by alespoň ovlivnilo rozpočet,“ dodal Nacher.

„Jak už jsem řekl, mě to neuráží, ať už se to týká Václava Klause, Miloše Zemana, Václava Havla, Petra Pavla nebo kohokoliv jiného. Je hrozně nebezpečné dělit vztah k institucím, typově úřad prezidenta, vláda a podobně, podle toho, kdo tam je,“ zakončil poslanec.

Prezidentské léto na vodě: Pavel řádil v kajaku, Zeman prozradil, kdy se chystá na žlutý člun

Kriticky se k přidání bývalým prezidentům stavěli v květnu i některé rezorty – šlo o Ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL), Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana (STAN) či Ministerstvo pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti).

Ministerstvo práce chtělo v květnu zdůvodnění, proč se to objevilo v konsolidačním balíčku. Zároveň nechápalo, proč současná výše prezidentské renty nestačí.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí neuplatňovalo zásadní připomínky, nicméně neformální doporučující stanovisko jsme předložili k další debatě na politické úrovni, která momentálně probíhá a nelze nyní předjímat její výsledek. Konsolidační balíček je v gesci MF a lze zopakovat, že vláda avizovala pouze takové úpravy, na kterých bude jednoznačná koaliční shoda,“ sdělila Blesk Zprávám mluvčí MPSV Eva Davidová. 

„Myslím, že není správné, abychom se při určování renty pro bývalé prezidenty rozhodovali na základě toho, kdo zrovna v minulých letech pozici hlavy státu zastával. V kulturní a vyspělé zemi je namístě, aby bývalí prezidenti pobírali důstojnou rentu,“ napsal ve středu šéf tohoto rezortu Blesk Zprávám Marian Jurečka (KDU-ČSL). Názor lidovců a opozičních poslanců je tak v tomto případě v zásadě podobný.

Rakušanovi dřív vadilo spojení vyšší renty exprezidentů s konsolidačním balíčkem. „Renta exprezidentů by měla být důstojná. Není ale šťastné, že se řeší v konsolidačním balíčku. V rámci kompromisu to ale tolerujeme i tam,“ napsala v aktuálním vyjádření Blesk Zprávám za STAN Sára Beránková.